Hlavní obsah

Rozpočet, který nikdo nechce. Konkurenti Schillerové slibují škrty

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ministryně financí za ANO Alena Schillerová a předseda ODS Petr Fiala.

Reklama

7. 10. 12:35

Boj o státní rozpočet na příští rok bude první legislativní střet v nové Sněmovně. Plán navržený Alenou Schillerovou se nelíbí téměř nikomu.

Článek

Bude to jeden z prvních soubojů nových poslanců. A také důvod, proč tlačit na co nejrychlejší ustavení nového šéfa či šéfky Sněmovny, aby noví zákonodárci mohli začít pracovat.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Poslanci se budou muset narychlo shodnout na podobě státního rozpočtu na příští rok. A protože jsou volby v podzimním termínu, nebudou mít na to příliš času. Ale ani prostoru, protože za tři měsíce, které do konce roku zbývají, se razantní změny - jako například nové daňové zákony - udělat nedají.

Noví poslanci napříč politickým spektrem tak budou muset vzít z velké míry zavděk návrhem ministryně Aleny Schillerové (za ANO). Ten nyní počítá s deficitem 376,6 miliardy korun.

Seznam Zprávy oslovily ekonomické experty obou opozičních koalic i stran, které se pohybují na hranici volitelnosti. Zatímco zástupci obou koalic mluví o seškrtání výdajů, levice by zejména přesouvala v rámci jednotlivých položek.

„I z titulu, jaké inflaci čelíme, je potřeba navržený schodek srazit. Svou expanzivní politikou jsme ji jen přifukovali,“ říká k tomu expert koalice Spolu a jeden z možných adeptů na ministra financí Jan Skopeček (ODS).

Škrtat desítky miliard

Odrazový můstek vidí v pozměňovacím návrhu, který se snažila ODS prosadit již během loňského schvalování rozpočtu. Tehdy občanští demokraté přišli s tvrzením, že i v době pandemie v něm dokážou najít úspory v celkové výši 80 miliard korun.

Nyní už Skopeček celou částku neslibuje - pro některé škrty je potřeba nejdřív změnit zákon, a to se podle něj už nestihne. Škrtal by tak hlavně v provozních nákladech, neinvestičních nákupech, ale i v národních dotacích. A zrušit chce i Babišem prosazené slevy na jízdné pro seniory a studenty, které přežily i covidové období.

Podle Skopečka je pravděpodobné, že Česko začne rok 2022 v rozpočtovém provizoriu. „Na druhou stranu si nemyslím, že by to musel být problém. Předchozí rozpočet byl kvůli covidu natolik nafouklý, tak rozpočtové provizorium nemusí být dramatický problém jako v časech standardních,“ dodal.

Úspory slibuje i kandidát na ministra financí koalice Pirátů a Starostů Věslav Michalik (STAN). Podle něj je možné ze současných výdajů jednoduše škrtnout zhruba 66 milionů korun. I on vidí rezervy v národních dotacích (40 miliard), neinvestičních nákupech (20 miliard) a ve slevách na jízdném.

Podle něj je ale třeba posoudit i reálnost investic, které Schillerová naplánovala. Ministryně financí chce v příštím roce investovat 218 miliard korun. „Plán je pravděpodobně nafouklý, aby ospravedlňoval deficit,“ uvedl.

Na rozdíl od Skopečka připouští, že by se pustil i do jedné rychlé legislativní změny. „Jako okamžité opatření si dokážu představit vrácení spotřební daně na naftu na původní úroveň,“ uvedl Michalik.

Až 15 miliard úspor pak slibují socialisté, kteří v pondělí na vládě hlasovali proti rozpočtu. Zasekli se, když hnutí ANO odmítlo přidat 3 tisíce korun státním zaměstnancům. ANO počítá se zvýšením 1400 korun měsíčně.

„Existuje prostor pro snížení dotačních titulů zaměřených na velké podniky a některé další škrty v řádu zhruba 20 miliard korun. To jsou věci, které je možné udělat rychle a není třeba měnit zákony,“ říká místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Podle něj právě půlka těchto peněz může jít na mzdy hasičům, policistům nebo zdravotníkům, což by se zpět vrátilo do rozpočtu v dani z příjmu nebo v pojištění.

„Podle návrhu ČSSD by bylo možné přímo snížit schodek zhruba o deset miliard,“ dodal s tím, že si je vědom, že nejde o horentní sumu, nicméně jako signál, že ozdravění státních financí myslí vážně, to prý chápat lze.

Své požadavky k rozpočtu mají i komunisté, kteří jsou stejně jako sociální demokraté podle volebních průzkumů na hranici volitelnosti.

Jejich předseda Vojtěch Filip Seznam Zprávám řekl, že schodek kolem 350 miliard vidí jako realistický. Podle něj by se pak měla zvýšit částka pro podporu výstavby obecních a družstevních bytů, do rozpočtu by měly být vloženy investice potřebné pro převod vodohospodářské infrastruktury a nová Sněmovna by měla dořešit i zvýšení platů učitelů.

Peníze by na to hledal v jiných kapitolách rozpočtu. „Část z úspor v rezortech, část jednáním o zamezení zbytečných armádních nákupů, jako jsou izraelské radary a francouzská děla,“ uvedl. Tendr na radary by se však měl podepisovat ještě před volbami.

Zejména na tématu nákupu armádní techniky se komunisté shodují s Tomio Okamurou. Ten chce kromě odložení nákupů „zahraniční bojové techniky“ tradičně škrtat v podpoře neziskových organizací a ve výplatě sociálních dávek a snížit platby v solárním byznysu.

Recept na to mají dát rovněž dřívější návrhy SPD ve Sněmovně. Sám Okamura tvrdí, že je tak schopný ušetřit i 150 miliard korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované