Článek
Koalice se hádá, zda stopnout podporu na ceny energií. Šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček by firmám a domácnostem ještě pomáhal. A to i za cenu vyššího schodku, pokud by selhaly jiné možnosti.
„Jestliže dnes podporu zase sekneme a elektřina půjde nahoru, jak chceme generovat příjmy? To chceme dát firmám zase ránu? Léčba šokem, kterou někteří ekonomové navrhují, přinese v čase více problémů než užitku a není to nezbytně nutné,“ říká Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
V rozhovoru mluví i o tom, jestli se Česku daří najít dlouhodobou vizi, na které by se shodla koalice a opozice. „Hospodářská komora a Svaz průmyslu dnes vlastně dělají zprostředkovatele. Utíkají k vládě, pak utíkají k nám. Já už chystám vizi Country for the future II,“ říká Havlíček v narážce na strategický dokument z doby vládnutí ANO.
Jak jste zatím za ANO spokojený s tím, jak vypadá návrh rozpočtu na rok 2024?
Bohužel se potvrzuje to, co jsme očekávali, už když se předložil konsolidační balíček – a to jsou nejasné úspory. Určitě si vzpomínáte na sliby o 54 miliardách, to se ale ukázalo jako nereálné, protože chtěli šetřit národní zdroje a dotační byznys je z Evropské unie.
Takže vláda musí odebírat nikoliv z dotačního byznysu, ale z dopravy, ze školství a tak dále, a to docela zásadním způsobem. Paralelně si vedle toho ty resorty půjčují. Například dopravě seberou, ale aby to nebyl totální průšvih a zafinancovalo se to nejdůležitější, tak si na to musí půjčit.
Kolik se podle vás nakonec reálně z dotací škrtne?
Tvrdili, že to celkově bude 54 miliard a 20 miliard bude na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ale pozor, tam solární dotace neškrtnou – oni je pouze přenesou na spotřebitele a na firmy.
Zda bude stát v příštím roce ještě nějak dotovat cenu energií včetně nákladů na obnovitelné zdroje, koalice ještě řeší. Kdyby to bylo na hnutí ANO, jak byste postupoval?
To je zásadní věc a jedná se tam až o 75 miliard korun. Přibližně půlka jsou poplatky za distribuci a za přenosovou soustavu a druhá půlka jsou právě poplatky za obnovitelné zdroje. A oni chtějí vše hodit de facto na spotřebitele a firmy. Znamenalo by to, že vzroste cena regulované složky.
Já bych poplatky za distribuci a za přenos rozložil do několika let. Rozhodně by to nebyl okamžitý náraz. Co se týká obnovitelných zdrojů, ještě bych to nechal na státu. V lednu by to byl velký skok. A navíc je to symbolická věc, protože dotace pro obnovitelné zdroje jsou selháním státu z roku 2010.
Ale nemáme už nejhorší krizi za sebou?
Já jsem toho názoru, že ne. Krize ještě neskončila a my stále nejsme na cenách před ní. Léčba šokem, kterou někteří ekonomové navrhují, přinese v čase více problémů než užitku a není to nezbytně nutné. V naprosté většině nesouhlasím s tím, jaká opatření dělá Zbyněk Stanjura, ale v zásadě správně ve Sněmovně řekl, že nejdeme řeckou cestou a že stav financí není katastrofální.
Kde byste na další podporu vzal?
Já bych otevřel jinou hru. Pokusil bych se domluvit s investory na odložení plateb na dva, tři roky, třeba i za nějaký úrok. O peníze by nepřišli. Nevyřešilo by se to úplně geniálně, ale v tom nejkritičtějším období by to nemuselo dopadnout úplně zle.
Jedno z řešení, která údajně ministerstvo favorizuje, je zajistit financování přes emisní povolenky. Je to cesta?
Ano a navrhovali jsme ji v pozměňovacím návrhu s Richardem Brabcem už v lednu roku 2022. Je ale potřeba, aby se změnil zákon. Když to neuděláte, prostředky z povolenek přetečou na modernizační fond a pak už je nemáte šanci použít na cokoliv jiného.
Pokud by koalice takovou změnu zákona přinesla, ANO ji podpoří?
Ano, ale bylo by férové diskutovat o tom, na co se peníze použijí. Kdybychom je použili, aby se nezvyšovala regulovaná cena energie, tak je to docela dobrá cesta. Ale to se musí fakt připravit, nejde o triviální záležitost. A máme už září.
Kdyby to nevyšlo – měla by vláda s cenou elektřiny pomoct i za cenu toho, že se zvýší schodek rozpočtu?
Ano. Co se týče schodku, tak to kabinet nemá jednoduché, ale jestliže dnes podporu zase sekneme a elektřina půjde nahoru, jak chceme generovat příjmy? To chceme dát firmám zase ránu? Podívejte se do Německa. Němci sice energie pro spotřebitele nezastropovali moc dobře, ale pro firmy a pro průmysl mají elektřinu i plyn o třetinu levnější. Jak jim máme konkurovat? Pak HDP nevytvoříme a všechny další vlády budou mít velký problém s příjmy. A pak už nebudete mít kde řezat.
Takže v podstatě říkáte: my v ANO bychom to udělali i za cenu vyššího schodku a vyššího dluhu? Nebo kde na to vzít tedy? To je přece hrozně jednoduché říct – my bychom tam prostě ty peníze nasypali.
Je iluzorní se domnívat, že za dva roky stáhneme takový schodek, to není nikde v Evropě. Hrajeme tady o to, abychom se v nějakém čase dostali na rozumné cifry. Zadluženost se kvůli covidu a energetické krizi zvýšila všude v Evropě. U nás to roste rychleji, ale to je samozřejmé, když jsme měli nižší základ. Neříkám, že je to ideální, ale bavme se spíše o strukturálním schodku. Říkáme: schodek snižujme, ale snižujme ho rozumně. Navrhli jsme 50 miliard ročně a ukázali způsob. Vláda tvrdila, že je to málo, ale její návrh na rok 2024 ukazuje, že to bude podobné našemu postupu.
S odstupem času, jak hodnotíte zrušení superhrubé mzdy?
Máte pravdu, že to může být třeba 80 miliard korun v rozpočtu, to není možné zpochybnit. Já jsem ale stále přesvědčený, že je to správná cesta. Neustálé zvyšování daní se stává demotivačním, daně se spíš musí nekompromisně, tvrdě vybírat.
Premiér Petr Fiala říkal v projevu na akci Hospodářské komory, že Česku chybí dlouhodobá vize. A že je to i chyba politiků, protože se nejsou schopní dohodnout na dvou třech prioritách na několik volebních období. Mluví s vámi o tom jako s opozicí?
Ne a stačila by jedna jediná věc. Vzít naši strategii Země pro budoucnost, kterou jsem přinesl do vlády. Dali jsme ji dohromady s nejschopnějšími lidmi z byznysu, s vědci, se zahraničními aktéry.
Tak asi nemůžete čekat, že vláda přijde a začne to dělat podle strategie ANO.
Jasně, ale mohla to vylepšit, mohla říct, tohle jste udělali blbě, tohle uděláme lépe, něco na nás hodit, všechno beru. Ale oni to strčili do šuplíku. Výsledek je ten, že vláda nemá žádnou vizi. Ale my na nic nečekáme, už dělám na Country for the Future 2. Pracuji na tom s lidmi z byznysu a vědy. V momentě, kdy se do vlády dostaneme, tak v prvních týdnech, maximálně měsících, spustíme novou vizi.
Co to je za vizi?
V energetice podpora obnovitelných zdrojů, vybudování dvou dalších bloků Temelína a malých modulárních reaktorů, plán získání plné kontroly nad ČEZ. V zásadních veřejných investicích nový systém jejich financování s využitím penzijních fondů a dluhopisů. Nový motivační režim pro rozvoj talentů po vzoru nejvyspělejších zemí.
Říkáte, my přijdeme a budeme mít Country for the Future 2, která bude domluvená s byznysem. Ale přeci je třeba být domluvený i s politickou konkurencí. Jednáte s premiérem o nějakých prioritách, které by měly být trvalé?
Premiér nejedná, ani nechce. Odmítl nás, abychom byli v radě pro strategické investice, i když mu to zástupci byznysu navrhli. To vůbec nechápu. Dnes už byznys pochopil, že tahle vláda už to nezvládne, protože za dva roky se to ani nedá stihnout. Hospodářská komora a Svaz průmyslu dnes vlastně dělají zprostředkovatele. Utíkají k vládě, pak utíkají k nám. Fialova vláda za dva roky skončí a my uděláme všechno pro to, abychom od prvního dne mohli začít pracovat.
Na druhou stranu, my tady řešíme nějakou kontinuitu, ale realita pak vypadá takto: Přišla vláda Petra Fialy a jako první věc zrušila EET. Vy říkáte, že jako první věc po návratu EET znovu zavedete. To také není pro podnikatele předvídatelné prostředí.
Není. Také mě to z tohoto úhlu pohledu štve. Ale když jste bytostně přesvědčená o něčem, co dává smysl? A pozor, byla by to moderní, digitalizovaná verze. V době, když jsme EET udělali my, tak ho neměl skoro nikdo. Dneska už to má tuším 18 zemí a některé výrazně lepší než my. Tak se od nich poučme.
