Hlavní obsah

„Pacifisté slouží Západu“. Čínské sítě volají po válce s Tchaj-wanem

Foto: Profimedia.cz

Stíhačky tchajwanského letectva. Ilustrační foto.

Reklama

23. 11. 6:30

Pokud Čína ve snaze přisvojit si Tchaj-wan využije vojenskou sílu, zřejmě nebude mít co do činění jen s USA. Na scénu vstupuje i Japonsko. A čím dál hlasitější jsou zejména na sociálních sítích čínští nacionalisté.

Článek

Dokument publikovaný v časopise Asia-Pacific Security and Maritime Affairs varuje Čínu, že o scénářích a plánech, jak odradit Peking od použití síly k dobytí Tchaj-wanu, s Američany aktivně debatuje také Japonsko.

Japonská ústava se sice zříká práva zahájit válku a po historických zkušenostech by pravděpodobně drhla také ochota veřejnosti zapojení do konfliktu podpořit. Dle média však existují nejméně tři scénáře, kdy zákon o národní bezpečnosti z roku 2015 opravňuje Sebeobranné složky Japonska, které v zemi nahrazují armádu, k nástupu na scénu - poskytnutí logistické podpory USA, uplatnění klauzule o „kolektivní obraně“ ostrova po boku USA, nebo pomoc při napadení amerických základen v Japonsku.

Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii a pro dosažení „opětovného sjednocení“ s pevninou nevylučuje použití síly. To by však Japonsko považovalo za významnou hrozbu pro národní bezpečnost a regionální politický řád.

„Je těžké si představit, že v krátkodobé a střednědobé budoucnosti bude Japonsko aktivně usilovat o zapojení do nekontrolovatelné katastrofální války bez ohledu na její cenu,“ uvedl autor článku Wu Chuaj-čung, výzkumník z Čínské akademie sociálních věd. Dodal, že Japonci budou spíše podporovat spojence logisticky než do bojů zasahovat aktivně. „Otázkou není, ‚jestli‘ by Japonsko zasáhlo, ale ‚jak‘ by zasáhlo,“ dodal Chuaj-čung.

Japonské a americké námořnictvo spolu v posledních letech pořádají řadu vojenských akcí. Minulý týden proběhlo první společné protiponorkové cvičení v Jihočínském moři „cílené proti Číně“. Podle dalších odborníků na oblast by se Japonsko mohlo pokusit využít mírové mise OSN a stát se hlavní mocností regionu.

„Jsou zde otázky, jako jsou historie, Tchaj-wan, souostroví Senkaku (nárokované oběma stranami), námořní práva, regionální bezpečnost, japonsko-americká společná obrana a naposledy Sin-ťiang a Hongkong, ve kterých existují ostré konflikty a nesouhlas,“ řekl pro deník South China Morning Post Liou Ťiang-jung, specialista na čínsko-japonské vztahy na univerzitě v Pekingu.

Odborník se domnívá, že Čínu znepokojují ambice Japonska stát se globální mocností. „Jejich strategie jsou jako ve hře go, kdy se Tokio spojí s USA, Austrálií, Indií, NATO a ASEAN, zatímco Čína se bude spoléhat na svou iniciativu Pásu a stezky,“ vysvětlil Liou na paralele s deskovou hrou populární v asijských zemích.

Spolu s přemítáním o možné válce za sjednocení pevninské Číny s Tchaj-wanem nabyly na síle také vášně mezi čínskými patrioty a zastánci násilného řešení problémů. Ty pak probublávají a shlukují se zejména na sociálních sítích.

Pacifista = služebníček Západu

Naposledy se o jejich síle přesvědčil profesor žurnalistiky z univerzity v Tchien-ťinu za to, že sdílel text zesměšňující dávné zapálení některých evropských zemí v konflikt, který přerostl v první světovou válku. Článek končící označením posledních 100 let za „nejkrvavější století, jakého kdy lidská rasa byla svědkem“ a konstatováním, že se lidstvo obrací k pacifismu, mírumilovné ohlasy nezískal.

„Tito takzvaní pacifističtí opinion lídři jsou jen psi sloužící západním hodnotám,“ napsal jeden z uživatelů Weibo, čímž sklidil bouřlivé ohlasy. Jde jen o střípek z mnoha dalších virtuálních sporů o oprávnění Pekingu zasahovat do suverenity Tchaj-wanu.

„Toto je velká éra čínského lidu. Nikdo se na nás už nemůže dívat shora,“ napsal uživatel s avatarem čínského námořnictva. „Vlast musí být sjednocena a nevyhnutelně sjednocena bude,“ dodal a svá slova podpořil obrázky, které obdobné výlevy doplňují běžně - obrněné transportéry v ulicích, napůl zničené vlakové nádraží, vojáci nutící poraženou prezidentku ostrova Cchaj Jing-wen nést čínskou vlajku.

Účty publikující tyto příspěvky mohou dle zahraničních médií spadat pod armády čínských internetových trollů. Odborníci tuto zvláštnost čínského internetu nazývají „Fifty Cent Army“, a přestože bývají uživatelé bez jediného followera snadno odhalitelní, po letech budování „trollí armády“ začínají představovat hrozbu pro ekonomickou i osobní bezpečnost a politickou stabilitu celého světa.

Dosud nejpodrobnější studie čínských internetových trollů odhaduje, že k nim patří dva miliony lidí. Ti jsou každoročně schopni vyrobit až 450 milionů příspěvků. Kromě dvou milionů placených komentátorů shromáždila Komunistická strana Číny více než dvacet milionů dobrovolníků na částečný úvazek, kteří mají za úkol šířit obsah příznivý pro čínskou vládu.

V letošním roce poznamenaly čínsko-tchajwanský vztah neustálé nálety Lidové osvobozenecké armády do ostrovní identifikační zóny protivzdušné obrany. Podle tchajwanského ministerstva obrany během jednoho dne, konkrétně 4. října, do prostoru vletělo 56 čínských letadel.

O několik dní později čínský prezident Si Ťin-pching na politické schůzce v Pekingu řekl, že tchajwanská otázka bude vyřešena jako součást „omlazení národa“. Stále však hovořil o „mírovém“ znovusjednocení.

„Bude válka?“

Veřejné spekulace o potenciální válce vygradovaly začátkem listopadu, kdy ministerstvo obchodu zveřejnilo rutinní oznámení, které vyzývalo domácnosti, aby si vytvořily zásoby nezbytných věcí. Blíže nekonkretizované oznámení v několika čínských městech způsobilo krátkodobou nákupní paniku a zaměstnalo vládní úředníky uklidňováním vystresovaných lidí.

V den publikace oznámení, 1. listopadu, bylo klíčové slovo „Tchaj-wan“ na internetu vyhledáno více než 250tisíckrát. Podle Baidu, čínského vyhledávače, šlo o čtyřnásobek oproti předchozímu dni. Výraz „válka“ se oproti konci října ve vyhledávači objevoval 25krát častěji. Zadá-li uživatel do Baidu výraz „yao“, česky „bude“, jako první se nabídne možnost „válka“.

Ačkoli předválečná nálada mezi ostrovem a pevninou existuje celá desetiletí, nedávné zintenzivnění debaty je ve velké míře důsledek státních zpráv z Pekingu, uvedl Ku Su, politolog z univerzity v Nankingu. „Na internetu fungují přísná omezení, takže hlasů proti válce je jen málo a ti, kteří ji podporují, jsou stále radikálnější,“ řekl. „Letadla vyslaná Pekingem na Tchaj-wan a komentáře zdejších vládních mluvčích také přispěly k domněnce, že hrozí válka.“

Podle odborníka si většina střední třídy a intelektuálů zvládá udržet chladnou hlavu. Od začátku týdne si však diskuzní stránka na Weibo s pracovním názvem „sjednocení silou“ s 40 tisíci příspěvků připsala téměř 2,3 miliardy zobrazení.

Hlasití zastánci války ve veřejném prostoru napomáhají Pekingu hýbat veřejným míněním, uvádí Žen Ji, jeden z nejvlivnějších čínských blogerů. „V Číně se očekávání veřejnosti ohledně války postupně mění kvůli mnoha vlivům,“ napsal na blogu začátkem listopadu pod pseudonymem President Rabbit. „Za starých časů bylo znovusjednocení silou nemyslitelné; nyní se tato myšlenka normalizuje,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované