Hlavní obsah

Ministr oznámí, jak chce změnit koncesionářské poplatky

Foto: Shutterstock.com

Česká televize je podle nastupujícího šéfa dlouhodobě podfinancovaná. (Ilustrační foto.)

Reklama

Koncesionářské poplatky zamrzly v roce 2008 a nejdou s dobou. Platí jen pro televizní a radiové přijímače. Politici v úterý představí návrh takzvané velké novely veřejnoprávních médií, která by měla vyřešit zejména financování.

Článek

Na Ministerstvu kultury už skoro rok vzniká novela mediálních zákonů, která upravuje financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) by její finální verzi měl spolu se skupinou koaličních poslanců veřejnosti představit v úterý odpoledne. Seznámil s ní už nového ředitele České televize Jana Součka.

„Strukturu znám. Pokud reforma dopadne tak, jak mi byla představena, považuji ji za efektivní nástroj,“ řekl Souček novinářům. Více se zatím k ministerskému plánu nechtěl vyjadřovat.

Udržitelnost financování veřejnoprávních médií si dala současná vládní koalice i do programového prohlášení. Představení takzvané velké novely proto bude i splněním jednoho ze slibů daných voličům.

Novela by měla řešit především podobu koncesionářských poplatků, které se v Česku nezměnily už od roku 2008. Zákon by neměl řešit jen výši nebo případnou valorizaci, ale také jejich podobu, neboť řada lidí konzumuje veřejnoprávní média skrze mobily či tablety, které platbě koncesionářských poplatků zatím nepodléhají.

Velké plány nového ředitele ČT

Hlavním tématem rozvoje České televize v nadcházejících šesti letech bude digitalizace. Svoji vizi „nové“ veřejnoprávní televize představil nastupující ředitel Jan Souček, který se funkce ujme od 1. října. Přečtěte si více o jeho plánech i o tom, jakými lidmi se obklopí.

Financování ČT totiž bude podle Součka ovlivňovat i investice, kterých si jeho management vysnil nemálo. Investovat chce především do digitalizace.

„Média veřejné služby nejsou podfinancovaná kvůli inflačnímu tlaku na hodnotu poplatků jen co do výrobních prostředků, ale Česká televize je dlouhodobě podfinancovaná i z hlediska investičních peněz,“ řekl Souček.

Dodal, že pokud reforma financování u politiků projde, nebude to znamenat, že nové peníze budou všechny hned vrženy jen na výrobu pořadů. „Budeme se muset intenzivně zabývat i revitalizací budov a techniky,“ vysvětlil nastupující ředitel.

Nárůst investic by v následujících letech rád zvýšil zhruba o třetinu. První výsledek by však měl být viditelný až na přelomu let 2025 a 2026. Určitou investici by mělo znamenat i obnovení vysílání programu pro seniory ČT3, který by nový management rád rozjel na přelomu let 2024 a 2025.

Program začal vysílat v roce 2020 v době covidové pandemie a televize jeho provoz ukončila s koncem loňského roku z finančních důvodů. „V posledním roce se nám podařilo ČT3 zlevnit, ale pokud ji budeme chtít obohatit, něco to bude stát,“ řekl k možnému oživení kanálu novopečený šéf programové divize Milan Fridrich.

Reakce na Babiše

Nastupující ředitel Souček se vyjádřil i k nedávným slovům předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, který před několika dny uvedl, že se zasadí o zrušení koncesionářských poplatků.

„Proč byste měli platit koncesionářské poplatky provládním médiím? Ať jsou placená ze státního rozpočtu, ne z vašich kapes,“ slíbil Babiš svým voličům, že se o to zasadí, pokud se po volbách jeho hnutí opět dostane k vládě.

Jak by měla vypadat velká novela mediálních zákonů?

O možné podobě velké novely mediálních zákonů jsme psali už v loňském roce, kdy ji Ministerstvo kultury začalo připravovat.

Souček věří, že po představení novely financování veřejnoprávních médií by i hnutí ANO mohlo získat smířlivější pohled. „Uvidíme, jestli budou i nadále uvažovat o tak radikálním kroku. To, co Andrej Babiš svým výrokem naznačil, je jen polovina skutečnosti. V Evropě, zejména Skandinávii, dnes existují modely bezpoplatkového financování médií veřejné služby, ale v jeho výroku chybí, jakým způsobem by ANO chtělo postupovat,“ uvedl a dodal, že s politiky se ve své funkci obecně bude snažit hledat průsečíky.

„Konsenzus je i princip parlamentní politiky. Časy, kdy jedna strana byla hegemonem Poslanecké sněmovny, jsou pryč. Nyní není ve Sněmovně jednotný názor na to, jak by měla ČT fungovat. Hledání průsečíků je složitá záležitost,“ uvedl.

Reportéři ČT k dořešení

Po svém nástupu do funkce 1. října se chce Souček urychleně pustit ještě do jedné věci, a tou je dořešení situace v týmu investigativního publicistického pořadu Reportéři ČT, kterým minulý rok otřásl skandál údajného nevhodného chování šéfproducenta Marka Wollnera. Policejní vyšetřování nakonec uvedlo, že k trestnému činu nedošlo (psali jsme zde), Wollner i přesto v televizi skončil.

Souček několikrát zopakoval, že k výsledkům šetření interních komisí se dostane až 1. října. „V průběhu letních prázdnin jsem absolvoval řadu schůzek s lidmi, kteří doposud tvoří tým, i s těmi, kteří z něj už odešli. Můj názor je zatím založen jen na osobních rozhovorech,“ uvedl a dodal, že nezjistil nic, co by odůvodňovalo razantní zásah do tvorby týmu.

Zároveň uvedl, že pokud protokoly budou mluvit o tom, co se při schůzkách dozvěděl, měla by být na místě určitá forma omluvy ze strany České televize. „Minimálně tam schází určitá forma omluvy vůči těm týmům za to, že jsme nebyli schopni zajistit adekvátní pracovní prostředí,“ dodal. Závěry označil za zatím neucelené.

Reklama

Doporučované