Článek
Vládní koalice chce svolat mimořádnou schůzi ke třetímu čtení vládní předlohy, která mění zákony v souvislosti s veřejnými rozpočty a sestavováním státního rozpočtu. Zatím sbírá podpisy pod žádost, kterou chce podat v nejbližších dnech. Informaci České televize ve středu ČTK potvrdila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Jako důvod svolání mimořádné schůze uvedla to, že opozice hrozí blokováním tohoto bodu. Při předchozích debatách zaznívaly z opozičních lavic obavy z rozvolňování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Kritiku opozice vyvolávají především pozměňovací návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
Předsedkyně Malá také potvrdila, že schůze by měla začít 13. května. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ji musí svolat nejpozději do deseti dnů od podání žádosti.
Ministryně financí chce kromě jiného o tři roky prodloužit možnost vlády navyšovat rozpočtové výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu, aniž by se započítávaly do výdajových rámců rozpočtu. Obdobné opatření navrhuje i pro investice do strategické infrastruktury podle liniového zákona. Podle opozice tyto návrhy narušují udržitelnost veřejných financí.
Sněmovna loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) rozhodla, že vláda bude moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta HDP, a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Pro tuto novinku tehdy hlasovali i poslanci hnutí ANO, které tehdy bylo v opozici.
Opoziční členové sněmovního rozpočtového výboru minulý týden po projednání vydali k pozměňovacím návrhům svou oponentní zprávu. Uvádějí například, že v případě přijetí návrhů hrozí nekontrolovatelné rapidní zvyšování zadlužení a následné zvyšování výdajů na obsluhu státního dluhu, což je podle nich v současné ekonomické situaci neodpovědné. Návrhy také podle nich mohou ohrozit finanční stabilitu státu a v případě přijetí hrozí, že vyvolají kolaps veřejných financí a brzké dosažení dluhové brzdy podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Předloha v navrženém znění umožňuje vládě kromě jiného zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Podle důvodové zprávy by vláda mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména v návaznosti na aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Některým opozičním poslancům se nelíbila právě poslední uvedená možnost, že by se tak mohlo stát i jen na základě doporučení bezpečnostní rady.
Zřejmě nejvýraznější změnou, kterou předloha přináší již v předložené podobě, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice.
