Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé příspěvky z diskuze pod článkem informujícím o takzvaném rozkazu k vyklizení, který vstoupil od letošního ledna v platnost. Má jít o nástroj umožňující rychlejší vystěhování neplatičů nájemného.
„Příkaz nic nevyřeší. Zejména pokud půjde o neplatiče. Dluh narůstá a poté, co příkaz bude pravomocný, tak vystěhování exekutorem stojí více než 100 tisíc (byt 2+1). Tyto peníze chce exekutor jako zálohu, a je zjevné, že ze samotného dlužníka se toho moc nevymůže,“ píše například Renáta Sladká.
Přečtěte si původní článek:
Pavel Rusý: Pokud chce stát chránit nájemníky, je to jeho právo, ale za své. Přenášet ochranu nájemníků na pronajímatele je prostě špatně z principu. Mimochodem, pokud je něco jako povinné pojištění za škody způsobené provozem vozidla, pak by klidně mohlo být i povinné pojištění nájemníka, se všemi těmi bonusy a malusy. Jen na to doplatí poctiví nájemníci. A rizikovost je taková, že ani komerční pojišťovny takový produkt, pokud vím, nenabízí.
Radek Pilný: Ono je potřeba udělat více kroků. Pronajímatel má cejch zloducha, který sdírá z chudáků nájemníků kůži. Přitom je nájemník bezprecedentně chráněn. Je třeba tento socialistický pohled narovnat. Pronajímatel by měl mít plné právo určit si, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohu užívat jeho majetek. Nájemník podpisem smlouvy souhlasí. Na obou stranách najdete excesy, ale většina chce v klidu bydlet a v klidu pronajímat. Stát by nejraději více danil prázdné byty, ale na ochranu majetku pronajímatele dělá pramálo. Přitom by férové podmínky byly win win. Více bytů na nájemním trhu, stabilnější trh…
Jiří Bystřičan: Pořád jsem nepochopil, kde je v tom ochrana pro nájemníka, že nebude dostávat smlouvu jen na rok? Takže soustavně k ročnímu výročí žije ve stresu, zda se bude muset vystěhovat! Toto je potřeba řešit systémově, ne nějakými pseudopaskvily.
- Standa Jablonský (reaguje): No ano. Pokud by existoval nástroj, jak rychle a efektivně dostat z bytu problematického nájemníka, potom může být nájemní smlouva klidně na dobu neurčitou. Za stávajícího legislativního stavu požívá nájemník příliš velkou ochranu.
Ivo Vermousek: Absolutně asymetrický vztah nájemce/pronajímatel, kdy jedna strana je všemožně chráněna a majitel - ten zlý vykořisťovatel (ano, je to komunistická mozková porucha) – nikoli, je jedním z důvodů, proč řada investorů nechává své byty prázdné. V obavě, že když budou nájemníci nemovitost ničit nebo nebudou platit nájem, nedokážou se jich zbavit. No a mají pravdu, je to velmi složité. Sám znám několik takových majitelů realit, kteří proto byt nepronajímají. Nevím, jestli spravedlivější nastavení vztahu by situaci vyřešilo, ale možná alespoň zlepšilo.
- Jindřiška Kulhánková (reaguje): Tenhle zákon nic nevyřeší. Nájemník podá odpor a jede se klasický letitý soudní spor. Mělo by to být jako v USA. Dvakrát prokazatelně nezaplatil nájem, přijede policie a je vystěhovaný na ulici. Také znám několik majitelů bytů, kteří se již spálili s takovýmito nájemníky, takže byt, který mají připravený pro děti, již nepronajímají.
Marina Holá: 200 tisíc volných bytů je taky špatně. To je jistě jeden z dalších faktorů, které deformují náš trh s bydlením. To by se mělo nějak postihovat a z takového příjmu stavět bydlení pro sociálně slabší. Při dnešním růstu cen bytů se vlastníkům druhých, třetích a dalších nemovitostí vyplatí to jen držet a čekat, zejména s naší minimální daní z nemovitostí.
Jarmila Píchová: Nejlepším krokem, jak odradit vlastníky bytů od pronajímání, je skutečnost, že jistota je považována za úvěr a jako taková má být úročena jako úvěr. Čili v praxi to vypadá tak, že majitel bytu dostane jistotu, tu dá na spořicí účet v bance, kde dostane nanejvýš 4 % úroků, když má štěstí a splní podmínky banky. Zatímco komerční úvěr je někde 15-20 %. Výsledkem toho je, že majitel bytu vlastně bude nájemníkovi platit za to, že u něj nájemník bydlí. Povinnost úročení jistoty se nelze zbavit ani tak, že v nájemní smlouvě bude dohodnuto, že úrok nájemníkovi nepřísluší. Amen, dokonáno jest.
- Jakub Kotala (reaguje): Já to řešil s právníkem, a ten je přesvědčen o tom, že výši úroků lze zastropovat smluvně - samozřejmě s odkazy na daný zákon. Protože pokud budou peníze složené předem na daný účet, kde bude jen tato jistina, a pronajímatel s ní nebude nijak nakládat, nemůže se pak nájemce ani domáhat vyšších úroků s tvrzením, že majitel peníze třeba investoval a měl z nich vyšší výnos. (redakčně kráceno)
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Patrik Paulus: Souhlasím, že ochrana pronajímatelů je opravdu žalostná a k ničemu, ale na druhou stranu mám zkušenosti pouze ze strany nájemce a kolikrát je jednání pronajímatelů tak predátorské, že pokud jako já chcete prostě jen žít a dodržovat pravidla, tak vás usmažej zaživa. Meziroční navyšování nájemného o 10 %, smlouvy na dobu určitou maximálně rok, neřešení jakýchkoliv požadavků z vaší strany. Opravdu, je to příšerný…
Josef Karfik: Jedním z hlavních důvodů, proč je tolik prázdných bytů, je ochrana nájemníků na úkor majitele… Zakázat kouření nelze, zakázat trvalý pobyt nelze, 5 koček zakázat nelze… Zbavit se neplatiče, co demoluje vybavení, na dlouhé měsíce. Rozbila se myčka, majiteli kup novou… Po nájemníkovi nutná drobná či větší rekonstrukce. Povinnost platit nájemníkovi úroky z kauce… To už raději nechám byt prázdný, ať získává bez starostí hodnotu, a pak ho za 10 let prodám nebo dám dětem.
Jindra Pochop: Vypadá to jako krok správným směrem. Podívejme se však na to pohledem z druhé strany. Dosud poctivě platícímu nájemci zvedne majitel dvakrát do roka výrazně nájem, protože potřebuje byt pro známého, nebo mu v zimě vypne topení, zastaví vodu, prostě cokoliv aby ho z bytu dostal. Co může takový nájemce dělat? Samozřejmě se nechci zastávat dlouhodobých neplatičů ( u těch by mělo platit 3× a dost), ale mohou být i objektivní příčiny, proč zrovna nyní nemohu okamžitě zaplatit. Ale to je o slušnosti obou stran.
Mila Mareš: Napište také pravdu o spekulantech, kteří si chtějí koupit byt se slušnými nájemníky, kteří řádně platí, třeba 40 let. Samozřejmě, kdy žijí se svým vybavením. Tento spekulant nemá vůbec zájem o život nájemníka a už s nadpoloviční většinou zvyšuje nájem každé 3 roky o 20 %. Při koupi podílů nabádal prodejce podílů, aby ještě naposled zvýšili nájem o maximum. Jde o obyčejný panelákový byt, bez úprav uvnitř. Můžete hádat, o co mu jde, vy spravedliví! Kde je nějaké právo nájemníka a kam se má vystěhovat po 40 letech, když už žije jen z důchodu a dožití by bylo tou nejspravedlivější formou spravedlnosti. Myslíte, že u nás ta spravedlnost je?
Ales Slovencik: V zahraničí to funguje. Když nájemník neplatí nájem nebo otravuje své okolí svým chováním, tak napřed písemná výzva k nápravě, když nepomůže, tak výpověď od majitele bytu nebo domů a výzva k jeho vyklizení. Když ani potom to nezaúčinkuje, tak soudní rozhodnutí o vystěhování problémového nájemníka. Za asistence policie ho vyvedou na ulici. Jeho věci se odvezou někam do skladiště. Za skladování se bude pak účtovat skladné. V případě, že ho nebude vlastník uložených věcí platit, tak to putuje na skládku nebo do dražby. Z té se to uhradí. Jinak mu to dají též k zaplacení, zrovna jako sanaci obydlí, co po vyhození opustil. Ale tam fungují soudy daleko rychleji a spolehlivěji.
Miroslav Kluk: Zase jeden zákon, kdy se vlk nažere, ale koza zůstane celá. Co takhle udělat zákon, že když nájemník nezaplatí během roku tři nájmy a neprokáže složenkou nebo převodem platbu pronajímateli, bude okamžitě na žádost majitele policií bez jakýchkoli soudů vystěhován. Co tady chtějí soudy po podání odporu nájemníkem několik let řešit? Neplatíš - nebydlíš a hotovo.
Aňa Kučerova: Toto je úplně zbytečný zákon. Nechrání pronajímatele, ale nájemce. Dokáže někdo vymyslet zákon takový, aby vyhovoval oběma stranám? Prostě neplatiš, tak se vystěhuješ. Ale musí to být prokázané.
