Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tomáš Jiřikovský se drog, zbraní a padělků rozhodně nebál. Když spustil začátkem roku 2013 skryté internetové tržiště pojmenované Sheep Marketplace, Ovčí tržiště, v nabídce byly hlavním zbožím drogy, vyplývá z archivní verze webu. Afghánský heroin, nabízený prodejcem z Kanady, býval po 264 dolarech za gram. K mání byl methadon, subutex, oxycodone, ale i nechvalně známý fentanyl. Jedno balení za 217,79 dolaru, při větším odběru byla sleva.
Jiřikovský nabízel kupujícím i prodávajícím anonymitu. Přístup na jeho trh v tmavém koutě internetu, darknetu, byl jen přes anonymní prohlížeč Tor. Platilo se v obtížně vysledovatelných bitcoinech. Tomáš Jiřikovský jako tvůrce a organizátor Ovčího tržiště si bral procenta z uzavřených obchodů. Podle vyšetřovatelů to mělo být až deset procent, ale jak později u soudu vyšlo najevo, kvůli programátorské chybě, kterou Jiřikovský udělal, dostal nakonec méně než čtyři procenta.
„Byl to takový normální e-shop. Dokázal to naprogramovat, ale výborný ajťák to nebyl,“ říká jeden z lidí, kteří se později podíleli na rozkrytí ilegálního trhu.
Když skryté virtuální tržiště spouštěl, jeden bitcoin stál desítky dolarů. Dnes stojí víc než sto tisíc dolarů a z Jiřikovského se stal miliardář. Ale pojďme popořádku.
„Fanouškovský web“ s drogami
Vyučený zámečník s maturitou se živil jako programátor a tvůrce webových stránek. Jeho firma Šnekweb nabízela za pár set korun ročně prostor pro webové stránky. Někdy začátkem roku 2013 spustil v temné části internetu, kam se dá chodit jen se speciálními prohlížeči, vlastní tržiště Sheep Marketplace nabízející nelegální zboží a služby. Problém byl, že na neviditelný trh s logem ovečky skoro nikdo nechodil. Na svém serveru proto vytvořil, jak později uvedl „fanouškovský web“, který odkazoval na neviditelné tržiště. Na této běžné, viditelné stránce vysvětloval, jak se na Ovčí trh dostat a co je tam na prodej: „Nelegální anonymní tržiště. Drogy, zbraně, alkohol, cigarety… a mnohem více,“ lákal na úvodní stránce sheepmarketplace.com.
Zlom přišel o pár měsíců později. Americká FBI zavřela v říjnu 2013 nejpopulárnější temné tržiště Silk Road. Dealeři a kupující hledali náhradu a část z nich se přesunula na stránky s ovečkou. Na provizích za pár měsíců vydělal Jiřikovský téměř 680 bitcoinů, spočítali později znalci. Tehdy sice cena bitcoinu atakovala až tisíc dolarů, ale v trestním řízení se musí počítat s nejnižší možnou škodou z pohledu obviněného, proto soudy později přepočetly Jiřikovského bitcoinový výdělek z provizního prodeje drog na pouhých 840 tisíc korun.
Nával návštěvníků koncem roku 2013 už byl tak velký, že malý server nestíhal a Jiřikovský začal veřejně poptávat náhradní hardware. O pár let později to přispělo k jeho usvědčení, protože částky a technické údaje nového vybavení přesně seděly na něj a na policií dohledaný server a faktury.
Začátkem prosince 2013 Jiřikovský virtuální trh vypnul. O několik dní dříve neznámí hackeři z online tržiště odcizili podstatnou část uložených bitcoinů. Tomáš Jiřikovský ukradl o několik dní později kupujícím a prodávajícím z digitálního úložiště zbytek – necelých 841 bitcoinů. Soud je v tomto případě ocenil na zhruba šestnáct milionů korun.
Hned od začátku měl Tomáš Jiřikovský na sobě namalovaný terč. Komunita okolo bitcoinu byla mimořádně technicky zdatná a řada lidí byla schopná už tehdy ukázat na neznámého živnostníka ze Šnekwebu jako na provozovatele Ovčího trhu. Pár dní po krádeži s ním mluvily Lidové noviny. Tomáš Jiřikovský jakoukoliv svou účast na tržišti tehdy odmítl. „Moje první setkání se Sheepem bylo, když nás uživatelé varovali, že u nás hostuje fanstránka sheepmarketplace.com. Tento web byl vypnut, protože porušoval zákony ČR,“ uvedl tehdy.
Před soudy se později hájil podobně. Neměl prý dostatečné technické znalosti a angličtina jeho i původně spoluobviněné manželky je „mizerná“ a nemohli tedy s nikým v cizině ani komunikovat. Bitcoiny, které měl, získal údajně před vznikem Ovčího tržiště, s nímž neměl nikdy nic společného. Bitcoiny prý vytěžil, jak se tomu říká, na výkonných počítačích Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, kde býval jeho dědeček profesorem a také děkanem. Nákupy aut a nemovitostí vysvětloval tím, že jako úspěšných živnostník vydělával až milion měsíčně. Významná část majetku byla navíc napsaná na nejbližší příbuzné.
Soudy jeho argumentaci odmítly. Vydělával málo. Maximálně stovky tisíc ročně. Na zahradnické fakultě nevytěžil nic. A důkazy, že mu Ovčí trh patřil a vydělával na zprostředkování drog, byly přesvědčivé nade vší pochybnost. Jedním z podstatných důkazů byl zabavený mobilní telefon, v němž znalci objevili zálohu databáze a zdrojového kódu tržiště s komentáři v češtině, co který programovací řádek znamená. Rozklíčovali díky tomu i provize ze zprostředkování drog. Sloupec byl označen jako „drugs“ a stačilo ho sečíst. V roce 2017 ho soud poslal za zpronevěru a obchod s narkotiky na devět let do vězení. Přidal k tomu i trest za nedovolené držení zbraní, které policie našla při domovní prohlídce.
Po odpykání poloviny trestu se Tomáš Jiřikovský dostal za dobré chování z vězení ven. V roce 2021 se zdálo, že příběh o velké bitcoinové loupeži skončil, ale on teprve začal. Začala velká právní bitva, která navenek byla o hledání spravedlnosti, v pozadí však šlo o peníze. O skutečně velké peníze.
Součástí trestu pro Tomáše Jiřikovského bylo propadnutí některých nemovitostí, korun a eur na účtech, ale žádné bitcoiny se nenašly. Ze zhruba 1520 bitcoinů, které podle verdiktu vydělal na drogách nebo z tržiště ukradl, policie našla a státu propadlo přesně 0,52794 bitcoinu. Část bitcoinů mohla skončit přeměněných na peníze, auta a nemovitosti. Ale kde mohou být další bitcoiny uložené, to se policii nepodařilo zjistit a během soudního procesu se to ani moc neřešilo. Žádní okradení klienti drogového tržiště se totiž jako poškození nepřihlásili. A zjistit, kam kryptoměna odplula, je objektivně složité.
„Jednak to měl zašifrované. A to jeho Ovčí tržiště, které se prohledalo, bylo už téměř prázdné,“ říká k tomu jeden z lidí blízkých tehdejšímu pátrání. „V bitcoinech tam toho bylo uloženo hrozně málo, ale na druhou stranu se mu zajistil ještě jiný majetek, který z toho tržiště pocházel,“ vysvětluje tehdejší situaci.
Vyšetřovatelé a později i soudy pracovali s tím, že bitcoiny, respektive digitální trasa k nim může být schovaná v elektronice, kterou Jiřikovskému zabavili, a to dokonce nadvakrát. První domovní prohlídka proběhla u něj doma už v roce 2014. Policie vyšla zčásti naprázdno a přístroje museli ajťákovi z Břeclavi vrátit. Dvanáctého dubna 2016, tedy skoro dva a půl roku po pádu Ovčího tržiště, dorazila policie podruhé a zabavila na padesát různých disků, flešek, laptop, Xbox, iPod, ale třeba i mechanické hodinky.
O tento soubor věcí se hrála poslední čtyři roky velká právní bitva. Soudy nejprve rozhodly, že drobnější věci, u nichž se během procesu vůbec neřešilo, zda sloužily k provozu tržiště nebo si je koupil z ukradených bitcoinů, se Jiřikovskému vrátí. Následně Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci rozhodly, že se elektronika vrátí, ale její obsah se musí smazat.
Soudy se tehdy přiklonily na stranu státního zástupce, že v ní může být schovaná zbývající část bitcoinů v tehdy odhadované tržní hodnotě převyšující 600 milionů korun a neměl by z toho mít do budoucna prospěch, pokud se mu disky a flešky v netknutém stavu vrátí. Před dvěma lety došlo k obratu. Nejvyšší soud v Brně rozhodl, že se nic mazat nebude, protože předchozí rozhodnutí soudů byla moc paušální a tvrdá. Týkala se i zařízení jako hodinek a herní konzole, v nichž nic být uloženo nemohlo, a zároveň by tím smazali Jiřikovského „digitální život“ už od roku 1998, kdy žádný bitcoin a Ovčí tržiště neexistovala. Letos v lednu nižší soud rozhodl o vydání – nesmazaných – disků, další elektroniky a osobních věcí.
Letos v březnu se Jiřikovský, prostřednictvím svého advokáta, obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s tím, že digitální úložiště skryté ve vrácené elektronice společně otevřou a třicet procent z nalezené kryptoměny věnuje ministerstvu. K tomu údajně došlo, a třicet procent, tedy 468 bitcoinů v současné tržní ceně okolo jedné miliardy korun dostalo darem Ministerstvo spravedlnosti. Na dohodu mezi Tomášem Jiřikovským a ministerstvem vedeným Pavlem Blažkem upozornil jako první Deník N.
Ministr Blažek na tiskové konferenci ve čtvrtek uvedl, že na dohodě nevidí nic problematického. Dárce je podle něj odsouzený a vykonal již svůj trest. Dostal od soudu zpět své věci a nemá tedy pochyb, že jejich obsah je legální. K tomu třetinu z nálezu v nedávno vrácené elektronice věnoval ministerstvu.
Vyjádření Tomáše Jiřikovského se nepodařilo získat. Jeho staré mobilní číslo používá jiná osoba. Seznam Zprávy se ho snažily zastihnout na dvou adresách v Břeclavi. Ani na jedné nikdo na zvonění a klepání nereagoval. Pokud čísla, která zveřejnil ministr Blažek, odpovídají, v nalezené a otevřené digitální peněžence Jiřikovskému zůstalo zhruba 1093 bitcoinů v tržní hodnotě okolo 2,7 miliardy korun.
Jeho advokát Kárim Titz, který Jiřikovského zastupoval již ve sporech o možné mazání elektroniky a dohodě o daru s ministerstvem, uvedl, že je vázán mlčenlivostí. „Jsem však přesvědčen, že po dobu mého právního zastoupení klient nepostupoval v rozporu se zákonem,“ uvedl v SMS zprávě.
Otázek okolo objevených bitcoinů však spíš přibylo. Do peněženky Ministerstva spravedlnosti totiž dar připlul ze zdroje, který je spojovaný s jiným temným tržištěm, než byl Ovčí trh, s tržištěm Nucleus. To náhle zhaslo před devíti lety, shodou okolností krátce poté, kdy Tomáš Jiřikovský skončil ve vazbě. „Na tomto tržišti se tehdy nic nehledalo,“ říká již jednou citovaný člověk, který se kauzou před lety zabýval. „Bylo to jiné tržiště, které s tím případem nemělo nic společného, nebo tehdy nic nenaznačovalo, že tato dvě tržiště měla něco společného,“ uzavírá. Tedy až doteď, až do miliardového daru Ministerstvu spravedlnosti.
