Hlavní obsah

Ruský oligarcha opustil firmu, která vlastní hotel „zmrazený“ kvůli válce

Foto: Seznam Zprávy

Alexander Pumpjanskij (35) a mariánskolázeňský hotel Westend. Na sankčním seznamu EU je i jeho otec Dmitrij a matka Galina.

Reklama

Alexander Pumpjanskij, jenž je na sankčním seznamu EU, už není jednatelem firmy, která v Mariánských Lázních vlastní hotel Westend. Zda bude zablokovaný majetek po této změně opět uvolněn, však úřady zatím neřekly.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už je to rok, co české úřady poprvé potvrdily, že kvůli sankcím vyhlášeným proti Rusům podporujícím válku na Ukrajině byla „zmrazena“ konkrétní nemovitost.

Šlo o případ čtyřhvězdičkového hotelu Westend v Mariánských Lázních. Společnosti Ogrea, která objekt vlastní, bylo předběžným opatřením Finančního analytického úřadu (FAÚ) zakázáno s ním volně nakládat. A to kvůli tomu, že za zmíněnou firmou stál oligarcha Alexander Pumpjanskij, který je na sankčním seznamu EU.

Jak sdělila na kontaktním telefonu žena hovořící s ruským přízvukem, „hotel je teď mimo provoz“. Situace se však změnila i v orgánech vlastnické firmy Ogrea - oligarcha Pumpjanskij už v obchodním rejstříku není zapsán jako její jednatel.

Jak si všimly Seznam Zprávy, vystřídala jej Natalya Avlukova s bydlištěm v Ženevě (i Pumpjanskij v českém registru uváděl švýcarskou adresu, v minulosti tam studoval). Z hlediska vlastníka pak zůstaly věci při starém - jako jediný majitel společnosti Ogrea je tak jako dříve uvedena anonymní kyperská společnost Furdberg Holding Limited.

Zda na konci vlastnického řetězce figuruje stále Pumpjanskij, nebo už někdo jiný, z veřejných zdrojů zjistit nelze.

Firma neuvádí konečné vlastníky

Není tak ani jasné, zda hotel stále zůstane zablokován.

Společnost Ogrea totiž porušuje český zákon a do evidence skutečných majitelů do dnešních dnů jména konečných vlastníků nezapsala. Zatím s ní ale žádné řízení, které by mohlo vést k trestu, vedeno není, jak sdělil mluvčí Ministerstva spravedlnosti Tomáš Pleskot.

Podle něho je to věc příslušného soudu (v tomto případě jde o Krajský soud v Plzni). „Ministerstvo nemá žádné bližší informace o tom, zda a případně jak příslušný soud v daném případě postupuje či postupoval,“ uvedl Pleskot.

Přestože v katastru nemovitostí je nadále u hotelu zapsána úřední poznámka, která brání převodu hotelu na jiné majitele, existuje důvodné podezření, že se ruský oligarcha Pumpjanskij pokusil z uvalené sankce vyvázat. Cifršpioni z FAÚ ale jasně neuvedli, zda po zmizení Pumpjanského z orgánů firmy bude blokace majetku pokračovat.

Ředitelka komunikace Ministerstva financí Michaela Lagronová nastínila tři možné scénáře (viz níže), jak by mohl FAÚ postupovat, z nichž až třetí varianta by znamenala opětovné rozmrzání majetku. Záleží podle ní v těchto případech na tom, zda došlo i k faktické změně vlastnické struktury. Přímo o hotelu Westend se ale Lagronová bavit nechtěla, protože konkrétní odpověď by podle jejího vyjádření byla v rozporu se zákonnou povinností mlčenlivosti.

Tři scénáře dle FAÚ

Pokud společnost, jejíž majetek je na základě sankcí zmrazen, změní v průběhu sankcí svého jednatele, předpokládají sankční režimy tři možné scénáře:

1. Změna jednatele je pouze účelová, v rozporu se sankcemi, jedná se o jejich obcházení. Majetek proto není odblokován.

2. Změna jednatele je sice přípustná, ale nemění nic na tom, že společnost stále podléhá sankcím. Proto majetek zůstane zablokován i v tomto případě.

3. Změna jednatele je přípustná a společnost přestane podléhat sankcím, například v souvislosti se změnou vlastnické struktury, která však nesmí být účelová (viz varianta 1). Majetek je proto odblokován.

Jako otec v Dolním Benešově

Nebylo by to poprvé, kdy by se rodina Pumpjanských pokusila dostat majetek z dosahu sankčního úřadu.

Seznam Zprávy už loni popsaly případ strojírenského podniku MSA se sídlem v Dolním Benešově na Opavsku. Tradiční domácí výrobce průmyslových armatur patřil po mnoho let do skupiny TMK, kterou měl až donedávna plně pod palcem Dmitrij Pumpjanskij, což je otec dosavadního majitele mariánskolázeňského hotelu Westend. I ten je na sankčním seznamu EU, stejně jako matka Galina.

Prakticky okamžitě, co se po vypuknutí války na Ukrajině na trestní soupisku rodina dostala, vedení koncernu TMK opustila.

A loni v srpnu se u armaturky MSA v české evidenci skutečných majitelů místo otce Dmitrije nově objevila dvě úplně jiná ruská jména: Andrej Zimin a Maxim Kurbatov.

Čistě formálně už vlivný ruský klan z okruhu prezidenta Putina se strojírenským podnikem z Dolního Benešova nic společného nemá.

Foto: Wikipedia.org

Otec Pumpjanskij s Vladimirem Putinem.

Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab upozorňuje, že sankce nefungují „extrateritoriálně“, nelze je uplatňovat na území Ruska. A pokud se stane, že nějakou ruskou firmu, která ovládala český podnik, třeba jen naoko převezme „bílý kůň“, je těžké tuto kamufláž rozporovat. České (evropské) úřady se ocitají v důkazní nouzi.

„Je to jeden z velkých problémů sankcí,“ říká Skuhrovec, který se účinností omezujících opatření dlouhodobě zabývá. Upozorňuje i na případy, kdy ruské subjekty hledají způsoby, jak majetek ohrožený zmrazením rychle zpeněžit.

Jeden z prvních případů byl, když ruský oligarcha Andrej Kozicyn loni zjara odprodal české skupině Omnipol kunovického výrobce letounů Aircraft Industries. Povedlo se to ale například i ruské strojírenské skupině OMZ, ovládané Gazprombankou, která v Česku vlastnila firmu zaměřenou na jaderné technologie Škoda JS. Od loňska už ale Škoda JS patří pod polostátní skupinu ČEZ, které se složitý převod od ruských vlastníků podařilo realizovat ve spolupráci se společností Wood & Company.

Čekání na český sankční seznam

Podobné případy i v menších rozměrech se odehrávají za situace, kdy české Ministerstvo zahraničních věcí připravuje ke zveřejnění vnitrostátní sankční seznam. Přesné datum publikace stále není známo. Na něm by se měli v dohledné době objevit ti podnikatelé či firmy z Putinova okruhu, které na seznamu EU zatím nejsou, přičemž Česko o to usiluje.

I zde je problém, že řada potenciálních kandidátů se mezitím majetku zbavila.

Seznam Zprávy takto popsaly třeba případ bývalého gubernátora z Vladivostoku Sergeje Darkina, který měl v Česku firmy na prodej a zpracování ryb. On i jeho blízcí však v minulých měsících ze všech českých firem zmizeli. Část Darkinova majetek převzali čeští podnikatelé.

Podobně se stáhla z českého a evropského byznysu třeba rodina bývalého ruského poslance Vladimira Golovneva. Jím vybudovanou skupinu Cerva Group - největší v oblasti pracovních oděvů a pomůcek - teď formálně ovládá kyperský občan ruského původu Valentin Tikanov.

Majitele loni změnila i firma NVision Czech Republic se zhruba třemi stovkami zaměstnanců, která ve Voticích na Benešovsku vyrábí elektrosoučástky pro sektor telekomunikací a také automobilový průmysl. Podniku se zbavil konglomerát AFK Sistema předního ruského miliardáře napojeného na Kreml Vladimira Jevtušenkova. Nyní votický podnik vlastní místní manažeři.

Reklama

Doporučované