Hlavní obsah

Komentář: Imunita, pomsta, nebo láska? Co žene miliardáře Babiše

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Expremiér s obytňákem brázdí Česko.

Reklama

3. 7. 7:35

Že je pomstychtivost docela silný motor, který vás může vyvézt až na Hrad, už víme od Miloše Zemana.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aktuálně je pátým nejbohatším Čechem. Podle časopisu Forbes se majetek Andreje Babiše v posledním roce rozrostl o čtvrtinu na necelých sto miliard korun. V září mu bude 68 let, ze dvou manželství má čtyři děti a dvě vnučky.

Za svým desetiletým působením v politice se teď v mnoha rozhovorech ohlíží málem jako za nejhorší etapou svého života. Poškodila mu prý zdraví, dlouho žil s obavou, že má rakovinu prostaty. Politika mu prý pošramotila i rodinu, hlavně vztahy s dětmi.

Člověka napadne, proč tedy dnes každé ráno včetně víkendů vstane a se svým obyťňákem a obdivuhodnou energií objíždí celou zemi? Jaká motivace ho pohání, aby se zas a znova setkával s lidmi, s nimiž by se jako miliardář zaručeně nikdy nesešel a nejspíš jsou mu vnitřně lhostejní?

Proč si raději neužívá důchodu a vnoučat, nepečuje o své zdraví, nedává dohromady rodinná pouta? Anebo proč si třeba za vydělané miliardy neplní nějaké celoživotní sny: vylézt na nějakou horu na druhém konci světa, přeplout oceán nebo tak něco?

Nikdo do hlavy Andreji Babišovi nevidíme. Tady je alespoň pokus o vysvětlení. Nejpravděpodobnější se zdají být tři motivace, proč osm měsíců před prezidentskými volbami rozjel nepřehlédnutelnou kampaň, aniž by tedy oficiálně oznámil, že chce kandidovat. Začneme od nejslabšího po nejsilnější stimul.

Důvod první: Snaha získat imunitu. Andreje Babiše čeká v září začátek soudu kvůli jeho víkendové rezidenci Čapí hnízdo. Prezidentská imunita je „štědřejší“ než ta, kterou mají poslanci, senátoři nebo ústavní soudci. Hlava státu nemůže být vydána k trestnímu stíhání ani s ní nemůže být vedeno.

Kdyby tedy Babiš ve volbách uspěl a příští rok v březnu byl inaugurován jako nový prezident, tak by si v kauze pomohl: Soudní proces se musí zastavit. (Nelze čekat, že soud vynese rozsudek do března.)

Proces by se obnovil, až po vypršení mandátu. Což v případě, že by Babiš prezidentský úřad v dalších volbách obhájil, mohlo být klidně až za deset let, v roce 2033. To už ovšem uplyne nějakých 25 let od samotného žalovaného skutku, tedy podvodného získání 50milionové dotace. Lze pak vůbec ještě vést spravedlivý proces? Jak vážně lze třeba brát výpovědi svědků po tolika letech?

Andrej Babiš velmi dobře ví, že pro jistotu je lepší zůstat „kápem“, protože „kápo“ se hůř odstraňuje. Poslat někoho takhle protřelého z politiky rovnou do vězení? Kdepak, to se stalo jen Davidu Rathovi a byla to výjimka.

Důvod druhý: Pomsta za sněmovní volby. Jak je patrné z mnoha Babišových veřejných vystoupení, ani po tři čtvrtě roce se nesmířil s těsnou porážkou v loňských říjnových volbách. Nechápe, jak se to mohlo stát, počítal s triumfem.

Je to zcela pochopitelné, když jste zvyklý celý život jen vyhrávat. A když už vám náhodou něco nevyjde, tak se z „nevýhry“ hned nehroutíte. Naopak, taková situace vás nastartuje ještě do větších obrátek. Už hledáte cesty, jak prohru pomstít. V byznysu takovému konkurentovi třeba postříkáte pole roundupem, v politice na něj vytrvale házíte špínu a hledáte kompro.

Obojí má zaručené likvidační účinky. Už před volbami Babiš takhle zničil Piráty, teď střílí na Starosty. Vendetu od Babiše žádají i jeho příznivci, kteří se s ním každý den setkávají na náměstích. Že je pomstychtivost docela silný motor, který vás může vyvézt až na Hrad, už víme od Miloše Zemana.

Důvod třetí: Užívá si něco, co nikdy nezažil. Kamkoliv dnes Andrej Babiš přijede, tam na něj čeká plné náměstí s jeho nejvěrnějšími voliči. Mezi nimi dominují většinou ženy, důchodkyně. Když mezi ně vyleze z obytňáku, výskají málem jako teenagerky na oblíbenou kapelu.

Babiš si to užívá a jako by prožíval něco, co ještě nezažil. Vždyť je to muž, který se celý život choval jako žralok, byl zvyklý na lidi křičet a věděl, že se ho každý bojí. A teď za ním najednou chodí po stovkách lidé, aby mu řekli, jak ho mají rádi. Muži ho plácají po ramenou, ženy líbají, fotografují se s ním a nosí napečené koláčky.

Samozřejmě tyhle akce jako stimulátor pro váš narcismus nejsou ničím unikátním. Z podobných setkání s nejvěrnějšími příznivci v minulosti čerpali energii třeba Václav Klaus a Miloš Zeman. Odjíždíte s pocitem, že vás lidé nejen podporují nebo mají rádi, ale skoro by za vás byli ochotni nasadit život.

Andrej Babiš, který jako byznysmen i politik byl schopen přes SMS zprávy od rána úkolovat i uklízečky, nemůže trávit důchod někde na pláži v tichomoří s vnoučaty. Má nepotlačitelnou potřebu mít neustále kontrolu nad vším i nad všemi a nejvíc ze všeho se bojí bezmoci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované