Zvoní poslední budíček pro Evropu, varuje šéf Globsecu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Svět se mění a už nikdy nebude jako dřív, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Róbert Vass, prezident a zakladatel Globsecu. V globální politice podle něho nikdy nebylo složitější období, než je posledních několik let. „Procházíme přes mimořádně náročné zlomy mezinárodních vztahů. Není to jen období, které se dá přečkat. Je to transformační období, na jehož konci bude svět jiný,“ zdůrazňuje.

Právě o změně světového řádu, bezpečnostních výzvách, nových technologiích či válce na Ukrajině se od 12. do 14. června povedou v pražském hotelu Hilton čilé diskuze. Kromě zahraničních hostů, kterých budou téměř dvě tisícovky, na konferenci vystoupí i prezident Petr Pavel, který jí dal spolu s Ministerstvem zahraničních věcí záštitu, chybět nebude ani premiér Petr Fiala (ODS) či šéfdiplomat Jan Lipavský (nestr.).

Letos dvacetiletá konference Globsec vznikala s ambicí zviditelnit středoevropský region. Už je tedy střední Evropa v mezinárodním společenství dostatečně slyšet?

Považujeme za velmi důležité, aby středoevropský region měl hlas a své místo v globálních diskuzích. Jak jste naznačila, to byl i hlavní záměr, když jsme před dvaceti lety Globsec zakládali. Cítili jsme tehdy, že střední Evropa potřebuje platformu, přes kterou bude umět ovlivňovat globální a evropskou debatu o budoucnosti světa. Cítili jsme, že region byl mnohokrát na periferii evropského dění, mnohokrát byl ve stavu, že se o něm rozhodovalo někde jinde. Právě Globsec má proto přispívat k tomu, aby tento region měl důležitou platformu v globální diskuzi.

Globsec je, řekl bych, mladší bratr nebo mladší sourozenec velkých konferencí v Davosu a Mnichově. Ty vznikly před více než 50 lety a jsou opravdu důležité. Ovšem je to právě Globsec, který má ambici skutečně přivést náš region na mapu hlavních diskusních fór ve světě. Mnohem dříve se dozvíme, co se děje ve světě, jak přemýšlejí ostatní. V neposlední řadě už jen pořádání takové konference je pro každé město a zemi prestižní záležitostí. Jsem velmi rád, že se přesun do Prahy osvědčil.

Bude tedy Praha trvalou adresou?

Pokud má Česká republika zájem tuto konferenci hostit, tak jsme připraveni pokračovat.

Do jaké míry letošní ročník konference odráží nepřehlédnutelné změny mezinárodního řádu?

Před dvaceti lety vypadaly mezinárodní vztahy úplně jinak. Byl to rok 2005, kdy mnoho zemí vstupovalo do EU, některé do NATO. Každý měl pocit, že mezinárodní vztahy jdou správným směrem, že Evropa bude jednotná, celistvá, svobodná. O dvacet let později vidíme, že v mezinárodní politice, ale i globální politice nikdy nebylo složitější období jako za posledních několik let.

Procházíme přes mimořádně náročnou disrupcí mezinárodních vztahů. Není to jen období, které se dá přečkat. Je to transformační období, na jehož konci bude svět jiný.
Je důležité, aby právě v takovýchto obdobích země jako je Česká republika byly aktivní, dokázaly spoluformovat světovou politiku.

Jaký program a novinky letos chystáte?

Globsec dnes patří mezi top konference a tento ročník to jen podtrhne, protože svým rozsahem je opravdu největší. Máme 250 různých řečníků v 60 panelech. Víc než 50 různých doprovodných akcí, stovky bilaterálních schůzek. Dokonce se nám letos povedlo, že máme mnohem větší zastoupení ze zemí mimo Evropu.

Máme potvrzené účastníky ze 78 zemí, přijede více než 1800 hostů. 
Mezi nimi jsou lidé z Latinské Ameriky, například ministr zahraničí z Chile, poradce brazilského prezidenta. Máme zastoupenou Argentinu, přijede bývalá prezidentka Kostariky. Mimořádně silně zastoupený je Blízký východ, Indo-Pacifik, Afrika. Nebude to tedy jen čistě evropská konference, bude to globální diskuze.

Jaké je hlavní, nosné téma letošního ročníku?

Hlavním sloganem je výzva pro Evropu, aby přešla od řečí ke skutkům, k činům. Evropa musí skutečně zvýšit své úsilí, zvýšit svou vlastní bezpečnost, odolnost, hospodářský rozvoj, konkurenceschopnost. Myslím si, že to, co ve světě probíhá, je opravu poslední budíček pro Evropu. Pokud to nevezmeme vážně, tak to bude mít dopad na desítky let.

Zároveň musí Evropa vést i globální iniciativu na záchranu multilateralismu, protože Evropa je projektem multilateralismu. Tím nejúspěšnějším v historii. Pokud Evropa nezachrání multilaterální systém, který je postaven na mezinárodních institucích, které nastavují stejná pravidla, tak se jednoduše vrátíme do světa, který bude džunglí. Tedy místem, kde platí zákon silnějšího. Z tohoto pohledu opravdu nemáme čas na desítky let, nemáme čas jen na diskuse.

Evropa by také neměla zaspat v technologickém vývoji, varují fakta i odborníci.

Ano, v rámci GeoTech Summitu o tom proběhnou na Globsecu velmi důležité diskuze. Bude se řešit, jak Evropa může zrychlit v technologickém vývoji. Mezinárodní soutěž dnes probíhá mezi Čínou a USA, Evropa ji nesmí zaspat.
Oznámíme například vytvoření Evropské čipové iniciativy vedené Chrisem Millerem, který je jedním z nejvýznamnějších autorů v oboru, ve skutečnosti je to největší odborník v oblasti čipů. Jsme velmi rádi, že vůbec přijal členství v našem poradním sboru GeoTech Centra.

Zároveň budeme mít report o digitalizaci obrany či o kritických nerostných surovinách.
Máme velmi významné hosty z technologických společností, z byznysu. Je to podstatně víc než loni.

Je tedy ze strany soukromého sektoru zájem zapojit se a spolupracovat s veřejným sektorem?

Cítíme obrovský zájem, který nemá v minulosti obdoby. Cítíme, že soukromý sektor si začíná uvědomovat, že geopolitika nikdy neovlivňovala obchodní rozhodnutí tak jako dnes, že mezinárodní společnosti už nepřemýšlejí jen o tom, jak vyrábět co nejlevněji, ale jak zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců. Viděli jsme, jak moc mohou být dodavatelské řetězce narušeny. Pokud se Čína rozhodne přestat vyvážet některé drahé kovy, pak je to problém pro naše čipy, pro výrobu, pro průmysl.

Původně se Globsec konal v Bratislavě, kvůli sporům s vládou premiéra Roberta Fica jste se přesunuli loni do Prahy. Budou letos na konferenci i hosté ze Slovenska, jehož vláda má například na pokračování pomoci Ukrajině jiný názor?

Co se týče slovenské účasti, ta bude silná, ale ne na úrovni vlády. Poslali jsme pozvánky prezidentovi a některým vybraným členům vlády. Samozřejmě je na nich, aby se rozhodli, zda považují za důležité být součástí mezinárodních diskusí, k neúčasti se rozhodli sami. Takže to vlastně ukazuje ambice Slovenska. Nicméně ze Slovenska máme silnou nevládní delegaci, přijedou například různí slovenští politici z Evropského parlamentu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa bude zastoupena?

Máme silnou americkou delegaci, která ale není na úrovni vlády. Jde především o zástupce z amerických think-tanků.

Lze přesto Globsec chápat i jako takovou přípravku, rozcvičku na summit NATO, který se koná za pár dní v Haagu? Budou se v Praze ladit noty a třeba i hledat recept. „jak na Trumpa“?

Měsíc červen je celkově bohatý na různá setkání či summity. Dva týdny po Globsecu se koná summit NATO, který bude opravdu významný a historický. Bude to první summit nového generálního tajemníka Marka Rutteho, zároveň první v druhém volebním období Donalda Trumpa. Očekává se, že evropští spojenci přijmou zásadní rozhodnutí o navýšení výdajů na obranu. Číslo 3,5 procenta na obranu plus jeden a půl procenta na širší infrastrukturu, která souvisí s obranou, je zásadní. 


Na summit dostal pozvání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což je velmi pozitivní zpráva.
Kromě summitu NATO se bude několik dní po Globsecu konat summit Evropské rady, kde se bude též diskutovat o řadě významných věcí. Tedy i takové platformy, jako je Globsec, poskytují dobrou půdu na to, aby při konferenci za zavřenými dveřmi probíhaly i různé backgroundové diskuze, rozhovory na dolaďování si různých pozic.

Vloni se Globsec zabýval zejména podporou Ukrajiny, jaký posun očekáváte letos?

Samozřejmě budeme o Ukrajině debatovat i letos, protože vidíme a cítíme, že všechny mírové výzvy a iniciativy, které vycházejí z Evropy, z Ukrajiny, z USA, jsou dneska Ruskem ignorovány. Tato ignorace je až šokující, protože i americký prezident Donald Trump se všemi silami snaží přesvědčit ruského prezidenta, aby zasedl ke stolu. Ten proces se ale zásadněji nepohnul.


Z Ukrajiny přijede šedesátičlenná delegace, bude to kombinace politických, byznysových a vojenských představitelů. Neměl by chybět ministr zahraničních věcí, ministr pro strategický průmysl, poradce prezidenta pro strategický průmysl, jsou tam i představitelé ministerstva obrany. A samozřejmě vrcholní představitelé obranného průmyslu, kteří tu také mohou navázat kontakty.

Řekl jste, že letos máte velkou mimoevropskou účast. Měla by se Evropa více rozhlížet, zaměřit svoji pozornost i na jiné oblasti než tradiční transatlantický prostor?

Určitě. Světový řád se mění a Evropa by to měla reflektovat. Dnes se například globální Jih významným způsobem rozrostl a myslím si, že tyto země se cítí být u globálního stolu nedostatečně zastoupeny. Naším úkolem jako Evropy musí být přivést tyto země k našemu stolu, abychom společně skutečně utvářeli mezinárodní řád a dialog. Pokud to neuděláme, pak toto vakuum ve skutečnosti zaplní někdo jiný. Je proto nesmírně důležité, aby Evropa vedla globální iniciativu na záchranu světového řádu.

A právě v této souvislosti se skloňuje poměrně významná role středoevropských států.

Země střední Evropy by mohly zprostředkovávat tento dialog, protože nemáme historicky koloniální minulost. Neneseme batoh komplikovaných koloniálních vztahů. Z tohoto hlediska můžeme být mnohem autentičtější a efektivnější ve spojování.

Je to oblast, na kterou se opravdu musíme zaměřit. Česká republika má například i eurokomisaře Jozefa Síkelu, který má na starosti Global Gateway, tedy investice v zemích mimo Evropu. Věřím, že tento nástroj bude účinně využíván ve prospěch evropského hospodářství, ve prospěch evropských technologických společností.

Evropané by se měli podílet na budování kritické infrastruktury, která je důležitá v takových částech světa jako je střední Asie, Afrika, Latinská Amerika. Pokud to nebudeme dělat nebo nedostatečně využívat, pak si myslím, že Čína to za nás udělá. A už to dělá velmi, velmi intenzivně. Máme co dohánět.