Hlavní obsah

Česko stojí o pracovníky z řad uprchlíků. V cestě je jazyková bariéra

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Náporu na úřadech práce má ulevit pracovní portál s nabídkami zaměstnání pro válečné uprchlíky.

Reklama

27. 3. 16:30
aktualizováno • 28. 3. 17:53

Český pracovní trh se otevírá válečným uprchlíkům. Stát chce spustit i pracovní portál s prověřenými pracovními příležitostmi. Bez alespoň částečné znalosti českého jazyka ale zaměstnavatelé nabízejí spíš nekvalifikované pozice.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Domácí úklid, včetně mytí oken, je jedna z nejčastěji nabízených pracovních příležitostí pro válečné uprchlíky z Ukrajiny na sociálních sítích.

Kuchař, číšník/servírka nebo pokojská. To jsou zase nejčastěji vypsané pozice na dvojjazyčném portálu s prověřenými pracovními nabídkami pro uprchlíky, který se chystá spustit CzechInvestu ve spolupráci s podnikatelskými organizacemi, jako je Hospodářská komora, na adrese Jobs4UA.cz.

V praxi se tak ukazuje, že klíčem k získání kvalifikovanější práce v Česku je pro uprchlíky znalost alespoň základů českého jazyka.

Například pražský domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická aktuálně řeší, jakým způsobem zaměstnat válečné uprchlíky z Ukrajiny. Domov má podle ředitelky Lenky Kohoutové podstav a zároveň zde našli útočiště ukrajinští uprchlíci s mentálním postižením.

Přesto si ředitelka netroufne přijmout pracovníky, kteří neovládají alespoň základy českého jazyka. „Vzali bychom lidi do přímé péče, do kuchyně, na údržbu, do prádelny, ale potřebujeme základní domluvu. Potřebovala bych, aby se alespoň trochu zvládli domluvit s našimi klienty. Klient s mentálním postižením nepochopí, že se s ním zaměstnanec nedomluví,“ vysvětluje Kohoutová.

Mluví o tom, že by pomohly dotace na zaměstnávání uprchlíků, kteří by stínovali a ulehčovali stávajícím pracovníkům, než zvládnou základy českého jazyka.

Řešení? Očíslované jídelní lístky

Skrze nový pracovní portál Jobs4UA.cz hledá pracovníky i podnikatel David Šindelář z Vysočiny. Shání kuchaře a servírky nebo číšníky. Zatím poptává zhruba čtyři lidi.

„Byli bychom schopni přijmout i více než čtyři lidi, máme pět provozů. Ale chci zkusit, jak portál s nabídkami bude vůbec fungovat,“ říká. Vysvětluje tím i to, že u jedné pracovní nabídky na pozici číšník dal jako podmínku alespoň základní znalost češtiny a u další už na tom netrval.

Reálně je ale připravený vzít i pracovníky bez schopnosti se alespoň částečně domluvit. Ovšem i jejich pracovní náplň tím bude ovlivněná. „Na place jsme to řešili kdysi dávno v Itálii. Jídelní lístky se dají očíslovat a host si objedná pomocí čísel. Samozřejmě vrchní musí umět jazyk,“ popisuje podnikatel z Vysočiny. Mluví i o tom, že už zaměstnává několik pracovníků z Ukrajiny, kteří umí dobře česky a jsou schopní v nouzi překládat.

Stejně tak podnikatel ubytovává válečné uprchlíky. Vysvětluje, že to nebylo s úmyslem přetavit je v nové pracovníky. „Máme ženy s hodně malými dětmi, nebo starší lidi. Přistupovali jsme k tomu, že jsme chtěli těm lidem pomoct,“ říká Šindelář.

Problém s jazykem si uvědomují i někteří samotní váleční uprchlíci. „Už mají domluvené tři kurzy češtiny týdně, myslím si, že si uvědomují, že to je cesta, jak uplatnit své zkušenosti. Maminka i syn jsou inženýři v oboru, který v Česku neexistuje – metalurgie,“ vysvětluje Jan Příhoda, který se ujal a ubytoval rodinu z Ukrajiny.

Otevřený pracovní trh

Od pondělí 21. března začal platit soubor legislativních opatření označovaných jako „lex Ukrajina“. V praxi to znamená vedle humanitární dávky pro válečné uprchlíky i to, že zaregistrovaní uprchlíci mají volný přístup na trh práce.

„Nepotřebují pracovní povolení. Požadavky na vzdělání jsou tak určeny především zaměstnavatelem,“ říká Gabriela Bauerová, ředitelka odboru rozvoje investic agentury CzechInvest, a podotýká, že u běžných povolání je tak na zaměstnavateli i to, aby si určil požadavky na jazykovou vybavenost.

Potvrzuje to i mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Evidovaným uprchlíkům, kteří získali pobytová víza, doporučuje navštívit stránky úřadu, které jsou dostupné i v ukrajinském jazyce. Pokud shání práci, mohou se obrátit i na jednotlivé kontaktní pracoviště Úřadu práce a zaevidovat se jako uchazeč nebo zájemce o práci.

„Na základě toho jim Úřad práce bude zprostředkovávat práci a zároveň si můžou hledat práci i po své linii,“ říká Beránková.

Jako další nástroj pak vzniká už v úvodu zmíněný pracovní portál pod hlavičkou CzechInvestu. „Lidé prchající do Česka před válkou na Ukrajině mají velký zájem o práci. Platforma Jobs4UA.cz s tím pomůže,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl doplňuje, že projekt nechce suplovat úřady práce. „Spíše ulevit jejich náporu v následujících dnech. Zároveň pracujeme na tom, aby byly hlavní portály nabízející ukrajinským uprchlíkům pomoc vzájemně provázané, a nedocházelo tak k jejich tříštění,“ říká generální ředitel CzechInvestu.

Vědět, jak říct skalpel nebo dezinfekce

Jazyková bariéra je jádrem problému u uznávání vzdělání ukrajinských lékařů a zdravotních sester. Jejich dosažené vzdělání musí nejdříve projít procesem nostrifikace a následně projít aprobační zkouškou, která je v českém jazyce.

„Do té doby jsou braní jako medici s nedokončeným vzděláním,“ říká Michal Sojka, který působí jako mluvčí České lékařské komory. Vysvětluje, že je nutné, aby zdravotníci znali odbornější výrazy v češtině. Bez výrazů jako „skalpel“, „dezinfekce“ se neobejdou.

A zmiňuje to i ministr práce a sociálních věcí v reakci na dotaz Seznam Zpráv. „Hlavní problém bude ve finále, aby zvládali češtinu,“ uvedl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Redakce Seznam Zpráv se obecně ministra práce ptala i na to, jak se bude ověřovat dosažené vzdělání u uprchlíků, kteří ho nemohou doložit diplomem, například proto, že je nenapadlo si je při útěku zabalit.

„Je to samozřejmě problém, ale v dnešní době on-line světa je možné prokázat, že figurují například na webových stránkách nemocnice. To si myslím, že se bude dařit překonat, a myslím, že velmi dobře funguje spolupráce s ambasádou a v on-line režimu fungují i ministerstva na Ukrajině,“ vysvětloval ministr Jurečka.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zase mluví o tom, že nelze urychlit zapojení ukrajinských zdravotníků bez spolupráce v celé Evropské unii. Má ovšem představu, že by se mohli zapojit od péče o válečné uprchlíky. „Protože budou schopni tlumočit, odebírat anamnézy, pomáhat v odborné komunikaci. Takhle se nenásilnou cestou dostanou do procesu,“ míní ministr zdravotnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované