Hlavní obsah

Ministerstvo sestavuje novou zbraň proti neplatičům alimentů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Ráznější vymáhání výživného by mohlo nastat v roce 2025 (ilustrační snímek).

Stát chce znepříjemnit život neplatičům výživného na děti a zároveň tím zefektivnit vymáhání alimentů. Novou zbraní má být například přeprodej pohledávky dalším osobám, které mohou být ve vymáhání úspěšnější.

Článek

Ministerstvo spravedlnosti připravuje změny, které mají v budoucnu donutit rodiče vyhýbající se placení výživného na dítě, aby si takové počínání rozmysleli.

Už nyní představilo tři pilíře efektivnějšího vynucování placení výživného:

Vyšší a denní úročení dlužné částky, zavedení minimální desetiprocentní srážky ze mzdy a to ještě před odečtením nezabavitelné částky a k tomu navíc možnost dluh přeprodat jiné osobě.

Konkrétně přeprodej dluhu považuje ministerstvo za cestu, jak ulevit rodičům, na kterých v současnosti leží břemeno vymáhání výživného - rodič se sám musí obrátit na exekutora nebo soud.

„Je to především z důvodu, aby se z osoby, která výživné vymáhá, eliminovalo stigma a administrativní zatížení. Ne každá samoživitelka má sílu na to vymáhat výživné prostřednictvím výkonu rozhodnutí exekuce, tak se může rozhodnout pro postoupení pohledávky,“ vysvětloval myšlenku náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) před novináři.

Ministerstvo předpokládá, že by se postoupení pohledávky mohlo využít třeba i v případě širšího příbuzenstva - matka by dluh postoupila například svému bratrovi, který je s jejím expartnerem za dobře.

Redakce Seznam Zpráv má k dispozici pracovní verzi důvodové zprávy připravované změny, kde se zmiňuje i to, že přeprodej dlužných alimentů může pomoci v situaci, kdy je dlužník dostatečně solventní, ale odmítá výživné platit kvůli sporům s expartnerem.

Subjekt, který by dluh mohl koupit, například i proto, že mu už dotyčný dluží jiné peníze, tak podle dokumentu může mít lepší schopnost pohledávku vymoci.

„U postoupení pohledávky ve výši nominálního výživného nebude potřeba souhlas soudu,“ doplnil ještě Antonín Stanislav na tiskové konferenci informaci, že by přeprodej měl být poměrně snadným úkonem.

Zpřísnění by mohlo nastat za dva roky

Popsané změny obsahuje chystaná novela občanského zákoníku, která má také zrychlit a polidštit rozvody nebo zakázat fyzické trestání dětí. Zatím se počítá s účinností od roku 2025.

„Ještě diskutujeme, jestli to případně nepůjde cestou samostatného návrhu,“ zmínil náměstek na tiskové konferenci a doplnil, že během září má proběhnout k tématu vymáhání výživného schůzka Ministerstvo spravedlnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už během srpna zmínil, že je nutné hledat cesty, jak vymáhání neplacení výživného zefektivnit a uvedl, že by se vydal i cestou zabavování aut nebo sportovních permanentek.

Jurečka o potřebě zlepšit vymáhání mluví zejména v souvislosti s prodloužením náhradního výživného. Dávka se začala vyplácet v létě 2021 a měla sloužit jako dočasná - maximálně dvouletá - pomoc rodičům během vymáhání výživného. V úterý poslanci schválili prodloužení proplácení náhradního výživného na čtyři roky.

Kdo by výživné koupil? ptá se zástupkyně matek

Redakce Seznam Zpráv oslovila zástupce inkasních agentur, předsedkyni spolku sdružující samoživitele a experta na problematiku předlužení s žádostí o reakci.

K nápadu přeprodávat pohledávky na výživné se z různých důvodů staví obezřetně.

„Vyjadřovali jsme se k tomu někdy před lety, a říkali jsme proč ne, oživilo by to zase trh pohledávek. Ale záleží na tom, jak by byly nastavené parametry,“ říká Jana Tatýrková, výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur.

Zdůrazňuje, že důležitou a nevyřešenou otázkou je, jestli výživné i po přeprodání zůstane přednostní pohledávkou, které se uspokojují prioritně.

„Já jako matka určitě budu mít radost, pokud budu mít například hypotetických 100 tisíc korun nebo skutečně dostanu půlku - a budu mít alespoň ‚vrabce v hrsti‘. Ale jak to udělají, když druhý rodič nebude platit, nemá žádné příjmy, dělá někde na černo. To to z něj půjdou vymlátit?“ reaguje Dana Pavlousková, předsedkyně Klubu svobodných matek.

Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení je vůči nápadu nejopatrnější. „Umím si představit, že se tím zase rozjede byznys, který ve finále nepomůže nikomu. Bojím se, že jakýkoliv přeprodej pohledávek je rizikový, nabalí se na to náklady a z dluhu 10 tisíc korun se stane dvacet tisíc korun a nevíme, kde to skončí, v jakých daňových rájích,“ zmiňuje s tím, že přeprodej se nikdy neděje v celé výšce dluhu, ale banky špatné pohledávky prodávají například za 15 procent původní hodnoty.

Doporučované