Hlavní obsah

Pašeráci migrantů mají novou trasu. Míří z Turecka přímo do Kalábrie

Foto: Profimedia.cz

Po migrantech v Itálii přibývá i opuštěných vraků lodí.

Reklama

22. 11. 20:36

Migranti se přes Středozemní moře do EU většinou dostávají co možná nejkratší trasou. Nyní se ale otevírá nová trasa do italské Kalábrie, kterou si může dovolit jen několik vyvolených.

Článek

Když Tálibán v srpnu obsadil Kábul, Zakia studovala prvním rokem na univerzitě. Její manžel Hamid pracoval jako auditor. Pár se rozhodl uprchnout ze země spolu s pěti příbuznými, s nimiž se vydali na dvouměsíční cestu přes Írán a Turecko.

Středozemní moře přepluli na drahé, téměř nové plachetnici. Ta je na začátku listopadu převezla na pláž v jihoitalském regionu Kalábrie. Informovala o tom agentura AP, která s migranty hovořila. Po cestě byli dehydrovaní, ale šťastní, že cestu po méně známé migrační trase do Evropy přežili.

Přestože pracovníci organizací poskytujících humanitární pomoc nazývají tyto cesty „první třídou“, není na nich nic elitního. Někteří z těch, kteří cestu podstoupili, uvedli, že po několika dnech museli pít mořskou vodu smíchanou s cukrem.

To uvedli i Hamid a Zakia. Ti strávili týden v podpalubí se stovkou lidí, kde se poměrně rychlým tempem tenčily zásoby jídla i vody. „Byl to nejhorší zážitek v mém životě,“ řekl Hamid v italské tělocvičně poté, co plachetnice „Passion Dalaware“ 10. listopadu zakotvila.

Za cestu z Turecka do Kalábrie rodina zaplatila 8500 eur (216 000 Kč) za každého dospělého a 4000 eur (100 000 Kč) za každé dítě. S financováním cesty pomohli Hamidovi rodiče, kteří žijí ve Švédsku. Hamidova devětadvacetiletá sestra Tooba podle AP uvedla, že se rodina rozhodla zariskovat a na cestu vyrazit, protože život v Afghánistánu pod vládou Tálibánu již nebyl bezpečný.

Jejich cesta ale ještě neskončila. Rozvětvená rodina byla umístěna na různá místa v Kalábrii, aby absolvovala dvoutýdenní karanténu kvůli pandemii onemocnění covid-19. Poté mohou zahájit azylový proces nebo se pokusit dostat k příbuzným ve Švédsku.

„Pašeráci, kteří zjevně nemají žádné zábrany, nyní namačkají na každou plachetnici i 100 lidí,“ řekl Vittorio Zito, starosta malého města Roccella Jonica. To leží na kalábrijském pobřeží a je jedním z hlavních cílů pašeráků. Plachetnice pašeráků je podle AP obtížné zachytit, protože vypadají jako běžné výletní lodě. Na „Passion Dalaware“ dokonce vlála plastová americká vlajka.

Trasu do Kalábrie podle AP stále častěji využívají bohatší Afghánci, Iráčané, Íránci a Kurdové. Za cestu z Turecka na nových nebo téměř nových plachetnicích, které se snáze vyhnou odhalení úřady, musí platit pašerákům daleko větší částky než u jiných tras. Jízdenka pro dospělého v některých případech stojí až 10 000 dolarů, za děti se platí v průměru 4500 dolarů.

„Kalábrijská trasa“ zaznamenala v roce 2021 téměř čtyřnásobný nárůst. Touto trasou se do Itálie dostalo až 16 procent migrantů ze všech, kteří v tomto roce přicestovali po moři. Nárůst příchozích migrantů v Kalábrii však podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky kopíruje podobně výrazný nárůst počtu migrantů připlouvajících do sicilských přístavů.

Celkově se počet migrantů, kteří přicestovali do Itálie v letošním roce po moři, zvýšil na 59 000. Loni to za stejné období bylo zhruba 32 000.

„Zatímco dříve tvořili většinu migrantů svobodní muži, nyní na všech trasách pozorujeme více rodin s dětmi. To platí i pro trasu do Kalábrie,“ uvedla zástupkyně Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Itálii Chiara Cardolettiová.

Italská policie zatkla několik ukrajinských pašeráků, ale podle agentury AP za nimi stojí daleko větší zločinecká operace. Giovanni Bombardieri, vrchní státní zástupce v kalábrijském hlavním městě Reggio Calabria, uvedl, že „pro pochopení příčiny exponenciálního nárůstu musíme jít dál než k zatýkání jednotlivých pašeráků“. Pašeráci se o své zisky podle Bombardieriho dělí s tureckými mafiány a italskou mafiánskou organizací Ndrangheta.

Po řadu let se většina politické, humanitární a mediální pozornosti přitom podle AP soustředila na migranty, většinou Afričany, kteří překračují centrální Středozemní moře na palubách plavidel pašeráků z Libye a Tuniska. Tyto lodě často k plavbě na takovou vzdálenost nejsou způsobilé. Jejich cílem je dostat se do některé z nejjižnějších částí Evropské unie - například na italské ostrovy Lampedusa a Sicílie nebo na Maltu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované