Hlavní obsah

„Netopím a sprchuju se v lavoru.“ Ti nejohroženější už víc šetřit nemohou

Foto: Profimedia.cz

Do problému se dostali lidé v Česku napříč generacemi. Nejhůře krize dopadla na osamocené seniorky (ilustrační snímek).

Reklama

28. 11. 2022 5:00

Na všechny dopadlo v Česku během podzimu plnou vahou zdražování. Experti popisují, že už není skupina obyvatel, která by nezchudla. Nejhůře jsou na tom osamělé seniorky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Senioři, ale i studenti a děti z chudších rodin, kteří dojíždějí za studiem. Podle oslovených odborníků se zdražování dotýká všech obyvatel napříč věkovými a sociálními skupinami.

„Už prakticky nemáme nějakou cílovou skupinu, která by energetickou krizi nepociťovala,“ říká Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení. Zdůrazňuje, že do chudoby se propadají hlavně osamocené seniorky, které zpravidla pobírají i nižší důchod než muži.

„Roli hrají mnohé věci. Je to i o tom, jak funguje trh práce, jak se ženy zapojují do veřejného života, že nemají takový sociální kapitál, nemají kontakty, které by jim pomáhaly. A jsou klíčové i příjmy.“

A podobně situaci popisuje i Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika: „Týká se to opravdu všech, chudne celá populace. A těch, co byli v chudobě, se to dotýká ještě citelněji.“ Jde podle ní o seniory s nízkými příjmy i mladé lidi z chudých poměrů.

Seznam Zprávy během podzimu sesbíraly v rámci reportáží a časosběrů řadu konkrétních příběhů, které dokládají, že šetřit začali v Česku téměř všichni.

Senioři: Víc už šetřit ani nejde

Důchodkyně Jiřina Ireinová žije na jednom ze sídlišť v Rožnově pod Radhoštěm, kde tamní dodavatel tepla zvedl spotřebitelům ceny na jedny z nejvyšších v Česku – na 2700 korun za gigajoule.

Zároveň spadá do nejrizikovější skupiny – samostatně žijící seniorka. „Letos už cenu tepla několikrát navyšovali. Dřív jsem platila za nájem, včetně vytápění a teplé vody, 7900 měsíčně. Prvního listopadu mně přišla záloha přes 13 tisíc korun měsíčně, což mě šokovalo. Vždyť je to skoro dvojnásobek. A není v tom započtená elektřina a plyn,“ vypráví žena.

Jak na zdražování reaguje? „Už loni jsem topila jen v obýváku, který mám propojený s kuchyní. V ložnici topím, jedině když udeří krutý mráz. To si radiátor zapnu s pocitem, aby tam něco hřálo.“

Už dříve si do stropu nechala zabudovat úsporné LED osvětlení a šetří vodu třeba i při sprchování. „Ve sprše si stoupnu do lavoru a zachycenou vodu potom používám na splachování. Už ani víc šetřit nejde. Proto si můžu dovolit koupit nějaký ten rohlík,“ říká seniorka.

Další osamocená důchodkyně Dana vyžije jen díky tomu, že si přivydělává. Na podzim se rozhodla zainvestovat do nového topení v koupelně, které lze ztlumit, a zvažuje i úspornější ledničku.

„Známý mi půjčil měřák, do kterého si zapojím ledničku. A podle toho, jakou bude mít skutečnou spotřebu za 24 hodin, se rozhodnu, jestli se mi nevyplatí pořídit si novou ledničku,“ vypráví seniorka, která financuje domek na Berounsku.

Dodává, že koncem léta onemocněla covidem a musela být hospitalizovaná. I to přisuzuje tomu, že byla ze zdražování ve stresu. „Nemám jistotu. Celé tři roky jsem covid nechytla a teď najednou to bylo.“

Invalidé: Potravinová pomoc a obavy z budoucnosti

Doslova do existenčních problémů se dostávají i lidé se zdravotním hendikepem, kteří například pobírají invalidní důchod.

„Od státu dostávám důchod necelých devět tisíc korun měsíčně, dalších šest si přivydělám na brigádách. Když jsem to propočítávala, měla bych za měsíc zaplatit 22 tisíc, při započtení všech dluhů dokonce 45 tisíc,“ popisuje Anna Polanská. Kvůli roztroušené skleróze je v invalidním důchodu a od podzimu začala chodit pro potravinovou pomoc do brněnské potravinové banky. Po zaplacení měsíčního nájmu a části dluhů jí na jídlo nezůstává ani koruna.

„Mám teď strašně moc rohlíků. Jestli máte chuť, tak si nabídněte,“ vtipkovala v říjnu směrem k redaktorce a ukazovala na chodítko, ve kterém měla položenou papírovou tašku s denním přídělem – za potravinový balíček byla velmi vděčná.

Podobně i v Praze narazil reportér ve frontě na potravinovou pomoc na invalidní důchodkyni Juditu. „Kdybych sem nemohla chodit, tak bych strašně strádala,“ popsala žena. Reálně má zhruba čtyři tisíce korun na měsíční spotřebu.

Česká asociace paraplegiků navíc varuje, že situace se může ještě zhoršit v příštím roce u lidí, kteří jsou odkázaní na pomoc osobních asistentů a pečovatelské služby.

Od ledna totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí v novele vyhlášky, která určuje maximální ceny sociálních služeb, navrhlo zvýšení hodinové sazby osobní asistence a pečovatelských služeb o dvacet korun na 155 korun. Asociace přitom doplňuje, že příspěvek na péči od státu se nezvýšil.

Člověk s nejtěžším zdravotním postižením, který se sám nenají, nenapije ani nevyprázdní, od státu pobírá 19 200 korun.

„Z této částky si hradí každodenní osobní asistenci, která však při limitovaných cenách stačí na necelých 5 hodin denně. Pokud se cena péče zvyšuje a příspěvek na péči zůstává ve stejné výši, logicky si potřebná osoba může koupit méně hodin péče,“ popsala Česká asociace paraplegiků.

Samoživitelé: Vzbudím se a jdu na balkon brečet

Zdražování dopadá i na samoživitele. O to víc, že jde o skupinu lidí, kteří i v době prosperity mají velké finanční problémy. Aktuální krize tak jejich situaci jen zhoršuje.

„Teď mám mimořádně těžké období,“ přiznává Zlata Záhorová žijící se čtyřmi dětmi v Kutné Hoře. „Někdy se v noci vzbudím a jdu se na balkon vybrečet. Bojím se, co bude a jestli to zvládnu,“ přibližuje dlouhodobý stres z toho, jak uživit rodinu.

„Rodiče nefungují, oba otcové dětí posílají výživné nepravidelně, čímž mě uvádějí do velké nejistoty, protože já pak nevím, jestli můžu žádat o pomoc v hmotné nouzi, nebo ne,“ popisuje.

Dosud zvládaly, teď jsou na dně

Foto: Seznam Zprávy

Samoživitelky v Česku.

Seznam Zprávy nahlédly do stovek žádostí, v nichž samoživitelé popisují své příběhy, aby dostali finanční příspěvek od neziskové společnosti Klub svobodných matek na bydlení, potraviny, na obědy pro děti ve škole, na tábory, na kroužky nebo IT technologii.

„Současná krize je ale bezhlavá saň, která kvůli zdražování základních životních nákladů zasahuje úplně všechny samoživitele. Drtí mladé, staré, z měst i vesnic,“ říká zakladatelka Dana Pavlousková. „Nově dostáváme žádosti o pomoc od samoživitelů, kteří situaci dosud zvládali. Tvoří zhruba třetinu,“ dodává.

Některé žadatelky Seznam Zprávám své příběhy otevřeně popsaly, a vznikla tak čtyřdílná série věnovaná matkám živitelkám, které se z různých důvodů ocitly v mimořádně tíživé finanční situaci.

