Hlavní obsah

Ekonomice už bylo i hůř. Válku s covidem umíme vyhrát, míní exguvernér ČNB

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Miroslav Singer řídil ČNB v letech 2010 až 2016. Nyní je hlavním ekonomem Generali CEE Holding.

Reklama

5. 12. 2021 7:30

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v rozhovoru říká, že současná krize ochromí nejvíce střední třídu. Zejména ta si podle něho zvolila strany nové vlády Petra Fialy. Mladé lidi nabádá, aby se nebáli hypotéky na vlastní bydlení.

Článek

Ekonomická situace, do které vstupuje nová vláda Petra Fialy (ODS), zatím není podle bývalého guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera tak tragická jako v roce 2010, kdy se moci chopil Fialův předchůdce z ODS Petr Nečas.

Miroslav Singer v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří o ekonomických výzvách nastupujícího kabinetu či kritizuje dosluhujícího premiéra Andreje Babiše (ANO) za výpady vůči národní bance, která zvyšuje sazby.

„Je možné mít jiné názory na měnovou politiku, ale takhle jít do ČNB je zkrátka politická chyba typu těch, které Babiš běžně nedělá. Body mu to těžko přinese,“ uvedl Singer, jehož jméno v pražské ODS dle zjištění Seznam Zpráv zaznívá v kontextu hledání kandidáta na pražského primátora.

Vládu Andreje Babiše má nahradit vláda Petra Fialy. Je to ekonomicky extrémní období, do kterého nový kabinet vstupuje?

Neřekl bych extrémní. Na jedné straně ekonomika s covidem se pomalu učí žít, na druhé straně se komplikuje zdravotní situace a do toho máme rozpočet, který bude muset nová vláda překopat. To je samozřejmě zajímavá kombinace, ale abych nestrašil, ekonomika se začala vracet do pozice, ve které byla před covidem. A stále platí, že jsme stále málo zadlužená ekonomika, což usnadňuje rozpočtové rozhodování. Je to řešitelná situace, máme-li ve vedení kompetentní osoby.

Ministrem financí se má stát Zbyněk Stanjura. Co od něho očekáváte?

Známe se. Nedávno jsme spolu kvůli něčemu odbornému hovořili. Podle mě je to dohodový člověk, který umí naslouchat. Pohybuje se ve světě firem a financí dlouhodobě, vždycky jsem se s ním rád potkal.

Veřejnost se ale zatím příliš nedozvěděla, kde přesně chce vláda ušetřit a zmenšit deficit ve státním rozpočtu. Co v tomto ohledu od ministra Stanjury očekáváte?

Chápu, že to Zbyněk Stanjura zatím neříká veřejně, že je třeba to říci nejdříve rezortním ministrům. Zásadní bude, zda se členové vlády shodnou na tom, že se sáhne do mandatorních výdajů prostřednictvím změny zákonů. Pokud má dojít k nějakým razantnějším opatřením, je třeba je učinit – podle mého názoru – na začátku vládnutí. Myslím, že vláda má v Poslanecké sněmovně stabilní většinu, což by vládní strany mělo vést k rozumné odpovědnosti.

Kdybyste srovnal aktuální situaci s tou před 11 lety, kdy v době finanční krize nastupovala vláda Petra Nečase, je nyní doba složitější než tehdy?

Tohle období je určitě těžší než etapa, do které vstupovala v roce 2017 vláda Andreje Babiše. Roky 2011 a 2012 po finanční krizi byly naopak opravdu složité a hnusné. Současná ekonomika si může dovolit určité ochlazení na trhu práce, což v období Nečasovy vlády bylo nemyslitelné. Tehdy byla nezaměstnanost vysoká, to je velký rozdíl oproti současnosti. Svět byl tehdy v panice ohledně zadlužování a deficitu, dnes jsou investoři v tomto ohledu výrazně relaxovanější. Prostor pro rozpočtové politiky je nyní větší.

Zadlužení ale raketově roste. Kde se to dá zastavit?

Covid je malá válka z hlediska ekonomických nákladů a rozpočtového chování. Jsem přesvědčený, že se ukazuje, že jako společnost jsme schopni tuto válku vyhrát. Máme léky, teď ještě je umět plně využívat. Můžeme se naučit fungovat s lokálními a dočasnými lockdowny, je tu očkování, je třeba v restauracích a jiných zařízeních kontrolovat naše Tečky, děti by měly chodit do školy, když se systém kontroly zdraví rozumně nastaví. Do toho nám Pfizer začíná vyrábět pilulky, přijde mi, že svět udělal pokrok a začne se z krize zvedat.

Ekonomickou situaci komplikují i další vnější faktory jako například rostoucí ceny energie. Jaké to bude mít dopady?

To je vážný problém, do toho se Evropa musí popasovat s takzvanou Zelenou dohodou. Pro současnou vládu jsou toto důležité výzvy, ke kterým se bude muset nějak postavit.

Do toho roste inflace. Zvyšují se ceny bydlení. Nemáte obavu, jaké dopady bude mít takto rozpálený kotel na dění ve společnosti?

Myslím si, že inflaci se povede dostat pod kontrolu. Zhruba za rok. ČNB reaguje dost razantně. Co se týká energetiky: Když mají Holanďani v moři největší ložisko zemního plynu v kontinentální Evropě, není úplně nejlepší přístup vetovat jeho těžbu. To je významné pro chování Ruska. Že je ale současná situace těžká zejména pro střední třídu, to je jisté. A dovolím si politický výrok: Tuto vládu si zvolila zejména střední třída. Můžete namítnout, že vláda má bojovat za všechny, ale „túdlenúdle“. Vláda má prosazovat zejména zájmy těch, kdo ji volili. To je demokracie. Já vyrůstal v systému, kdy se vláda formálně starala o všechny, ale z práce vyhazovala ty šikovnější.

Spadnou časem ceny energií?

Nemyslím si. Podle mě vysoké ceny zůstanou, jen to pro nás už nebude takový šok jako nyní. Nevěřím, že se sníží – pokud se bavíme o limitaci CO2, energie prostě dražší bude, protože budeme muset méně spalovat a výroba energie bude náročnější.

Bude v tomto ohledu důležité schválit v EU jádro jako čistý zdroj energie?

Jádro je nejefektivnější zdroj i z hlediska energetické bilance. Je dobré, když zdroj za dobu svého života dá do systému více energie, než je spotřebováno na jeho výrobu. Z toho jaderky vycházejí jednoznačně nejlépe, situaci by nyní mohly stabilizovat ve chvíli, kdy tu bude čím dál víc elektrických aut. Na prosazení jádra jako zeleného zdroje je příhodná doba, předsednictví v EU se ujme Francie a posléze my, dva státy, které v tomto mají podobný náhled. To by měl být pro vládu jeden z jejích programových pilířů, nejen pro její předsednictví v EU.

Zmínil jste postup ČNB proti inflaci. Dosluhující premiér Andrej Babiš označil chování ČNB za destruktivní a sebepoškozující filozofii. Co jste tomuto střetu říkal?

Andrej Babiš není makroekonom. Existuje mnoho důvodů, proč se domníváme, že ekonomika se začala přehřívat, covid necovid. Různé pomoci státu v době covidu lidem určitě pomohly, ale přispěly k tomu, že trh práce nám rozhodně neochladl. Ekonomika se zkrátka již několik let přehřívá. Z toho důvodu mi hlava nebere, proč Andrej Babiš do střetu s ČNB šel. Pro mě je to historicky v této zemi výjimečné, naposledy se to stalo v roce 2001. Nebyl to šťastný krok.

Co tím podle vás Babiš sledoval?

Je možné mít jiné názory na měnovou politiku, ale takhle jít do ČNB je zkrátka politická chyba typu těch, které Babiš běžně nedělá. Body mu to těžko přinese. Z postupu ČNB proti inflaci by měla těžit střední třída.

Jedním z velkých trablů střední třídy je drahé bydlení a postupně čím dál těžší podmínky, jak vůbec dosáhnout na hypotéku. Co byste poradil mladým lidem, kteří zvažují pořídit si vlastní bydlení, ale mají z hypotéky obavu? Jít do toho, i když splácení hypotéky bude naknap nebo investovat do něčeho jiného?

Zvýšení sazeb ze strany ČNB by mělo zpomalit tempo růstu trhu s nemovitostmi. Nejde zdaleka jen o Prahu, ceny rostou i v regionech. Já bych se nebál dlouhodobých hypoték. Myslím, že když někdo od rodičů do startu nic nedostane, nevadilo by mu, kdyby po rodičích přebral hypotéku, doplatil její část a za pár let měl své bydlení. Fakt by vám vadilo zdědit po rodičích částečně splacený byt? Já myslím, že spousta mladých lidí by to uvítalo, je to lepší než nemít nic. Investice do bydlení je zásadní investicí pro každého člověka. Takže abych se vrátil k vaší otázce, chce to odvahu zadlužit se na delší dobu, v zahraničí a zejména v západních zemích je to běžný jev.

Vy jste jako mladý šel do hypotéky?

Ano, na konci 90. let. Ceny bytů sice byly výrazně nižší, ale byly zapotřebí překlenovací úvěry. Navíc byly nižší platy než dnes. Prosím vás, já dostal překlenovací úvěr za 11 procent, hypotéka pak byla za devět procent. Jít do vlastního bydlení chtělo i tehdy odvahu. Vzít si hypotéku představuje psychické drama, je to ale správný krok.

Mohou ceny bytů či domů začít klesat v budoucnu?

Myslím si, že trh je přehřátý a pomohlo by, kdyby se stavělo víc. Může mě trefit šlak, když slyším, že to nejde. Jak je možné, že už dávno nejsou zastavené prostory kolem metra v Letňanech, kde je tolik prostoru a navíc metro? Je to místo s obrovskou příležitostí. Takže je potřeba stavět. Nemyslím si ale, že by z dlouhodobého hlediska měly ceny nemovitostí začít klesat, určitě ne v Praze a kolem ní. Praha je sedmý nejbohatší region v Evropské unii, tady prostě nemůže být levné bydlení. To zároveň může být i šancí pro okolní regiony, aby si stáhly schopné lidi k sobě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované