Hlavní obsah

Peníze od státu, na které se Češi nevrhli. Kvůli byrokracii

Foto: Seznam Zprávy

Od ledna má fungovat příspěvek na bydlení jako pomoc lidem zasaženým energetickou krizí. Počet domácností, které dávku berou, ale příliš neroste. (Ilustrační snímek)

Reklama

12. 5. 5:00

Problém je ve složité žádosti ale i v nastavení společnosti. Tak si odborníci vysvětlují, že Češi nechávají bez povšimnutí příspěvek na bydlení, který měl pomáhat se zdražující energií.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Měla to být pomoc lidem zasaženým energetickou krizí a skokovým zdražováním nákladů na bydlení. Statistická data ale ukazují, že státem nabízenou pomoc v podobě sociální dávky nazvané Příspěvek na bydlení domácnosti příliš nevyužily. Počet žádostí zůstal za lednovými střízlivými odhady.

Za první tři měsíce bylo vyplaceno 444 500 příspěvků, tedy o dva a půl tisíce více než loni za stejné období. Jedná se o růst pod jeden procentní bod.

A na kolik si lidé přišli? V průměru dostali 4058 korun za první tři měsíce. Od ledna do března se takto vyplatilo domácnostem 1,8 miliardy korun. Loni to bylo za stejnou dobu v průměru 3701 korun, celkem přes 1,6 miliardy. Jde o data, která zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věci.

V lednu, když ministerstvo začalo propagovat dávku a zprovoznilo on-line kalkulačku, která umí lidem rychle spočítat nárok na státní podporu, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o tom, že příspěvek čerpá asi jen třetina všech, kdo na něj mají nárok.

„Příspěvek na bydlení pobírá 150 tisíc domácností a předpokládáme, že to vzroste o dalších 50 tisíc. Střízlivým odhadem dvě stě tisíc, ale můžeme čekat i vyšší čísla,“ upřesnila tehdy Zdeňka Cibulková, ředitelka Odboru nepojistných sociálních dávek na Úřadu práce.

Reálně ovšem v březnu získalo dávku necelých 170 tisíc domácností. Oslovené experti na sociální problematiku to nepřekvapuje – mluví o tom, že kromě zvýšení normativních nákladů, tedy nejvyšších uznatelných nákladů na bydlení, se nic nezměnilo. Vyřízení dávky tak stále představuje složité a opakované papírování.

Ministerstvo práce a sociálních věcí naopak vyzdvihuje a argumentuje počtem nových žadatelů. „Za první tři měsíce letošního roku evidujeme celkem 41 049 nových žádostí. Za stejné období loňského roku přibylo 24 930 nových žádostí,“ reaguje Eva Davidová, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dodává, že stále platí, že resort pracuje na zjednodušení žádosti. Aktuálně počítá s účinností od prvního července letošního roku, záležet ovšem bude na legislativním procesu.

Papírování čtyřikrát do roka

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje, že v budoucnu by mělo být možné například zaslat přílohy jen v prostých kopiích a elektronicky. A že se bude klást velký důraz na elektronickou komunikaci.

„Na ministerstvu nedávno vzniknul speciální projektový tým, který začal připravovat přesun příspěvku na bydlení, tedy žádost, administrace i výplata, do online prostředí,“ líčí mluvčí Eva Davidová.

Odbornice na český sociální systém Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi ovšem mluví o tom, že lidi od podání žádostí odrazují jiné konkrétní a byrokratické překážky. „Viděla jsem jeden návrh, který to hlavní nezměnil. A to je čtyřnásobné dokládání nároků na dávku: čtyřikrát do roka, každé čtvrtletí. Což je nejvíce zatěžující pro lidi,“ říká Alena Zieglerová s tím, že většina výdajů na bydlení se přitom mění jen jednou ročně. „To, kolik platím za žárovky na chodbě, se nemění každé čtvrtletí,“ poznamenává odbornice.

Upozorňuje i na další problém zkoumání nároku na příspěvek na bydlení. „Zjišťuje se úplně do koruny podle příjmů a výdajů na bydlení, ale zpětně za kalendářní čtvrtletí. Takže v květnu se ptáme na situaci v lednu až v březnu. Opakovaně se úřady ptají na stará data,“ doplňuje Alena Zieglerová a kritizuje i to, že každý rok musí příjemci dávky žádat znovu od prvního července.

„Stačilo by, aby se dávka držela tak dlouho, dokud je nárok. Ten musí lidé dokládat, když je změna, když se přestěhují, změní se složení domácnosti, nebo získají novou práci a potom určitě jednou za rok se vyúčtovávají zálohové platby,“ načrtává možná zjednodušení odbornice z Institutu pro sociální inkluzi.

Karel A. Novák, který jako sociální pracovník pomáhá s vyplňováním žádostí o příspěvek na bydlení, zase zmiňuje to, že stále podle něj řada zejména seniorů o nároku na dávku neví a zároveň že normativy, tedy zmíněná maximálně uznatelná výše nákladů, stále neodpovídají realitě.

„V některých lokalitách a pro některé cílové skupiny jsou stále naprosto nedostatečné. Konkrétně u osamocených seniorů a platí to i pro větší rodiny. Normativ rozlišuje jednoho, dva, tři a čtyři a více lidí v domácnosti. Když jich je šest, což se stává, tak jsou podle normativu pořád v kategorii čtyři a více. Nezohledňuje se tak větší spotřeba vody, elektřiny a plynu,“ vysvětluje Karel A. Novák z Platformy pro sociální bydlení.

Pobírat dávku je normální, stejně jako žádat kotlíkovou dotaci

Právě Karel A. Novák mluví i o tom, že lidé mohou mít vnitřní problémy s žádostí o dávku. „Setkal jsem se s tímto postojem u lidí, kteří už jsou střední třída, ale příjmově by na dávku dosáhli. Nechtějí ji, protože to vnímají jako narušení důstojnosti,“ zmiňuje odborník z Platformy pro sociální bydlení.

O tomto problému mluví i další experti. „Lidé prostě nechtějí chodit na úřady práce, obecně je pro ně to místo velmi stigmatizující. Proto by výrazně pomohlo, kdyby se to zpracovávalo jinde. Je to spíš o prostředí, člověk si připadá na úřadech jako někdo méněcenný a někdo, kdo nezvládá svoji situaci,“ popisuje Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení. Nabízí se podle něj možnost, že by dávky zprostředkovávaly banky nebo dodavatelé energií.

Pavel Šimon, vedoucí Centra náhradní rodinné péče a Šance pro rodinu z poličské Charity, který pracuje přímo s ohroženými rodinami, volá po tom, že je potřeba změnit nastavení společnosti.

„Je potřeba říct, že když je člověk v nouzi a má děti, tak je normální si vzít dávku. Stejně jako je normální si říct o kotlíkovou dotaci, stejně jako je normální si vzít odpočet daně od státu. V čem jsou jiné ty peníze? V ničem,“ upozorňuje odborník.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované