Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prestiž si tyto volby hledají zatím pomalu, volební účast se v nich pohybuje pod 30 procenty. I tak v nich ale žádná ze stran nechce utrpět zdrcující porážku.
Řeč je o volbách do Evropského parlamentu na jaře roku 2024 - časově daleko, v politickém životě však „už za rohem“. Zejména pokud samotné kampani musí předejít strategické rozhodnutí - půjde koalice Spolu do voleb opět společně, nebo tentokrát budou strany úspěšného projektu kandidovat každá za sebe?
Hospodářské noviny již napsaly, že pro variantu „Spolu opět spolu“ je premiér Petr Fiala (ODS). Ač to sám zatím veřejně nepotvrdil. „Zvažujeme všechny varianty, ale vzhledem k tomu, že se volby konají za více než rok, nebylo ještě rozhodnuto o konkrétním postupu,“ reagoval tehdy.
Své plány drží pod pokličkou i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Oba ale přiznávají, že se o postupu v rámci stran již vyjednává. „Jak budeme kandidovat do Evropského parlamentu, začínáme diskutovat v rámci strany,“ řekla Seznam Zprávám Pekarová Adamová. „Budeme o tom jednat,“ uvedl na stejnou otázku Jurečka.
Právě jejich politická uskupení stojí před těžkým rozhodnutím. TOP 09 v minulých volbách kandidovala ve společné koalici se Starosty a opakování takové koalice je v tuto chvíli nepravděpodobné. Lidovci pak kandidovali sami. Obě strany mají nyní dva europoslance.
Projekt Spolu je bezpochyby stále úspěšný. Po více jak roce vládnutí poznamenaném válkou a inflací se v průzkumech veřejného mínění pohybuje stále na prvním místě s 31 procenty, těsně před hnutím ANO (únorový volební model agentury Kantar CZ pro ČT, pozn. red.).
Zároveň si ale „malé“ strany potřebují vybudovat předpolí pro své personální požadavky na ODS pro sněmovní volby, které se budou konat rok poté – tedy v roce 2025.
Převládá názor jít samostatně
Na rozdíl od opatrné Pekarové Adamové se k myšlence spolupráce i v eurovolbách na půdorysu koalice Spolu hlásí její předchůdce v čele TOP 09 – současný europoslanec a pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil.
Podle něj by se měla dál budovat značka Spolu. „V Praze jsem prosazoval koalici jít spolu, šli jsme spolu a ta koalice na Praze funguje. Žádnou krizi jsme neměli, i když topka byla vyzývána, abychom se oddělili,“ vysvětluje svá východiska Pospíšil.
Přiznává ale, že v současnosti ve vnitrostranické diskuzi převládá názor jít samostatně.
Sám prý v současnosti ambice obhajovat mandát nemá, ani jako podpora z posledního místa.
V europarlamentu by naopak rád pokračoval lidovec Tomáš Zdechovský. Stejně jako jeho stranický předseda Jurečka se nechce pouštět do jasných prohlášení. Prý si teprve strana dělá průzkumy, jaké mají dopady jednotlivé varianty na voliče. Ostatně, to prý nyní dělají všechny strany koalice Spolu.
„Chci pro stranu ten nejlepší výsledek, tedy tři mandáty,“ líčí svůj stěžejní požadavek. Nutno dodat, že sami lidovci v minulých evropských volbách právě ze tří mandátů oslabili na dva. Naopak ve volbách, ve kterých kandidovali v koalici Spolu, si vždy polepšili. Po sněmovních volbách si z deseti poslanců polepšili na 23 a i na pražském magistrátu pomocí koalice Spolu posílili - místo jednoho zastupitele mají dva.
Více negativ než pozitiv
Nejtěžším oříškem se ale v současnosti zdá být europoslanecký klub ODS. Faktorů je více - od osobních animozit až po fakt, že ODS je v rámci europarlamentu v jiné frakci než TOP 09 a lidovci.
Například Alexandr Vondra (ODS) upozorňuje, že jeho „topácký“ kolega Luděk Niedermayer hlasuje v 70 procentech jinak než ODS. „Lidé nemají rádi, když se pak politici na kandidátkách hádají,“ řekl Seznam Zprávám.
Luděk Niedermayer Seznam Zprávám řekl, že ještě ani není rozhodnut, zda chce v europarlamentu pokračovat. „Je ještě opravdu brzy a bude záležet na personálním obsazení kandidátky,“ uvedl.
Ale zpět k Vondrovi. Sám prý zatím vidí ve společném postupu v eurovolbách více negativ než pozitiv.
Druhá věc jsou zmíněné evropské frakce. ODS je součástí ECR (Evropští konzervativci a reformisté), což jsou vlastně odpůrci eurofederalismu a jde o jednu z menších evropských frakcí. TOP 09 a lidovci patří ke skupině EPP, tedy Evropské lidové straně, která je naopak největší politickou skupinou v Evropském parlamentu.
Z českého pohledu, kdy Andrej Babiš je na jednu stranu součást frakce Renew Europe, která požaduje větší integraci v rámci Evropské unie, přitom na domácí půdě Babiš proti Evropské unii v některých ohledech vystupuje, se to jako zásadní překážka zdát nemusí. A i oslovení politici TOP 09 a KDU-ČSL si jako krajní řešení dokážou představit, že by si po volbách šel každý po svém, tedy každý do své frakce.
V kuloárech Sněmovny se ale spekuluje, že Petr Fiala dostal od šéfa EPP Manfreda Webera nabídku, aby ODS k EPP - kde jsou i lidovci a topka - přešla. „Frakce v Evropském parlamentu se vždy definitivně ustavují na základě výsledku voleb. Úvahy na toto téma jsou v tuto chvíli předčasné,“ vzkázal k tomu Fiala.
Podle Alexandra Vondry by takový přechod nebyl pro ODS strategický. Předpokládá totiž, že „jeho“ frakce v následujícím volebním období ještě posílí, a také si pochvaluje, že v rámci frakce ECR se čeští politici dostanou k zajímavější práci v rámci europarlamentních procedur.
„Já jsem žádné přesvědčování nezaznamenal. S Manfredem Weberem komunikuji docela často a velmi konstruktivně. Možná dříve to tak nebylo, v mnoha věcech máme podobný názor,“ uvedl. To ale podle něj neznamená, že by ODS měnila frakci. „S EPP spolupracuji, protože mně jde o výsledky,“ dodal.