Zlata je odkázaná pouze na pomoc státu. Dříve pracovala jako pokladní, ale protože nemá hlídání, tak přivýdělek zatím nepřichází v úvahu. Do toho řeší psychické problémy sedmileté dcery.

Od státu dostávají Záhorovi zhruba patnáct tisíc korun (rodičovský příspěvek, přídavky na děti, příspěvek na bydlení) a v ideálním případě další tři a půl tisíce na výživném od obou otců. Po odečtení nákladů na bydlení zbyde Zlatě v průměru pět a půl tisíce korun. Čistě matematicky je to zhruba čtyřicet korun na osobu a den.

„Kdyby nebyly neziskové organizace, tak bychom neměli co jíst a kde bydlet,“ shrnuje Zlata. S červnovým nedoplatkem za vodu jim pomohl Klub svobodných matek a dlouhodobě využívají potravinovou pomoc od kutnohorské neziskovky Klubus.

Během listopadu se nezisková organizace FandiMámám ptala 68 samoživitelek napříč republikou, jaké budou mít letošní Vánoce. Nejčastěji ženy zmiňovaly, že na Vánoce mohou vynaložit 500 až 1000 korun a šetřit musí prakticky na všem. Konkrétně pak necelých 70 procent dotázaných uvedlo, že nebudou péct cukroví, protože nemají ani na nákup surovin.

Podobně hodnotí, že nejhůře pociťují v letošním roce zdražování potravin (53 procent) až na druhém místě zdražování energií (28 procent).

Studenti: Pod dekami a v nejistotě

Zdražování citelně doléhá i na studenty, kteří žijí na kolejích, ale i na privátě. Konkrétně vysokoškolský student Šimon Herman si společně se svou přítelkyní pronajímá 65metrový byt v Břeclavi a obává se, že budou muset začátkem příštího roku doplácet za energie a plyn. „Nevíme, na čem jsme. Nevíme, jakou budeme mít smlouvu nebo kolik budeme platit,“ vysvětluje student.

Aby ušetřili, nechtějí topit, dokud nebude mrznout. „Chodíme doma v teplákách a v mikině. Takových 16 stupňů už je hraničních, ale dá se to vydržet,“ říká Šimon Herman. A zaměřují se v bytě i na detaily: vypínají například zásuvky a vytahují z nich přístroje, které zrovna nepoužívají. Dávají si pozor třeba i na dřívější vypínání vody při čištění zubů.

„Dokonce jsem změnil i styl umývání nádobí – už ho neumývám pod tekoucí vodou, ale navlhčím si houbičku, dám si na ni jar a jedu. A až pak to opláchnu,“ říká Šimon Herman. Sám využívá toho, že hraje závodně fotbal, využívá proto také sprch přímo na stadionu, kam chodí trénovat.

Pár měsíčně zaplatí 12 tisíc včetně energií, na což se složí jen za pomoci pravidelných brigád.

„Nechci si stěžovat, nemám se špatně. Ale kdybych všechna tato opatření nedělal, měl bych opravdu problémy vyžít. A bude velký rozdíl, jestli budeme doplácet deset, patnáct, nebo třicet tisíc,“ myslí si student.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Na šetření a nižší teploty si musejí zvykat i studenti žijící na kolejích. Například Miroslava L., která bydlí na brněnských univerzitních kolejích na náměstí Míru, spí od září v noci pod dvěma dekami. „Aby mi nebyla zima. Přes den je v pokoji sice příjemně, ale minulý rok bylo rozhodně tepleji,“ říká studentka.

Mluvčí Masarykovy univerzity (MUNI) Radim Sajbota říká, že pokoje na kolejích jsou aktuální sezonu vytápěné na 21 stupňů Celsia. To je v průměru o tři stupně méně než v minulých letech.

„Máme spočítané, že snížením teploty o jeden stupeň ušetříme zhruba šest procent nákladů za vytápění. Ovšem neplatí to lineárně. Například období uzavření škol z důvodu koronavirové epidemie ukázalo snížení spotřeby energií pouze kolem deseti procent,“ dodal Sajbot.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované