Článek
Íránský parlament se chystá schválit zákon, který by pozastavil spolupráci země s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). V jaderných provozech by se přerušila instalace sledovacích kamer a také inspekce. Teherán tvrdí, že jde o reakci na útoky Izraele a Spojených států, které vážně poškodily tři zařízení na obohacování uranu. Opatření by podle návrhu mělo trvat do doby, dokud nebude zaručena bezpečnost íránských jaderných zařízení.
Írán je sice stále formálně signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), chystá se od ní ale odstoupit. Podle agentury pro atomovou energii přesto opakovaně zatajoval své aktivity a obohacoval uran až na 60 %, což daleko přesahuje mírové využití.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by přerušení spolupráce s MAAE mohlo znamenat definitivní konec mezinárodního dohledu. ,,Když Írán od smlouvy o nešíření jaderných zbraní odstoupí, stane se další Severní Koreou,” říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co víme o zničení íránských jaderných provozů po izraelských a amerických úderech?
Já nevím nic jiného než to, co je ve veřejných zdrojích, a to, co konstatovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii. To znamená, že v jaderných provozech Natanz, Isfahán a Fordo - což jsou provozy na obohacení uranu, nejsou to žádné elektrárny nebo reaktory - došlo k těžkému poškození těchto zařízení.
Pokud jde o radiaci, šíření by hrozit nemělo, změnilo se něco? Z čeho odborníci informace čerpají?
Vybombardované provozy slouží k obohacování uranu a tam může dojít pouze k lokálnímu rozprášení uranu. K žádnému významnějšímu úniku na delší vzdálenost dojít nemůže. Navíc řada těch provozů je v podzemí.
Jak intenzivní byly kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii před útoky na Írán?
Írán je stále signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní a kromě toho přistoupil k dohodě, které se říká ,,hezky česky” JCPOA (Dohoda o společném komplexním akčním plánu, pozn. red.). Zde byl dohodnutý nějaký rozsah kontrol a Írán ho „víceméně“ dodržoval, protože vždy měl nějaká zařízení, která nedeklaroval. Prezident Trump ve svém prvním prezidentském období od smlouvy JCPOA odstoupil.
Co to je JCPOA?
JCPOA (The Joint Comprehensive Plan of Action), neboli dohoda o společném komplexním akčním plánu z roku 2015 je dokument, který zavazoval Írán k omezení jejich jaderného programu výměnou za omezení sankcí.
Dohodu podepsalo pět stálých členů OSN - Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, USA – a Německo spolu s Evropskou unií. Jejím cílem bylo zabránění Íránu získat jadernou zbraň. Prezident Donald Trump v roce 2018 od této dohody odstoupil a znovu zavedl americké sankce vůči Íránu. V odvetě začal Írán od následujícího roku porušovat limity dohody týkající se jeho jaderných aktivit.
Jak by pozastavení spolupráce s MAAE ovlivnilo současné inspekce v Íránu?
V zařízeních, která Írán deklaroval, se může agentura poměrně rychle ke kontrolám vrátit. Faktem je, že inspektoři agentury jsou stále v Íránu, ale samozřejmě ne ve zničených zařízeních.
Jaké byly důkazy pro to, že Írán porušuje smlouvu o nešíření jaderných zbraní?
Abych pravdu řekla, tak takhle rychle odpovědět nedokážu, musela bych najít materiál, který předložil generální ředitel atomové agentury začátkem června. Jedna z věcí ale je, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní předpokládá a umožňuje využití jaderné energie pro mírové účely a obohacený uran na 60 a více procent s izotopem uranu 235 k mírovým účelům určitě neslouží.
Co tedy bude znamenat, když Írán od této smlouvy odstoupí?
No, že se stane další Severní Koreou, s největší pravděpodobností jaderné zbraně už vyvíjí.
Od roku 2022 je zde několik válek, jak je složité pro odborníky z MAAE dohlížet ve válečných zónách, že se zbrojení nevymyká kontrole?
Mezinárodní atomová agentura dohlíží na dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Válka na Ukrajině je složitá a inspektoři z Mezinárodní atomové agentury jsou přítomní na všech čtyřech jaderných elektrárnách, které Ukrajina má.
