Hlavní obsah

Hněv podnikatelů z Hřenska: Politici se tu fotili, pak se na nás vykašlali

Foto: Profimedia.cz

Ministr vnitra Vít Rakušan a premiér Petr Fiala dorazili v červenci 2022 do Hřenska, aby se sami přesvědčili o rozsahu požáru.

Reklama

aktualizováno •

Žádali o pomoc kraj i stát. Neúspěšně. Skupina podnikatelů z Hřenska proto zvažuje právní kroky. I přes přísliby totiž dosud nedostali kompenzace za období, kdy nemohli podnikat kvůli hašení největšího požáru v historii Česka.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už je to více než rok od požáru v Národním parku České Švýcarsko a důsledky pro tuto oblast jsou dodnes obrovské. Návštěvnost se nevrátila ani zdaleka na původní úroveň. To pociťují hlavně místní obce a podnikatelé.

Skupině místních podnikatelů aktuálně nejvíce vadí, že se marně snažili od státu dostat finanční kompenzace za to, že byli v roce 2022 během hašení požáru na více než měsíc zavření a nemohli podnikat.

V jejich čele pomyslně stojí Jaroslav Suchánek, který je majitelem hotelů a restaurací skupiny Symbiola. V době hašení požáru provozoval kemp a tři hotely - na Mezné, Mezní Louce a v Jetřichovicích.

Tehdy zaměstnával okolo 80 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. „Bavíme se o tom, že tito lidé de facto měsíc a půl nemohou do práce, protože jste omezeni,“ říká Suchánek.

Víte, co bylo hrozné? U každého politika vidíte jednoho nebo dva fotografy, jak dělají fotky, jak se fotí, slibují, jak se prezentují.
Jaroslav Suchánek, podniktel

Připomíná, že právě měsíc a půl nemohl podnikat vůbec. K tragédii došlo navíc v období, které je pro podnikatele nejvíc ziskové a bylo po pandemii covidu.

Odmítá argument, že to je podnikatelské riziko, když stát zavře danou oblast na delší dobu a neumožní podnikat.

Foto: Instagram/ Hotel u Fořta

Resort u Fořta na Mezní Louce spadající pod skupinu Symbiola.

Frustrující je podle Suchánka to, že tam v roce 2022 jezdili politici a slibovali pomoc.

„Víte, co bylo hrozné? U každého politika vidíte jednoho nebo dva fotografy, jak se fotí, slibují, jak se prezentují. Stát je schopen, a to nevnímám špatně, podpořit 50 miliony michelinského průvodce a není schopen se postarat o takto postiženou oblast s argumentem, že potom by mohl chtít každý podnikatel kompenzaci,“ popisuje zklamání nad postupem státu.

Například tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nabádala podnikatele, aby vyčíslili škody s tím, že se o případné pomoci rozhodne později.

A ostatně i premiér při pozdější návštěvě kraje uváděl, že vláda bude jednat o tom, jakým způsobem pomoci podnikatelům v Českém Švýcarsku.

Prodej hotelu v Hřensku

Následky největšího požáru v historii Česka nejsou ani zdaleka vyřešené. Hřensko musí šetřit, udělalo personální škrty a zavádí poplatky. Problémem je velký pokles návštěvnosti.

Podnikatel: Požadujeme 25 milionů korun

Suchánek zastupuje podle svých slov skupinu dvaceti místních podnikatelů. Za dobu nuceného uzavření chtějí podnikatelé dohromady dvacet pět milionů korun. Nyní chystají napsat dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS) a zvažují právní kroky.

„Nám nezbývá kvůli frustraci nic jiného než podat trestní oznámení na neznámého pachatele, aby se opravdu zjistilo, zdali opatření byla vydaná v souladu se zákonem a zdali opravdu nešlo některé věci udělat lépe. Stejně jako podat žalobu na náhradu škody, kdy jsme byli nuceni být zavření,“ popisuje Suchánek chystané kroky.

Dodává, že oslovil podnikatele z evakuovaných oblastí a nabídl společný postup. Teď zastupuje kolem dvaceti podnikatelů, kteří se přidali, aby se netříštily síly.

„My jsme za to období žádali částku okolo 25 milionů korun, z toho necelých 10 milionů korun je pro nás (skupinu Symbiola, pozn. red.),“ dodává Suchánek.

Podívejte se, jak to vypadá v Hřensku rok a půl od požáru:

+17

Podnikatel Jaroslav Lang má restauraci v Hřensku. Je jedním z těch, kteří se k iniciativě Jaroslava Suchánka připojil. S dobrým výsledkem spíš ale nepočítá a je k tomu skeptický.

„Myslel jsem si, že by nám stát třeba odvody za zaměstnance, to sociální a zdravotní, když nám zakázal činnost, mohl odpustit. I toto by pro nás dělalo hodně peněz. Vím, že se jednalo asi do tři sta tisíc korun,“ říká Lang, jakou částku by od státu chtěl.

„Nikdy se nic neděje. Stát se na nás vykašle vždy, ať je to jakýkoliv režim. Politici se přijedou vyfotit, a to je tak všechno,“ dodává zklamaně.

Stát podnikatele dvakrát odmítl

Podání trestního oznámení a žaloby by bylo vyvrcholením dosavadních snah podnikatelů o to domoci se nějaké podpory od státu.

Suchánek nejprve žádal o pomoc Krajský úřad Ústeckého kraje, už loni začátkem roku. Neúspěšně.

Seznam Zprávám poskytl rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, že jeho firma žádala náhradu škody a omezení vlastnického práva za období od 25. 7. 2022 do 31. 8. 2022, kdy platil v souvislosti s rozsáhlým požárem zákaz vstupu, pohybu a pobytu v oblasti Hřenska.

Vyčíslil, že jeho společnosti vznikla škoda spočívající v ušlém zisku ve výši téměř devět milionů korun.

„Krajský úřad uvádí, že předloženou žádostí účastníka řízení nebyla doložena škoda na zdraví nebo věcná škoda, která by vznikla v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi či při poskytnutí osobní či věcné pomoci, ani doložen nárok na náhradu za omezení vlastnického či užívacího práva dle § 29 a 30 zákona o IZS,“ stojí v odůvodnění krajského úřadu.

Podívejte, jak Krajský úřad Ústeckého kraje odůvodnil zamítnutí:

Suchánek upozorňuje, že na zamítavou odpověď čekal více než tři měsíce. „A následně jsme podali odvolání na Ministerstvo vnitra, kde jsme opět čekali x měsíců na odpověď,“ popisuje Suchánek, jak vypadala loni komunikace se státem.

Za Ministerstvo vnitra v oficiálním dokumentu reagoval generální ředitel hasičů Vladimír Vlček a vysvětlil, proč odvolání mimo jiné zamítá a napadené rozhodnutí (krajského úřadu) potvrzuje. Dokument má celkem 12 stránek.

„Odvolatel (podnikatel Jaroslav Suchánek, pozn. red.) v žádosti uvedl, stručně řečeno, že v důsledku činnosti složek IZS při inkriminované události (hašení požáru) mu byla znemožněna podnikatelská činnost, čímž mu vznikla jím vyčíslená škoda ve výši 8 862 445 Kč, jakožto ušlý zisk. Ušlý zisk odvolatel určil porovnáním shodného období roku 2021 a 2022 na základě průměrných denních tržeb,“ píše se v oficiální odpovědi.

Šéf hasičů Vlček v odpovědi za resort vnitra také dodal, že stát nemůže na základě aplikovaného zákona o IZS nést odpovědnost za zásah vyšší moci, tedy událost neovlivněnou lidským počínáním, a rozporuje, jakým klíčem podnikatel došel k požadované částce.

Jisté pochopení pro podnikatele projevil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který se za ně loni v říjnu přimlouval formou dopisu přímo u hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO). Také neúspěšně.

Jak ale uvedl pro Seznam Zprávy, stát se podle něj snažil pomoci. „I proto jsme ho (turistický ruch, pozn. red.) loni společně s Ústeckým krajem podpořili ubytovacími vouchery v celkové hodnotě deseti milionů korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží o návrat návštěvníků do oblasti také prostřednictvím svých programů na podporu veřejné infrastruktury a marketingu v cestovním ruchu,“ popsal Bartoš.

Náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) pro Seznam Zprávy připomněl, že zájem o vouchery byl velký.

„Princip byl v tom, že kdo se registroval u destinační agentury, což byla většina podnikatelů, a ubytoval u sebe turisty, minimálně na dva dny, tak dostal výraznou kompenzaci od kraje. A tím pádem turisté přijeli v inkriminovanou dobu zimních a brzkých jarních měsíců,“ vysvětluje náměstek Řehák.

Není zcela jasné, na jakém právním základě by stát měl vyplatit kompenzace, které podnikatelé požadují.
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj

O kompenzaci by se podle ministra Bartoše nyní měli podnikatelé hlásit u viníka požáru - samotného žháře. „Není zcela jasné, na jakém právním základě by stát měl vyplatit kompenzace, které podnikatelé požadují. Mohou samozřejmě náhradu škody vymáhat po pachateli v probíhajícím trestním řízení nebo v občanskoprávním sporu.“

Obdobně hovoří i hasiči. Podle nich újma vznikla kvůli požáru a nikoli činností složek integrovaného záchranného systému.

„V rámci dané věci tedy doporučujeme, aby se dotyční soudili se žhářem, který požár založil, a kvůli komu přišli o své očekávané příjmy. Složky IZS nemohou hradit škodu (ušlý zisk), kterou zavinil žhář,“ uvedl mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Jiří Fröhlich.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ve vyjádření napsal, že jeho ministerstvo pomáhá regionu dlouhodobě. Podpora je podle ministra zaměřená na obce v národních parcích.

„Spolu se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo bezprostředně po požáru speciální dotační výzvu, která pomůže správě národního parku a obcím s obnovou infrastruktury i likvidací škod a zároveň podpořilo preventivní opatření, aby se na podobné katastrofy šlo lépe připravit. Tato mimořádná 100milionová pomoc přispívá k návratu života v postižených obcích co nejdříve do normálu, včetně návratu turistů do vybraných, doposud z důvodu bezpečnosti nepřístupných míst,“ uvedl Hladík.

Článek jsme aktualizovali o vyjádření mluvčího generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Jiřího Fröhlicha.

Požár v Českém Švýcarsku

V neděli 24. července 2022 se národním parkem začal šířit požár, s nímž bojovalo přes 900 hasičů. Nasazeno bylo i sedm vrtulníků. Plameny se po deseti dnech podařilo dostat pod kontrolu a zcela zkrotit až v pátek 12. srpna. Přečtěte si veškeré informace o ničivém požáru v Českém Švýcarsku.

Reklama

Doporučované