Hlavní obsah

Úřad utratí miliony za „kyslík ve spreji“, před nímž důrazně varují lékaři

Foto: Profimedia.cz

Lékařské kapacity na resuscitaci říkají: kyslík ve spreji k záchraně života nepomůže – naopak může uškodit. Ilustrační foto.

Reklama

Státní zemědělský intervenční fond chce utratit skoro čtyři miliony za zdravotnické zařízení, před nímž experti přímo varují.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Den před Štědrým dnem se na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) objevila nenápadná informace: fond hledá firmu, která mu dodá „resuscitační komplety s AED a kyslíkovým generátorem.“

V překladu: úřad, jenž vyplácí dotace zemědělcům, si chce za tři a čtvrt milionu nakoupit defibrilátory (zkratkou AED), tedy přístroje, které umí elektrickým výbojem „nahodit“ zastavené srdce.

A k defibrilátorům si navíc pořídí i zařízení připomínající sprej – když člověk zkolabuje, vyvíječ kyslíku mu má pomoci s dýcháním.

Tenhle „kyslík ve spreji“ má však jeden zásadní problém: přední lékaři-odborníci na resuscitaci důrazně nedoporučují, aby ho kdokoliv k oživování používal. Je podle nich k ničemu a může spíš pacientovi uškodit.

Neboli státní fond chce utratit skoro čtyři miliony za zařízení, před nímž experti přímo varují.

Používání chemického vyvíječe kyslíku během kardiopulmonální resuscitace nebo poskytování první pomoci nelze doporučit v žádné klinické situaci bez ohledu na odbornou kvalifikaci potenciálního uživatele.
stanovisko České resuscitační rady

Seznam Zprávy loni odhalily, že podobné sety (defibrilátor plus kyslík) v hodnotě 10 milionů nakoupil před volbami Středočeský kraj vedený tehdy hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Použil přitom trik, aby nakupoval bez soutěže od konkrétní firmy.

Lékaři varují, úřad přesto utrácí

Vedení Státního zemědělského intervenčního fondu říká, že 65 defibrilátorů a kyslíkových vyvíječů pořizuje do všech budov, kde má fond kanceláře.

Schválně prý zvolil tuhle kombinaci, protože i laik s nimi dokáže poskytnout první pomoc – tak aby nemocného člověka aspoň udržel naživu. „Resuscitace pacienta musí být následně záležitostí odborné lékařské péče, kterou SZIF poskytovat neumí a ani nechce,“ řekl mluvčí fondu Miroslav Bína.

Jenže lékaři varují před jakýmkoli používáním kyslíků ve spreji. Od roku 2018 je na webu lehce dohledatelné stanovisko České resuscitační rady, která sdružuje největší kapacity v oboru. Její členové upozorňují, že podávání kyslíku není vůbec součástí zavedených postupů první pomoci.

A když už nemocný kyslík potřebuje – například při otravě oxidem uhelnatým –, musí ho dostat výhradně pomocí profesionálního přístroje a od vyškoleného záchranáře – ruční vyvíječ totiž dodává jen zlomek požadovaného množství.

Podle členů resuscitační rady zjednodušeně hrozí, že zatímco se laik bude snažit spustit a ovládat kyslíkový generátor, utečou drahocenné vteřiny, které býval mohl využít třeba k masáži srdce.

„Používání chemického vyvíječe kyslíku během kardiopulmonální resuscitace (masáže srdce a umělého dýchání – poznámka redakce) nebo poskytování první pomoci nelze doporučit v žádné klinické situaci bez ohledu na odbornou kvalifikaci potenciálního uživatele,“ uzavírá stanovisko České resuscitační rady.

Stejně to vidí i záchranáři, kteří se pohybují v terénu. „Je to jen taková směšná hračka,“ zhodnotil kyslík ve spreji Ondřej Franěk, primář pražské záchranky.

Není zřejmé, kdo na státním fondu o nákupu těchto přístrojů rozhodl. A jestli to předem konzultoval s lékaři.

Mluvčí Bína pouze upřesnil, že záměr na vypsání zakázky vznikl už v roce 2019, kvůli pandemii koronaviru se ale tendr odložil a jeho čas přišel až nyní před Vánoci. Podle Bíny fond nákup posuzoval „nejen v zájmu vlastních zaměstnanců, ale i v zájmu široké veřejnosti.“

Podobný nákup vyšetřuje policie

Státní fond si podle mluvčího předem ověřil, že na trhu je několik společností, které s podobnými přístroji obchodují. To znamená, že zakázka není nastrojená pro jedinou firmu.

Jak ale Seznam Zprávy zjistily od firem, které obchodují se zdravotnickou technikou, jediným prodejcem zmíněných setů obsahujících defibrilátor a kyslíkový generátor je společnost Ankaba z Kladna. Jiné firmy sice také kyslík a defibrilátory nabízejí – ale zvlášť, nikoli v jedné sadě.

Ostatně od firmy Ankaba nakoupil loni tyto sady za deset milionů i Středočeský kraj. Dostal je v úhledných zelenobílých krabičkách určených k zavěšení na zeď. Eduard Urminský, majitel Ankaby, jinak bývalý armádní důstojník, nechtěl mluvit o tom, jestli se nové zakázky na státním fondu zúčastní.

„Nemám k tomu, co dodat,“ reagoval Urminský a položil telefon.

Urminský se Seznam Zprávami nekomunikuje právě od loňského zveřejnění pozadí zakázky na Středočeském kraji. Urminský tehdy reportérovi ukazoval dokumenty, podle nichž má jeho kyslík ve spreji schválení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nebyla to pravda – šlo o dokument vystavený slovenským úřadem.

Foto: Seznam Zprávy

Kyslíkový generátor.

Mám posudky od kapacit,“ tvrdil také loni Urminský a říkal, že se resuscitační odborníci pletou, když opakují, že kyslík ve spreji je k ničemu. Doložil to doporučením profesora Karla Cvachovce z Fakultní nemocnice v Motole. Cvachovec ale pro Seznam Zprávy popřel, že by kdy takový posudek napsal – a ještě zopakoval, co jeho kolegové: že kyslík ve spreji je zbytečná věc.

Foto: Svaz průmyslu a obchodu ČR

V roce 2015 šlo 500 kyslíkových generátorů od firmy Ankaba na Ukrajinu v rámci humanitární pomoci. Na snímku je majitel firmy Eduard Urminský.

„Mě udivuje, že po kauze na Středočeském kraji se ještě může objevit další taková zakázka. A že někdo nebere smrtelně vážně stanovisko odborníků,“ podivil se nyní Petr Tomáš, středočeský zastupitel za Piráty a povoláním profesionální záchranář nad aktuálním tendrem Státního zemědělského intervenčního fondu.

Ve středních Čechách se nákupem kyslíkových generátorů zabývá policie. To kvůli způsobu, jímž kraj záchranářské sady získal. Nešel na to otevřenou soutěží, ale administrativně složitým postupem, jenž však měl jednu podstatnou výhodu: byznys dostala napřímo firma Ankaba.

Kraj poslal nejprve svým školám, domovům důchodců a dalším organizacím 50 tisíc. A pak dal pokyn ředitelům, ať kyslík ve spreji od Ankaby pořídí. Takže se jednalo o 150 drobných nákupů. Kdyby sady pořizoval kraj najednou, musel by vyhlásit veřejný tendr.

Reklama

Doporučované