Hlavní obsah

Nepravá citace je vytrvalá jako virus. Co opravdu napsal filozof o epidemii?

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Na údajné výroky filozofa Foucaulta poukazovali na sítích také odpůrci tvrdých postupů proti šíření nákazy covidu-19.

Reklama

27. 11. 2021 17:30

Už přes rok a půl se spolu s koronavirem šíří také věty o mocenském zneužívání epidemie, které jsou předkládané jako citace Michela Foucaulta. Francouzský filozof je ale nikdy nenapsal.

Článek

Ve středu 4. března 2020 bylo Česko teprve na začátku problémů s nákazou koronaviru. Laboratoře hlásily první nakažené, vláda v ten den zakázala prodej respirátorů do zahraničí. O přísných opatřeních jako povinné nošení roušek, zavírání obchodů nebo noční zákazy vycházení ještě nebyla řeč.

Někteří lidé však už tehdy začali varovat před tím, jak mohou během epidemie sílit pravomoce vlády. Brněnský sociolog Pavel Pospěch ten den umístil na facebookovou stránku své katedry přeformulované myšlenky z knihy francouzského filozofa Michela Foucaulta. V pasáži, ze které český sociolog čerpal, autor rozebírá fungování města zasaženého morem v 17. století.

„Epidemie je snem mocných, píše Michel Foucault v knize Dohlížet a trestat. Epidemie umožňuje kontrolovat populaci, určit každému jeho místo, vést o každém podrobné registry informací a vytvořit strnulý prostor, v němž každý občan podléhá přímému vlivu moci. Sen o epidemii nakažlivé nemoci je snem o vládnutí,“ stálo ve facebookovém postu, který je stále dostupný.

Sociolog Pospěch sice k příspěvku připojil náhled na dotyčné stránky z Foucaultovy knihy, neuvedl však, že text na facebookové stránce katedry je volnou parafrází, nikoli přesnou citací filozofova díla.

Příspěvek s Foucaultovým „varováním“ se začal rychle šířit. Díky sdílení a přejímání se zveřejněné věty přelily z akademické sféry mezi širší publikum, zaujaly hlavně kritiky vládních opatření proti šíření infekce.

Později následovaly další „vlny“, kdy se stal domnělý Foucaultův výrok znovu často sdíleným, například začátkem letošního roku. Občas se přitom význam filozofových slov posouval - až mohl vzniknout závěr, že vládnoucí moc si epidemii podle něj vlastně přeje.

Foucaultovy „citace“ přitom zlákaly ke sdílení mnohé známé osobnosti s různými názory. Za více než rok a půl, co plují internetem a éterem, se na ně odvolávala například zpěvačka Ilona Csáková, která během šíření koronaviru proslula jako odpůrkyně testování a očkování, ale také politolog Jiří Pehe nebo realitní podnikatel Luděk Sekyra.

Na fakt, že věty šířené po internetu ve skutečnosti Foucault nikdy nenapsal, upozornili začátkem února aktivisté z projektu manipulátoři.cz, kteří se snaží poukazovat na falešné výroky ve veřejném prostoru. Podle šéfredaktora projektu Jana Cempera šlo o „zavádějící informaci“, protože filozof popisoval dobovou historickou situaci. Věty od sociologa Pospěcha podle něj byly „nepřesným přetlumočením“ Foucaultova díla.

V tomto případě tedy nejde o vyloženou dezinformaci, které se v diskuzích o onemocnění covid-19 také často objevují. Údajné Foucaultovy věty jsou spíše nepravé než nepravdivé. I takto upravené sdělení však může příjemce informace zmást. Konkrétně v tom, že čtenář nebo posluchač získává dojem, že dostává autentickou citaci.

Podle odborníka na média a politickou komunikaci Václava Štětky z britské Loughborough University patří citáty - ať už pravé, nebo falešné - mezi takzvané memy, které bují na internetu.

„Původ a pravdivost citátu zkoumá málokdo, proto se tak rychle šíří. Stačí, že vypadá uvěřitelně, což platí zvlášť tehdy, je-li připisován nějaké obecně důvěryhodné osobnosti. Proto se falešné citáty často objevují ve spojení s lidmi jako Albert Einstein, Winston Churchill nebo Mark Twain,“ uvedl Štětka pro Seznam Zprávy

Sociolog Pospěch, který se stal nechtěným „otcem“ internetového memu, přesto hájí způsob, jakým ke zpracování Foucaultova výroku přistoupil.

„Rozdíl mezi mou parafrází a doslovným citátem z Foucaulta není větší, než jaký by byl rozdíl mezi dvěma českými překlady téhož francouzského textu,“ odepsal Pospěch na dotaz redakce. Zdůraznil, že jím naformulovaná parafráze sice není doslovným citátem, vystihuje však základní Foucaultovu metaforu, kdy epidemie moru slouží jako „politický sen“ pro centralizovanou moc.

Foto: Masarykova univerzita, Seznam Zprávy

Dotyčná pasáž z Foucaultovy knihy Dohlížet a trestat, str. 279 českého překladu.

Výrok, že „epidemie je snem mocných“ sociolog napsal podle pasáže Foucaultovy knihy, ve které se výslovně píše: „Mor (přinejmenším zůstává-li ve stadiu předpokladu) je zkouška, na jejímž základě lze ideálně definovat působení disciplinární moci. Když se snaží nechat práva a zákony fungovat podle čisté teorie, uchylují se právníci ve své představivosti do přirozeného stavu; aby vládcové zahlédli fungování dokonalých disciplín, snili o situaci morové nákazy.“

Podle Čestmíra Pelikána, který toto Foucaultovo dílo překládal do češtiny, jsou věty upravené brněnským sociologem použitelné - ovšem s upozorněním, že jde o parafrázi.

„Pochopitelně by se dalo spekulovat, co přesně to ‚snění‘ znamená, ale to by bylo na celý traktát. Rozhodně ne nic v tom smyslu, že by ‚vládcové‘ epidemie chtěli, podněcovali nebo vyvolávali,“ uvedl překladatel.

Foucaultovy nepřesné výroky si každopádně dál žijí vlastním životem a neztrácejí na popularitě. Nedávno je použil pražský kardiochirurg Jan Pirk v úvodu své řeči ke shromáždění na pražské Letné, které svolali odpůrci přísných epidemických omezení a plošného očkování proti nemoci covid-19 na výročí sametové revoluce.

„Francouzský filozof, jmenuje se ‚Foulkárd‘ nebo tak nějak, v roce 1975 napsal knihu, ve které píše, že epidemie infekční nemoci je snem všech mocipánů, že jim umožňuje absolutní kontrolu nad každým jedincem, izolovat města, nakupovat, co potřebují, a ještě jsou jim lidé vděční. Vidíte, to napsal v roce 1975,“ řekl Pirk 17. listopadu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované