Hlavní obsah

Komentář: Michalikův byznys je problém celé vlády. Hraje se o důvěru

Zuzana Kubátová
šéfreportérka SZ Byznys
Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Země medem a soláry oplývající. Tyhle stavěl Věslav Michalik a dluží k nim pár vysvětlení.

Reklama

23. 11. 16:30
aktualizováno • 23. 11. 17:08

Nejcennější kapitál, který politik má, je důvěra. Nastupující vláda s ní nemůže hazardovat. Věslav Michalik buď musí zveřejnit detaily o svém podnikání a zbavit se podílu ve fondu Valour, nebo politickou kariéru vzdát.

Článek

Vláda Petra Fialy ještě není u moci, už má ale reputační problém. Jeho aktérem je budoucí ministr průmyslu a obchodu Věslav Michalik z hnutí STAN, bývalý bankéř a úspěšný byznysmen, dlouholetý starosta Dolních Břežan a od loňska také náměstek středočeské hejtmanky.

Michalika dohonily nejasnosti kolem rodinného byznysu a podezření ze střetu zájmů, které ho ostatně provází už roky i v jeho jinak oceňované starostenské roli.

Jen připomínám, co se od minulého týdne propírá v médiích: Jak popsal Deník N a lidovky.cz, inkasovaly Michalikova rodina a firmy, v nichž se on či jeho žena Hana Michaliková angažují či angažovali, mezi lety 2010 a 2017 celkově téměř sto milionů korun jako výhodné půjčky od kyperské společnosti Lowfield Investments. Ta má neprůhlednou vlastnickou strukturu. Takže pro veřejnost není zřejmé, kde se peníze poskytnuté Lowfieldem vzaly a zda je jejich původ čistý.

Navíc je tu druhý problém, který připomněly Seznam Zprávy: Michalik má podíl v investičním fondu Valour, do něhož před vstupem do komunální politiky vložil svůj majetek, mimo jiné solární elektrárny Solar Area a Rodvínov Solar Energy. Výnosy Valouru tedy přinejmenším zčásti závisí na prosperitě solárního byznysu, což staví Michalika jako případného ministra průmyslu do střetu zájmů. Usedne-li do vlády na plánovanou pozici, bude šéfovat úřadu, pod nějž spadá energetická legislativa a regulace.

Sám Michalik v tom evidentně nevidí problém. Konečný vlastník tajuplné kyperské firmy Lowfield je podle něj znám jak bankám, tak úřadům, které tuto informaci vyžadovaly. Transakce s Lowfieldem vyšetřoval Finančně analytický útvar a nenašel nic nezákonného.

Ohledně fondu Valour budoucí ministr říká, že tu drží pouze investiční akcie a na rozhodování fondu nemá vliv, takže střet zájmů nepřipadá v úvahu. Což je ale pravda jen do té míry, že řízení Valouru jeho podílníci skutečně svěřili profesionální investiční společnosti Avant, která se na kočírování fondů kvalifikovaných investorů specializuje a vedle Valouru jich má na starosti přes 150.

Horký kandidát na ministra průmyslu se mediálnímu zájmu o rodinný byznys diví, ale nepřikládá mu zvláštní význam. On i jeho koaliční kolegové jsou přesvědčeni, že mediální bouře vyšumí a kyperský Lowfield stejně jako český Valour brzo přestanou veřejnost zajímat.

Jenomže to se pletou.

Pokud Michalik chce v politice pokračovat, musí veškeré detaily kolem rodinného byznysu zveřejnit. A navíc je ještě vysvětlit tak, aby jim porozuměli i lidé, kteří se v podnikání nepohybují a pro které využívání zahraničních majetkových struktur a daňových rájů samo o sobě zavání podvodem.

Pokud to neudělá, budou přetrvávající nejasnosti oslabovat důvěru nejen vůči ministrovi a jeho úřadu, ale i vůči hnutí STAN a celé vládě. Stane se z nich věčný klacek v ruce politických protivníků. A bude to jen prohlubovat ten největší handicap současné české společnosti, jímž je totální nedůvěra veřejnosti vůči politikům a institucím.

Oznámit, kdo je majitelem Lowfieldu, odkud tato firma čerpala kapitál a jak byly financovány české projekty Michalikových, je potřeba rychle. Pozdě totiž bylo už včera. Informace měly přijít ve chvíli, kdy se Michalik rozhodl nastoupit politickou kariéru. Čím později na jeho byznysový coming out dojde, tím méně důvěryhodný bude.

Za celým příběhem přitom nemusí být žádné zvláštní mystérium. Všechny dostupné informace signalizují, že majitelem tajuplné společnosti Lowfield je nejspíš zkušená developerka a politikova manželka Hana Michaliková. Financování přes účelově zakládané zahraniční firmy není nic výjimečného, zvlášť ne v její branži. A to včetně využívání kyperských struktur, které umožňují zakrývat konečné vlastníky, zajišťují lepší ochranu majetku, vyšší právní jistotu a samozřejmě taky daňové optimalizace.

Není to na pohled hezké, ale zároveň nic z toho nemusí být nezákonné. Jen to s dosavadními zkušenostmi u českých voličů budí obavy a podezření. Pokud opravdu Lowfield nezastírá něco, s čím se byznysmen ve slušné společnosti nechlubí, pak Michalikovi nemají důvod jeho vlastníka tajit.

A dále – podílu ve fondu Valour se Michalik bude muset zbavit a své peníze investovat jinde. Tedy do čistě tržních aktiv, nikoli do oboru, jehož prosperita z podstaty závisí na státní regulaci. Nota bene na regulaci, která spadá přímo do politikovy agendy.

Obojí bude nepochybně pro manžele Michalikovy nekomfortní. Možná jim to přinese majetkovou újmu. Možná bude nepříjemné přiznat spoluobčanům v Dolních Břežanech, že ta developerská firma, která změnila tvář jejich obce, patří rodině pana starosty.

Ale pokud to Věslav Michalik s politikou myslí vážně, bude muset do kyselého jablka kousnout. Pokud si na to netroufne, ať politiku vzdá a vrátí se k byznysu.

Aktualizováno: Těsně před zveřejněním tohoto komentáře potvrdil Věslav Michalik v sms jeho autorce, že kyperskou společnost Lowfield skutečně majetkově kontroluje jeho manželka Hana. „V co nejkratší době k tomu dám komplexní vyjádření, které vyvrátí veškeré pochybnosti,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované