Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Brusel obchází obava ze špionážních dronů. V kancelářích Evropské komise, kde se mimo jiné řeší bezpečnost Evropy a ruská agrese, už se nechtějí spoléhat jen na zatažené závěsy. Klíčová unijní instituce poptává technologie, které by rušily létající špionážní techniku. Ta by mohla například snímat tajné schůzky či zaostřovat projednávané dokumenty.
Podobné úvahy se rozvíjejí i v Česku. „To řeší úplně každý, my také,“ potvrdil pro Seznam Zprávy poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Jak redakce zjistila, české vládní budovy před špionáží ze vzduchu zatím hlídá hlavně klasická bezletová zóna, jejíž součástí jsou fyzické prostředky, například vystřelované sítě, které mohou nepřátelský dron „sundat“.
Brusel plný agentů
Belgická a zároveň unijní metropole je proslavená špionáží podobně jako čokoládovými pralinkami. Zhoršující se bezpečnostní situace na starém kontinentě, související s válkou na Ukrajině, v kombinaci s technologickým pokrokem si žádá nová opatření.
„Neautorizované létající objekty pohybující se v blízkosti citlivých veřejných budov mohou představovat bezpečnostní riziko. Komise s dalšími zainteresovanými subjekty a úřady hostitelské země se zabývá možnostmi, jak na toto nebezpečí reagovat,“ řekl deníku Politico nejmenovaný mluvčí Komise.
I další zdroje nejvlivnějšího bruselského média poskytly informace pod podmínkou anonymity z bezpečnostních důvodů. Má jít ale například o speciální antidronové kamery či elektronická zařízení, která mohou rušit signál dronů.
Evropská unie v poslední době zaznamenala hned několik špionážních afér. Asi nejznámější je kauza lotyšské europoslankyně Tatjany Ždanokové, která měla být dlouholetou spolupracovnicí ruské kontrarozvědky FSB. V Bruselu také není nouze o příběhy agentů „převlečených“ za novináře či zástupce nevládních organizací.
Více o této aféře
Lotyšskem hýbe kauza europoslankyně Tatjany Ždanokové. Politička souběžně s působením v Bruselu léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB, prosazovala tak zájmy Kremlu v Pobaltí i v Evropském parlamentu.
Jak sestřelit dron
Drony mění podobu špionáže a její možnosti. I v Česku ti, kteří mají na starost domácí bezpečnost, vnímají hrozby, které na dálku ovládané létající objekty přinášejí.
„Existuje samozřejmě systém ochrany významných objektů, ale určitě by stál v souvislosti s Ruskem za revizi,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z bezpečnostní komunity pod podmínkou anonymity.
Ochranu veřejných budov, kde se přijímají nejzásadnější rozhodnutí, má na starost ochranná služba policie.
„Tématem dronů se velmi intenzivně na resortní i meziresortní úrovni zabýváme stejně jako všemi novými technologiemi a fenomény, které se týkají vnitřní bezpečnosti,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá. „Už teď jsou u nejdůležitějších objektů bezletové zóny, které kontrolují bezpečnostní složky státu a ty jsou v obecné rovině vybaveny prostředky protidronové ochrany, jedná se o různá zařízení, která umožní převzít kontrolu nad dronem, speciální vystřelované sítě či přímo prostředky k sestřelení dronů.“
Dva roky války
Reportér Seznam Zpráv Jan Novák a fotograf Stanislav Krupař z východu Ukrajiny popisují realitu země, která už dva roky čelí kruté ruské agresi. Pohybují se nedaleko fronty, v oblasti Avdijivky – města, které před pár dny Ukrajina ztratila.
