Bez babičky o hladu. Někteří samoživitelé nedokážou zaplatit ani bydlení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bez finanční pomoci své matky důchodkyně by samoživitelka Eva z Plzeňska nevyžila.

Ze svých příjmů sotva zvládne poplatit náklady na bydlení, které z loňských 10 500 korun poskočily kvůli rostoucím cenám energie na více než 15 tisíc korun.

„Maminka mi pomáhá ze svého důchodu. Kdybych ji neměla, tak snad nemáme ani na jídlo. Protože když poplatím byt a faktury za internet a za telefon, tak bychom neměli nic,“ popisuje matka tří dětí pro Seznam Zprávy svoji finanční situaci.

Vypočítává, že má hned několik sociálních dávek: příspěvek na děti 2 400 korun, příspěvky na péči o autistického potomka 3 300 korun a hmotnou nouzi ve výši 1 000 korun.

Nemá naopak nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože je bez práce už přes rok. Stejně tak se jí nedaří zažádat o příspěvek na bydlení – je v nájmu a s majitelem se jí nedaří domluvit na nezbytných dokumentech.

Další samoživitelka Renata, která žije na Moravě s jedním dítětem, přiznává, že bez pomoci blízkých by byla každý měsíc 8 000 korun v minusu. „Bez rodičů to prostě nedávám. Zdražování energií pocítím až v létě, kdy bude vyúčtování. Úplně se toho hrozím,“ líčí žena.

Obě samoživitelky si hledají různé brigády – Eva mluví o různých úklidech a hlídání, Renata má nastoupit na stálejší práci, za kterou získá necelé 4 000 korun měsíčně. „Aspoň něco, rodiče mi budou přispívat méně,“ říká Renata.

Eva z Plzně si našla nové bydlení, kde bude mít o několik tisíc korun menší náklady, stěhovat se bude až v červnu a mluví o tom, že do té doby musí vydržet.

Takovéto příběhy nejsou podle aktuálního průzkumu Klubu svobodných matek mezi samoživiteli, který proběhl začátkem května a zúčastnilo se ho 1 801 respondentů, nijak výjimečné. Více než 14 procent dotázaných uvedlo, že po zaplacení nákladů na bydlení bylo minulý měsíc v minusu.

„Normálně by člověk řekl, že není možné být po zaplacení nákladů na bydlení v minusu, protože existuje systém sociálních dávek. Jsou to ale případy, kdy se příšerně zvedly zálohy na energie, zvýšilo se jim nájemné, přišly jim nedoplatky. A právě v tomto bodě se nemohou úplně spolehnout na pomoc státu, protože například příspěvek na bydlení zkoumá finanční situaci za předchozí tři měsíce,“ vysvětluje ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková a dodává, že jde o nový trend spojený s aktuálním skokovým zdražováním energií.

„Situace začíná jít – lidově řečeno – na dřeň. Jako rodič řešíte dvě elementární věci: musíte mít kde bydlet a musíte mít co jíst. Pokud na to nemáte, všechno ostatní začínáte odsouvat,“ zobecněně popisuje, jak samoživitelé reagují na současné zdražování.

Případy rodičů, kteří se sami starají o dítě a aktuálně se dostávají po zaplacení nákladů na bydlení do minusu, potvrzují i odborníci z dalších organizací, které se snaží pomáhat.

„Ten trend tady určitě je,“ konstatuje Zuzana Šafářová z Nadace Naše dítě. Samoživitelům začali během covidu pomáhat s placením nejnutnějších výdajů. Pokračují i v současnosti kvůli zdražování. „Náš příspěvek jde na základní potřeby, jako je jídlo nebo drogerie a podobně,“ doplňuje Šafářová.

Pavel Šimon, vedoucí Šance pro rodinu v Oblastní charitě Polička, který napřímo pracuje s rodinami v nouzi, podobné situace také potvrzuje a dodává, že trend se týká širšího okruhu rodin: „Nejsou to jen matky samoživitelky. Pracuji i s rodinami, které mají hodně dětí. A čím víc je osob v domácnosti, zvlášť když pracuje jen jeden z rodičů, tím ohroženější rodinou jsou.“

Mluví o tom, že do finančních problémů se dostávají i rodiny, které charakterizuje, že byly zvyklé „spíše přispívat než brát“. „Není jednoduché překonat tu bariéru, kdy si člověk přizná, že je v háji. Je potřeba varovat je, aby se nedostali do dluhové pasti, protože pro takové rodiny je jednoduší říct si o půjčku než dojít na charitu,“ apeluje vedoucí programu na pomoc rodinám s dětmi.

Průzkum Klubu svobodných matek přináší i konkrétní odpovědi na otázku, jak se samoživitelé snaží reagovat na zdražování. Šetří převážně na potravinách, oblečení a zdravotní péči.

„Představte si u dětí rovnátka a brýle, u rodičů pak například výdaje na léky, které nejsou plně hrazené pojišťovnou,“ vysvětluje Dana Pavlousková.

Z jídla jde nejčastěji o sladké pečivo – to kvůli zdražování vyřadilo 60,4 procenta dotazovaných. Na druhém místě jsou pomeranče a mandarinky, které přestalo kupovat 49,2 procenta oslovených.

A třetí příčku potravin, jež se nedostávají do košíku, tvoří papriky, kupovat je přestalo 46,9 procenta dotázaných.

„Dětem se snažím dát vše, ale já už si to nevezmu. Koupím ovoce, zeleninu, ale já si to nevezmu. Nenaleju si džus, protože vím, že kdybych si vzala, tak dětem uberu,“ vysvětluje samoživitelka Eva, že se snaží šetřit hlavně na sobě a bere to jako „dietu“. Mluví ale o tom, že už musela přestat kupovat u dětí oblíbený šlehaný tvarohový dezert.

Renata zase mluví o tom, že má hrůzu ze školního výletu svého potomka. „Chtějí 700 korun. Kdyby chtěli stovku nebo dvě, tak se to dá, ale tohle už je docela dost,“ podotýká žena.

Bezmála 55 procent účastníků průzkumu uvedlo, že svoji situaci řeší tak, že si půjčuje peníze. Nejčastěji zatím právě u příbuzných a známých. Téměř 23 procent pobírá sociální dávky, 17,5 procenta ale musí prodávat svůj majetek – například nábytek.