Hlavní obsah

Zeman nabídl Polsku vyslání vojáků na běloruskou hranici

Foto: Profimedia.cz

Tábor běženců v Bělorusku u polských hranic.

Reklama

23. 11. 12:30
aktualizováno • 23. 11. 12:39

Prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání vojáků, kteří by pomohli řešit migrační krizi na běloruských hranicích. Napsal to v dopise svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi, jak informoval Pražský hrad.

Článek

Polsko již několik týdnů čelí na běloruské hranici migrační krizi. Podle představitelů Polska i Evropské unie za ní stojí běloruský režim. Zeman, který je stále hospitalizován, v dopise uvedl, že situace na polsko-běloruské hranici je způsobena „zlými úmysly těch, kteří pro svůj vlastní prospěch neváhají zneužít nepřízně osudu druhých“.

„Hranice, kterou odvážně bráníte, není jen hranicí Polské republiky, ale zároveň hranicí Evropské unie a hranicí členské země NATO. Na jakékoli její ohrožení by měly proto reagovat všechny členské státy EU a NATO a měly by nabídnout účinnou pomoc,“ píše Zeman v dopise.

Podle prezidenta jsou čeští vojáci připraveni okamžitě vyrazit, pokud o to Polsko projeví zájem. „Zasadím se o to, aby Česká republika dostála svým spojeneckým závazkům při obraně naší společné bezpečnosti,“ napsal český prezident. Podle Zemana rozhodnutí o vyslání vojáků na dobu do 60 dnů náleží české vládě.

O možnosti vyslání vojáků do sousední země mluvil před odletem na jednání skupiny V4 do Budapešti i premiér v demisi Andrej Babiš. Polsko o to zatím podle něj nepožádalo. „Opakovaně jsme Polsku nabízeli pomoc našich policistů, byli bychom i připraveni vyslat naše vojáky, ale na to je potřeba souhlas obou komor parlamentu – Senátu i Poslanecké sněmovny,“ řekl Babiš. Policisty by Česko mohlo k hranicím vyslat po rozhodnutí ministra vnitra.

Souhlas poslanců a senátorů s vysláním vojáků je nutný i podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Metnar řekl, že Česko nabídlo Polsku po vypuknutí krize pomoc v podobě policistů i materiálu, Polsko se k ní zatím nevyjádřilo. „Jsme připraveni Polsku pomáhat,“ uvedl. O situaci na polských hranicích dnes jednají v Budapešti premiéři zemí V4 včetně Babiše. Nabídku na pomoc v podobě policistů i vojáků v neděli podpořila i pravděpodobná příští ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ústavní právník Jan Kysela ČTK sdělil, že podle jeho soudu je nyní vyslání vojáků spíš v kompetenci Parlamentu. „Vláda by rozhodovala při realizaci smluvního závazku o společné obraně proti napadení,“ poznamenal.

Takovým je podle něj typicky článek pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten ale předpokládá ozbrojeny útok na území státu NATO. „Po mém soudu útoku tohoto typu Polsko nečelí. Kdyby ano, znamenalo by to závazek všech států NATO, ohlášení akce kolektivní sebeobrany Radě bezpečnosti OSN atd.,“ uvedl.

Podle ústavy může vláda vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.

Poslanci již opakovaně navrhli ústavní novelu, která by tyto tři podmínky zrušila. O vyslání by podle návrhu, který nebyl do konce minulé Poslanecké sněmovny schválen, rozhodla vláda a o misi by následně informovala Sněmovnu a Senát. Parlament by mohl rozhodnutí kabinetu zrušit.

„Dáváme Polsku jasnou podporu, mediální. Jsme připraveni okamžitě pomoci, opakovaně jsme nabídli pomoc ze strany ministerstva vnitra. Uvidíme, s čím polský premiér přijde na setkání v Budapešti,“ dodal předseda vlády. O svolání schůzky premiérů Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) požádal právě předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Mluvčí polské vlády Piotr Müller v pondělí uvedl, že důvodem svolání lídrů visegrádské čtyřky je současná „geopolitická situace“.

Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s Evropskou unií. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Několik měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 000 vojáků.

EU v pondělí odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala. Polské úřady od začátku roku zaznamenaly na 34 000 pokusů o ilegální přechod hranice z Běloruska do Polska.

„Poslední vývoj není vůbec pozitivní. Polsko se ocitá v nelehké situaci a stejně jako Litva a Lotyšsko čelí bezprecedentnímu a neakceptovatelnému hybridnímu útoku ze strany běloruského režimu. Letos v létě vznikla nová migrační trasa ilegálních migrantů, kterou organizuje diktátor Lukašenko, a běloruský režim dováží tisíce migrantů, které potom tlačí nelegálně přes hranici Polska do EU,“ dodal Babiš.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované