Boj proti segregaci romských dětí začne nově už ve školkách

Na brněnskou Základní školu Merhautova chodí přes 550 žáků. Přibližně polovinu z nich tvoří žáci ze sociálně znevýhodněných rodin, často Romové či Ukrajinci. Česko dlouhodobě čelí výtkám evropských úřadů, že v některých školách nadále segreguje menšiny. To se týká právě i některých brněnských škol.

Zastupitelé nyní schválili plán, který má problém vyloučení řešit. Brno-sever se tak bude soustředit na docházku dětí na své spádové školy a předávání informací o žácích se speciálními potřebami napříč stupni MŠ-ZŠ-SŠ. Komunikovat bude i s rodiči, aby své děti posílali do mateřských škol dříve, než v povinném posledním roce. Je totiž prokázané, že děti, které školkou projdou, jsou pak úspěšnější ve vzdělávání i v životě.

Plán vznikal dva roky v reakci na dlouhodobě problematickou situaci i podněty místní komunity a zahrnuje sedm základních škol. Ty by měly být v budoucnu schopné pracovat s různorodým složením tříd tak, aby se sociálně znevýhodněné děti nekumulovaly pouze na přetížených školách.

„Zkušenosti nám ukazují, že izolovaná opatření, ať už jde pouze o změny spádovosti, nebo naopak jen o práci s rodiči, samy o sobě nefungují,“ říká Petr Syruček z Agentury pro sociální začleňování. Ta plán připravovala společně se školami, veřejným ochráncem práv, pracovníky sociálních služeb a neziskových organizací i zástupci romské komunity.

Mezi školami v Brně-sever jsou velké rozdíly v naplněnosti i složení žáků. Často navíc rejstříková kapacita neodpovídá té skutečné. Například ZŠ J. A. Komenského má kapacitu 300 žáků, ale naplněná je jen asi ze 74 %.

Podle dat se společně s Merhautovou jedná o školy se segregačním charakterem. U nich tak budou opatření prioritou. Průměrným číslům se přibližuje i ZŠ Janouškova, ostatní školy vykazují nižší podíly sociálně znevýhodněných dětí.

Plán se nebude týkat pouze vybraných institucí, ale všech mateřských a základních škol na území. „Problém nerovnoměrného rozložení dětí se sociálním znevýhodněním není otázkou jedné konkrétní školy, ale nastavení systému jako celku,“ vysvětluje Syruček. O komplexnost se podle radní Ireny Matonohové město snaží.

Aktéři plánu si dosavadní účast a koncept projektu převážně chválí. „Se všemi se pravidelně scházíme, diskutujeme a hledáme cesty. Díky tomu je to daleko intenzivnější a  progresivnější spolupráce, než to třeba bylo v minulosti,“ říká ředitelka ZŠ a MŠ Merhautova Jana Foltýnová.

Podle starosty Brna-sever Martina Malečka je základem, aby děti ze sociálně znevýhodněného prostředí navštěvovaly své spádové školy.„Ono to možná zní, že je tam požadavek pouze na to, aby každé dítě mohlo získat místo ve své spádové škole. Nejde ale pouze o to formální přijetí. Jde hlavně o to, aby škola žáku poskytla takové podmínky, jaké potřebuje,“ vysvětluje místostarosta městské části Brno-sever Martin Glogar.

Přístup samotných škol a jejich pedagogů je klíčový. „Podstatná je mentalita učitelů, aby dítě mělo ve třídě potřebnou podporu,“ říká sociální pedagožka z Teen Challenge Olga Čonková Polláková a dodává, že v tuto chvíli jsou tomu školy na Brně-sever většinově otevřené.

Jedním z cílů je, aby zejména děti z nepodnětného prostředí nastupovaly do mateřských škol co nejdříve. To je ale podle odborníků komplikované. „Člověk musí každý den urgovat, že je možné dítě přivést i později, že nevadí, že třeba zaspali,“ říká Čonková Polláková a dodává, že práce a komunikace se znevýhodněnými rodinami je v tomto směru obtížnější.

Důvodů, proč rodiče své děti do mateřinek neposílají může být více – jedním z nich je neinformovanost a nedůvěra v systém. „Je potřeba rodiny podpořit i z druhé strany, protože pokud rodiče například nemají vychozenou základní školu, tak i pro ně to musí být složité a potřebovali by i pomoc sociální,“ říká Jana Chmelařová, zástupkyně ředitele a školní metodik prevence ze ZŠ Janouškova.

Podle Glogara není problémem absence pracovníků. Škola má asistenty i podpůrný pedagogický tým, jde o to, že s žáky pak na školu už nepřichází informace o jejich specifických potřebách.

Obezřetné by tak měly být už mateřské školy. Ty hrají v úspěšnosti navazujícího vzdělání klíčovou roli, shodují se odborníci. Přechody mezi vzdělávacími stupni jsou podle nich totiž krizovými momenty.

Neznalost specifických potřeb žáků při příchodu na základní školu komplikuje práci učitelů.„Pokud má škola představu, v jakých mantinelech se dítě pohybuje, je mnohem jednodušší pro všechny zúčastněné strany žáku pomoci,“ zdůrazňuje důležitost předávání informací Chmelařová.

Informace by se ale ideálně neměly dostat pouze z mateřinky do první třídy, ale i z deváté na střední školu. „Klíčové je, aby se jednalo o ucelenou pomoc až po příjímací zkoušky na střední školu i následné studium, aby tam děti vydržely a zvládly ten tlak,“ říká radní Matonohová.

Děti pocházející z rizikového prostředí mají často s přechodem na střední školu problémy a ze systému tak vypadávají, protože si o příslušnou podporu musí zažádat znovu. To trvá několik měsíců až rok. „Bez podpory pak dítě mezitím ze systému vypadává, což je špatně jak pro něj, tak samozřejmě pro společnost,“ říká místostarosta.

Mezi mateřinkami a základními školami by měl podle nové úpravy související se školským zákonem předat ředitel řediteli informaci o tom, jací žáci mají jaké speciální potřeby. U středních škol ale obdobná povinnost stanovená není. V praxi se tak často stává, že dítě nastupuje na střední školu a musí znovu do poradny a znovu získat dokumenty k potřebné podpoře.

Problematickou je i historická existence škol, na kterých se dlouhodobě koncentrují děti se sociálním znevýhodněním. „Na Merhautovu by podle matrik mělo přijít každý rok k zápisu 120 dětí, spádových přijde jen 40,“ vysvětluje Glogar a dodává, že škola tím pak přirozeně získává nálepku, se kterou se těžko pracuje. MŠ a ZŠ Merhautova se stereotypní pověstí ale podle místostarosty Brna-sever vědomě pracuje a v září tak otevřou tři první třídy se speciálním programem Začít spolu.

Vytvořit co nejvíce heterogenní třídu je podle Foltýnové alfa a omega úspěšné desegregace.„Chceme, aby byly spokojeny děti, rodiče, a nakonec i my a abychom posílili třídy, protože se chceme toho puncu segregované školy zbavit,“ říká ředitelka MŠ a ZŠ Merhautova. Část rodičů dává inovativním školám přednost, proto jim tímto krokem Brno-sever vychází vstříc.

Podle Glogara nejlépe fungují kolektivy, ve kterých je zhruba dvacet procent žáků, kteří mají potřebu speciální podpory - v tu chvíli je heterogenita kolektivu prospěšná pro všechny. „Když je tam ale takových dětí hodně, pak je to samozřejmě problém. Třídy musejí být vybalancované,“ dodává místostarosta.

Dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je celá řada a nejedná se tak pouze o děti romského původu nebo ty, které vycházejí z nepodnětného prostředí.

Plán opatření podporuje rovné podmínky ve vzdělání i tím, že navazuje na české i evropské strategie zaměřené na boj proti diskriminaci a segregaci romských dětí. Smysl v krocích vidí i Čonková Polláková: „Opatření jsou otevřená cesta. I kdyby pomohla jednomu z deseti, tak ta cesta se otevírá,“ hodnotí.

„Dlouhodobě se snažíme doporučovat rodičům, aby nastoupili do mateřských školek, případně i my nabízíme tu službu v omezeném rozsahu také,“ říká o snaze dostat děti do vzdělávání co nejdřív zástupce ředitele romského střediska DROM Miroslav Zima.

Důraz ale nemíří jen na romské děti. Do podpory spadají třeba i děti ukrajinské, děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo děti vyrůstající v nepodnětném prostředí.

Podle Zimy se v některých školách daří opatření naplňovat lépe než jinde. „Mají také romské pedagogické asistenty, takže i to je jedna z věcí, která hraje roli, že poskytují kvalitněji pomoc i Romům. To si myslím, že je bezvadné,“ dodává Zima.