Hlavní obsah

Kolik je u nás Ukrajinců? „Nevíme ani, kolik je tady Čechů,“ řekl šéf hasičů

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Podle Rakušana je Česko momentálně ve druhé ze tří fází pro zvládání migrační vlny – ve fázi adaptace a soužití. Ilustrační foto.

Reklama

9. 6. 18:05

Ministr vnitra spolu s kolegy z Ústředního krizového štábu informovali poslance o novinkách ve strategii zvládání migrační krize z Ukrajiny. Česko se už brzy zapojí do evropského systému pro sdílení dat o uprchlících.

Článek

Opoziční poslanci chtěli na jednání bezpečnostního výboru Sněmovny po představitelích vlády a Ústředního krizového štábu vědět, kolik je v České republice Ukrajinců a kde se nacházejí. Podle vedení krizového štábu to není možné zjistit, neboť Česko je uprostřed schengenského prostoru.

Místopředsedkyně dolní komory Parlamentu Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která s tímto dotazem ostřeluje vládu už několik týdnů, odešla opět s nepořízenou. Po ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) chtěla znát přesné informace nejen o počtech Ukrajinců v Česku, ale i tom, jaké mají vzdělání či kde se nacházejí.

„Nikdy nebudeme vědět, kolik těch lidí tady je. V tuto chvíli nevíme ani exaktní číslo, kolik občanů České republiky se nachází na našem území. Kdo získá dočasnou ochranu, se volně pohybuje v Schengenu, toto číslo nikdy nebudeme exaktně vědět,“ snažil se jí vysvětlit ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček.

Hasiči v uplynulých týdnech spustili pilotní projekt, jehož pomocí se snažili ve čtyřech obcích s rozšířenou působnosti dobrat čísel, o které je Mračková Vildumetzová žádala. Pilotní projekt podle Vlčka ukázal matematickou chybu 25 procent.

„I s hejtmanem Moravskoslezského kraje jsme se shodli, že jim stačí pro to, aby mohli dále kalkulovat. Stačí, když se na jedné straně zintenzivní válka – může to znamenat větší příliv a naopak. Co je platné dnes, nemusí být platné zítra,“ dodal Vlček.

Mezi Němci a Poláky

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že stát se stále snaží dosáhnout mety zhruba 85 procent. „Němci vědí, kde se jim nachází 55 procent lidí. Poláci jsou na tom zhruba stejně jako my. Mají ale výhodu, že alespoň registrují odchody, protože mají hranici Schengenu. My jsme uprostřed,“ upozornil.

Reagoval i na dotaz Mračkové Vildumetzové, zda se Ukrajinců ptá, jestli tady chtějí zůstat, aby se třeba vědělo, kolik ukrajinských dětí nastoupí v září do škol.

„S těmi lidmi se pravidelně setkávám a ptám se jich a oni odpovídají, že neví. Oni to neví, protože v jejich zemi se stále válčí. Nehrajme s nimi jak s umělými daty v systému, to jsou lidé. Lidé s nějakými motivy, které se jim v průběhu času mohou logicky měnit,“ vysvětlil Rakušan.

Jednotný evropský integrační systém, jehož spuštění slíbila Evropská komise v průběhu června, podle Rakušana již začíná svůj provoz. Česko se podle něj zapojí až mezi posledními.

„Méně zatížené státy do něj zadávají data už tento týden. Česko a Polsko půjdou až nakonec, tam ten systém bude obtěžkán největšími položkami, neboť jsme cílové země,“ řekl poslancům Rakušan na čtvrtečním jednání sněmovního výboru pro bezpečnost.

Systém podle něj pomůže se zpřesňováním údajů o příchozích ukrajinských uprchlících a bude odhalovat případné duplicity v jejich žádostech o ochranu. „To zamezí čerpání ve dvou zemích najednou,“ dodal.

V Česku se již podle některých regionů vyskytly případy, kdy někteří uprchlíci zkouší čerpat finanční pomoc ve více evropských zemích.

Jednotlivá ministerstva nyní zároveň zpřesňují výdaje, které doposud měla v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou Ruskem rozpoutanou válkou na Ukrajině. Aktuální přehled nákladů podle Rakušana, který funguje i jako vládní koordinátor zvládání krize a šéf Ústředního krizového štábu, bude k dispozici 21. června.

Česko je podle Rakušana momentálně ve druhé ze tří fází pro zvládání migrační vlny. Označuje ji jako fázi adaptace a soužití, během které je nutné uprchlíkům poskytnout vzdělání, přístup na trh práce a jazykové kurzy. Jak bude vypadat následně fáze třetí, podle ministra bude záležet na „faktoru Putin“.

„Záležet bude na tom, zda bude pobyt těch lidí v Česku krátkodobý nebo v případě pokračujícího konfliktu nutnost dlouhodobého řešení, které bude vyžadovat veškeré integrační postupy,“ vysvětlil.

Ředitel Hasičského záchranného sboru Vlček upozornil že stát stále řeší způsoby, jak uprchlíky přesunout z kapacitně vytížených míst do regionů, které ještě volné kapacity mají. „Na základě stávající legislativy není možné někoho násilně přesunout z místa A do místa B. Tím, že dostali dočasnou ochranu, jsou na stejné úrovni jako občané České republiky. Jedinou možností jsou motivační prvky,“ uvedl.

Částečně je podle něj možné v místech, kde to půjde, navyšovat kapacity. Třeba ve školách a školkách. Limitem je ale podle něj lidský faktor. „Potřebujeme učitele,“ uvedl.

Stát podle něj zároveň připravuje i program pro české zaměstnavatele v některých regionech. „Program podpoří zaměstnavatele, kteří v místech, která nejsou kapacitně obsazena, vytvoří dodatečné pracovní možnosti. To je pro uprchlíky motivace k relokaci,“ dodal Vlček.

Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Martina Štěpánková uvedla, že se stále daří zapojovat další a další příchozí z Ukrajiny do pracovního procesu. „Denně je nárůst 1,5 tisíce lidí, kteří se zapojují do ekonomické aktivity, a tím odlehčují dávkovým systémům. Ke včerejšímu dni bylo zapojeno 70 tisíc lidí,“ uvedla.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované