Článek
Československá obec Legionářská (ČsOL) a Masarykovo demokratické hnutí (MDH) jsou dva spolky, které čelí finanční krizi. Jejich fungování je totiž závislé na dotacích, které letos poprvé za dobu jejich dlouhého fungování nedostanou. Chyba je podle nich ve špatné komunikaci, zbytečné byrokracii a špatně nastaveným dotačním programům. Nyní se musí spoléhat na vlastní rezervy, aby překlenuly krizové období
Ministerstvo financí už od 90. let vyplácelo vybraným demokratickým a paměťovým spolkům přímé dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa (VPS). V roce 2023 ale vláda v rámci konsolidace rozhodla tyto dotace zrušit. „To však neznamená, že tyto organizace nemají možnost získat finanční podporu státu. Právě pro ně byl na Úřadu vlády zřízen program Podpora paměťové agendy,“ sdělila mluvčí Ministerstva financí Michaela Lagronová.
„Je velmi smutné, že vláda, i přes všechny předcházející sliby, nenašla pro demokratické spolky slíbených dvanáct milionů. Nabízí se otázka, zda je tato částka pro naši vládu opravdu tak velká, aby ohrozila státní rozpočet,“ píší v otevřeném dopise místopředsedové ČsOL Tomáš Pilvousek a Karel Ludvík.
Podle resortu má nový program na Úřadu vlády zajistit transparentnější a férovější rozdělování peněz „Peníze dřív šly přímo vybraným organizacím, aniž by prošly standardním schvalováním a kontrolou. Proto jsem považoval za důležité nastavit jasná pravidla a vytvořit dotační titul, do kterého se mohou hlásit všechny paměťové organizace,“ vysvětluje poradce ministra financí Tomáš Bartovský (ODS).
Podle něj nový systém otevírá podporu i dalším organizacím, které dříve na peníze ze státu nedosáhly. Spolky ale tvrdí, že je systém dotací nastavený špatně.
„Ministerstvo nás hodilo přes palubu“
ČsOL dostávala od Ministerstva financí až do května 2025 ujištění, že její financování i přes změny zůstane zachováno. Zpočátku mělo dotace na činnost spolku převzít Ministerstvo obrany.
„Vzápětí nám ale jasně řekli, že Ministerstvo obrany z legislativních důvodů vůbec nemůže podporovat činnost spolku. Má sice dotační tituly na projekty, ale ne na činnost organizací jako takových,“ vysvětlil řídící a ekonomický tajemník ČSoL Milan Mojžíš.
Nakonec Ministerstvo financí odkázalo legionáře na nový program Úřadu vlády s rozpočtem 30 milionů korun. ČsOL se podle instrukcí přihlásila koncem roku 2024, ale až v létě 2025 se dozvěděla, že její žádost byla zamítnuta. Podle vedení spolku byl program nastaven tak, že jim podporu prakticky nemohl poskytnout.
„Můžeme jen spekulovat, zda šlo o neprofesionální, nebo záměrné jednání zástupců Ministerstva financí, kteří spolky i poslance ujišťovali o pokračování státní podpory formou dotace, která však pro tento účel nebyla vypsána a ani v ní ministerstvo nezajistilo potřebné úpravy,“ stojí v dopise místopředsedů obce.
„Kvůli nejasnostem jsme požadovali, aby podpora pokračovala v dosavadní podobě ze státního rozpočtu. Přesto nás poradce ministra financí Tomáš Bartovský opakovaně ujišťoval, že peníze budeme dostávat prostřednictvím nového dotačního programu Úřadu vlády,“ dodávají zástupci spolku.
Bartovský zdůraznil, že obnovení přímých dotací z VPS nebylo možné. „Vysvětlil jsem vedoucím obce, že obnovení přímých dotací z VPS nepovažuji za průchozí. Proto vznikl nový program Úřadu vlády, do kterého se mohou hlásit všechny paměťové organizace, včetně ČsOL. Ten otevřel cestu i spolkům, které dříve podporu čerpat nemohly, třeba Post Bellum nebo Gulag.cz. O samotné žádosti ČsOL a jejím hodnocení ale nemám žádné informace,“ uvedl.
„Z Ministerstva financí a vládních kruhů to vypadá, že nás prostě hodili přes palubu, byť jsme realizovali celou řadu akcí k oslavám konce druhé světové války a svou činnost dosud vykonáváme bez omezení. Nejen my se tak dostáváme do existenčních problémů, nehledě na problémy s financováním našich dlouhodobých projektů a aktivit,“ uvedl mluvčí ČsOL Miloš Borovička.
„Stát nám dluží kompenzaci za majetek“
Podle legionářů je neposkytnutí prostředků zásadním porušením slibu z roku 2017. „Premiér Bohuslav Sobotka tehdy přislíbil kompenzovat nevydaný historický majetek formou každoroční podpory ze státního rozpočtu. Současné Ministerstvo financí o tomto závazku ví, přesto však podporu neposkytlo,“ píše se v dopise.
Historický majetek legionářů byl zabaven během nacistické a komunistické totality. ČsOL tehdy přišla o majetek za 387 milionů tehdejších Kčs. V přepočtu z roku 1991 jde zhruba o 4,5 miliardy korun.
Finanční resort ale zásadně odmítá, že by dotace pro ČsOL představovaly odškodnění za nevydaný majetek. „ČsOL byla do seznamu příjemců zařazena v roce 2017 na základě návrhu poslance Jana Hamáčka, ve kterém žádná zmínka o kompenzaci nebyla. Ministerstvo proto neplánuje přímé dotace obnovit – považuje je za nesystémové a duplicitní vůči novému dotačnímu programu z Úřadu vlády,“ uvedla mluvčí resortu.
„Naši dědové už tehdy mysleli na to, že stát se k nim může jednou otočit zády. Vybudovali silné zázemí i vlastní majetek, aby mohli pomáhat svým členům. O tento majetek jsme ale přišli,“ říká řídící a ekonomický tajemník Milan Mojžíš. „Kdybychom měli zpět alespoň část historického majetku, o podporu státu bychom dnes nestáli,“ dodává.
„Na tento rok máme rezervy, ale pokud dotace nepřijdou, budeme nuceni omezit činnost. Museli jsme zastavit některé projekty, například rekonstrukci objektu a projekty v Pardubicích, protože volné peníze musíme dát na běžnou činnost. Čtvrtletní časopis vychází už jen elektronicky, protože nemáme 200 až 250 tisíc korun na tisk jednotlivých dílů,“ popsal mluvčí.
„Přišel jsem o veškeré úspory“
Ještě větším problémům než ČsOL čelí MDH, které čerpalo ze státního rozpočtu 90 procent příjmů. Organizace založená v listopadu 1989 Václavem Havlem, Alexanderem Dubčekem a Emilem Ludvíkem musela propustit zaměstnance a vystěhovat prostory.
„Pořád nemůžu uvěřit, že by stát, ve kterém 36 let budujeme demokracii, opravdu nechal zaniknout organizace, které stály u samotného zrodu Československé republiky. Pořád nevěřím, že by právě tato demokratická vláda měla být tou, která to celé zařízne. Přestože všechno nasvědčuje tomu, že se to opravdu stane,“ říká člen předsednictva MDH, který si přeje zůstat v anonymitě.
Hnutí ročně hospodařilo s částkou 1,53 milionu korun, z čehož necelých 500 tisíc šlo na mzdy tří úvazků na DPP. „Každý rok jsem do chodu organizace vkládal vlastní úspory. Vždycky se mi ale vrátily, takže jsem to považoval za přijatelné. Letos ale o dalším financování nevíme nic ani teď a moje osobní prostředky v řádu stovek tisíc korun jsou nenávratně pryč. Věnoval jsem celé věci nespočet hodin a úsilí, ale výsledek je devastující,“ říká člen vedení.
Stejně jako legionářům bylo i Masarykovu hnutí řečeno, že ze státního rozpočtu už čerpat nemohou, a plánovali je přeřadit jinam. Hnutí, která nesou odkaz T. G. Masaryka, měla nově financovat Akademie věd.
„Jsem rád, že jsem mohl napomoci tomu, aby se v případě financování Ústavu T. G. Masaryka, který byl založen s cílem šířit kulturní a myšlenkový odkaz prvního československého prezidenta, podařilo nalézt systémové řešení jeho financováním prostřednictvím Akademie věd,“ řekl Bartovský.
Masarykovo demokratické hnutí ale podporu přesto nedostalo.
„Poté se objevila informace, že Masarykovo hnutí bude přeřazeno pod Akademii věd, kam přesunuli Masarykův ústav a Masarykův archiv, jelikož jsme také organizace nesoucí Masarykovo jméno,“ popisuje člen předsednictva. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je podle MDH ještě v červnu ujišťoval, že je pod Akademii zahrnuli. „Celé prázdniny jsem pak obvolával Akademii věd a tam mi jasně řekli, že o nás nikdy nepadlo slovo,“ dodává.
Organizace se rovněž přihlásila do nového programu na Úřadu vlády, ačkoliv sama upozorňovala, že jeho zaměření neodpovídá jejím činnostem. „Situace tam byla vlastně ještě komičtější. V listopadu vytvořili novou agendu a rychle sháněli lidi do komise. Většina členů komise však pochází z organizací, které peníze nakonec obdržely, takže jsou tam vlastně zainteresovaní,“ tvrdí člen předsednictva MDH.
Podle předsednictva Masarykova demokratického hnutí stojí za současnou finanční krizí organizace zásadní chyba úředníků. „Peníze, které byly určené pro nás, rozdal úředník jiným organizacím. A Ministerstvo financí teď říká, že další prostředky nemá,“ popsal člen předsednictva. „Kvůli rozhodnutí jednoho člověka tady zaniknou spolky, které nesly odkaz republiky a stály u jejího zrodu.“
„Veškerý archiv a veškeré materiály – všechno, co jsme budovali za 36 let – mám nyní uloženy u sebe na chalupě. Je to naprosto nedůstojné, vše je narváno u mě v garáži, protože jinak bychom byli nuceni archiv vyvézt na skládku,“ popisuje.
Organizace se snažila komunikovat s vládou opakovaně. „Psali jsme dopisy premiérovi i ministrovi financí, ale většinou odpověděl jen nižší úředník. Komunikace prakticky neexistuje. Dva roky probíhá neřešená situace,“ říká člen vedení.
Oba spolky se nyní snaží vyvinout neformální tlak na Ministerstvo financí a hledají způsob, jak zajistit alespoň minimální podporu své činnosti pro příští rok. „Naše organizace si zakládá na spolupráci se státem a podpoře demokratických hodnot. Není naším cílem vést soudní spory, ale chceme, aby slovo státu bylo dodrženo,“ doplnil mluvčí ČsOL Borovička.
