Rodiče chtějí testy staženého kojeneckého mléka. Úřady je odmítají

Gabriela dostala loni v prosinci od lékařky recept na speciální kojenecké mléko Alfamino pro svého půlročního syna. Krátce po přechodu na tuto výživu se však začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Objevily se bolesti břicha, průjem a později i krev ve stolici.

Gabriela se ke konci prosince ptala lékařky, zda je normální, aby takto dítě reagovalo na hypoalergenní mléko a mělo častěji krev v plence. Seznam Zprávy mají tuto korespondenci k dispozici.

O stahování mléka se pak Gabriela dozvěděla začátkem ledna. Náhodou na sociálních sítích. Hned zjistila, že má doma několik prázdných krabic ze stahovaných šarží a jednu neotevřenou plechovku.

„Průběh gastrointestinálních obtíží by mohl souviset s podáváním výživy Alfamino i vzhledem k poměrně rychlému zlepšení po vysazení této výživy,“ píše lékařka v závěrečné zprávě. Níže však dodává, že definitivní stanovení příčinné souvislosti není možné zjistit.

Maminka půlročního chlapce se o rozsahu celé aféry dozvídala postupně. O několik týdnů později se rozhodla oslovit Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje, aby nechala otestovat vzorky mléka, které měla doma. A zjistila tak, jak moc byly případně kontaminované.

„Odmítli mě s tím, že syn už problémy aktuálně nemá a stahované šarže nejsou už v obchodech dostupné. Tedy problém je vlastně ‚vyřešený‘. Mě ale zajímá, kolik toxinu mléko obsahovalo a zda tedy mohlo poškodit zdraví mého syna,“ říká.

V globální aféře se stahovaným kojeneckým mlékem, které mohlo obsahovat nebezpečný toxin cereulid, šetří české úřady osmnáct podezření z otravy. Ve Francii vyšetřují tři úmrtí kojenců po konzumaci mléka. Jak uvedla před několika dny agentura AFP, toxin cereulid byl nalezen v kojenecké výživě, které užilo jedno z později zemřelých dětí.

Příčinná souvislost mezi konzumací mléka a zdravotními problémy zatím nebyla v žádné zemi potvrzena. V Česku například neexistuje laboratoř, kde by bylo možné otestovat biologické vzorky dětí. Toxin cereulid může být zvlášť nebezpečný pro kojence a malé děti, způsobuje zvracení, průjem a může vést až k poškození jater.

Antonín, jehož roční dcera měla často zvracet po požití stahovaných šarží, žádné zbytky mléka doma neměl. Protože jeho dcera měla užít stejné šarže jako syn paní Gabriely, doufal, že by se z testů potvrdilo, o čem je přesvědčen – že mléko obsahovalo toxin a způsobilo časté zvracení jeho dcery.

„Jsem v šoku, že stát nechce testovat mléko, které tu výrobci stáhli. Doteď nikdo neví, jak moc byla výživa toxická. Hlavní hygienička mi vůbec neodpověděla na otázky, na co bychom se měli zaměřit, nikde nejsou ucelené informace,“ říká Antonín, jehož rodina si v lékárně od konce listopadu vyzvedla celkem 24 krabic mléka Alfamino, jak dokládají dokumenty, které mají Seznam Zprávy k dispozici. U pediatra si teď chce Antonín vyžádat důkladnější vyšetření své dcery.

Ani Gabriela se nakonec nespokojila s mlčením hygienické stanice a kontaktovala Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). I tam ji ale odmítli s tím, aby se obrátila právě na hygienu.

Ministerstvo zdravotnictví, pod něž hygienické stanice spadají, redakci potvrdilo, že mléko ze stahovaných šarží se „podle nastavených postupů a algoritmů“ netestuje.

„Jsou testovány pouze nestahované šarže kojeneckých mlék, jejichž cílem je rychle identifikovat případně další kontaminované šarže než ty, které již byly předmětem stahování z trhu,“ popsal mluvčí Ministerstva zdravotnictví Martin Novotný. Úřad nechal testovat pouze vzorky mléka, které jsou stále na trhu. Z deseti vzorků jsou tři negativní, ostatní výsledky zatím nejsou k dispozici.

Potravinářská inspekce se hájí tím, že nemůže sama od sebe testovat mléka od spotřebitelů a suplovat práci hygieny. „Požadavkům rodičů na stanovení cereulidu u balení, která mají doma, rozumíme. Nicméně posouzení je na jednotlivých hygienických stanicích,“ řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

A zároveň dodal, že výsledky rozborů od rodičů by mohly být pro inspekci užitečné. „Tyto poznatky by mohla SZPI využít k dalšímu prověření, zda výrobci a distributoři přistoupili ke stažení všech šarží,“ doplnil Kopřiva.

Nicméně upozornil, že případné analýzy vzorků od rodičů nebudou právně průkazné. Za ty se považují pouze vzorky odebrané úředně pověřenou osobou. U otevřeného balení totiž může být navíc namítnuto, že nebylo v domácnosti správně skladováno. To platí i pro neotevřená balení.

Potravinářská inspekce tvrdí, že stahovaná mléka netestovala a rovněž se soustředila zejména na kontrolu výživy, která na trhu zůstala, s tím, že to je efektivnější pro spotřebitele. Navíc prý nemá tak velkou kapacitu laboratoří. Celkem podle Kopřivy odebrala inspekce již 84 vzorků, neprošel pouze jeden.

Výjimečná aféra se stahováním kojeneckého mléka v Česku tak ukazuje na roztříštěnost systému ochrany veřejného zdraví. Hlavní hygienička Barbora Macková přiznala Seznam Zprávám, že se k ní informace dostala pozdě a nezdařila se ani vzájemná komunikace mezi úřady. „To, co selhalo, byla komunikační linka, vzájemná informovanost a potažmo v té chvíli i informování veřejnosti,“ uvedla Macková.

I proto Ministerstvo zdravotnictví před několika týdny zahájilo interní audit, jehož výsledky však zatím nejsou k dispozici. Aférou s mlékem by se měl podle informací Seznam Zpráv tento týden zabývat zdravotnický výbor Poslanecké sněmovny. Už nyní se oslovení experti mimo záznam shodují, že systém ukázal své slabiny a rizikovost a že je potřeba změna. Nově by například mohly být kojenecké výživy zařazeny pod léčiva, kde platí přísnější pravidla.

Výrobce, který stahoval v prosinci kojeneckou výživu jako první – společnost Nestlé –, deklaroval, že se výrobky stahují z preventivních důvodů kvůli „možné přítomnosti bakterie Bacillus cereus“. Později Nestlé přiznalo, že toxin cereulid, který je produktem zmíněné bakterie, našlo ve vzorcích už na konci listopadu.

Potravinářská inspekce i samotný výrobce veřejnost ujišťovali, že výrobci měli nastavené přísnější hodnoty pro přítomnost toxinu, než jaké nastavil nyní Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Odpověď na otázku, jak moc bylo mléko prodávané v Česku kontaminované, ale úřady nemají.

„Zatím nemáme žádnou informaci, která by nasvědčovala tomu, že by koncentrace cereulidu ve stahovaných šaržích v České republice byly toxické. Šetření ale neskončilo a v jeho rámci se může objevit nová zásadní informace,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Tento kontrolní úřad nesdělil hodnoty cereulidu u stahovaných šarží v Česku, které se vyskytly v Evropském systému rychlého varování pro potraviny (RASFF), s odůvodněním, že se nejedná o „jejich“ data z kontrol.

Redakce Seznam Zpráv už dříve oslovila společnost Nestlé s žádostí o naměřené hodnoty toxinu ve stahovaných šaržích. Mluvčí Tereza Procházková hodnoty nesdělila a napsala: „Nově vzniklý referenční limit EFSA odpovídá hladině 0,43 ng/g (nanogram na gram) v produktu. Nestlé však od samého začátku uplatňuje přísnější interní limit ve výši 0,2 ng/g a náš přístup zůstává beze změny. Stahování probíhalo preventivně a dobrovolně z interního principu nejvyšší opatrnosti.“

Maminka Gabriela chce nyní podat stížnost hlavní hygieničce a domoci se testů oficiální cestou. „Chceme také podat hromadnou žalobu na výrobce spolu s dalšími rodiči kvůli podezření na intoxikaci,“ říká.

Pokud jí úřady nevyhoví s testováním, nechá si mléko otestovat v soukromých laboratořích. Cena za analýzu jednoho vzorku se přitom pohybuje kolem sedmi tisíc korun. Vedení laboratoří Eurofins redakci potvrdilo, že kvůli testování vzorků mléka na cereulid se na ně obrátilo už několik zákazníků. Testy si ale prý nakonec kvůli finanční náročnosti rozmysleli.

Seznam Zprávy také popsaly, že i lékaři a nemocnice nedostali od úřadů včas varování, informace o stahovaných šaržích, rizicích toxinu a metodiky, jak postupovat v případě zdravotních problémů dětí. Podle informací Seznam Zpráv lékaři dopis obdrželi až o několik týdnů později, konkrétně 13. března.

Podle poslankyně a lékařky Evy Šrámkové (Piráti) je „zcela zjevné, že systém ochrany kojenců v Česku zcela selhal“. „Chybí koordinace, každý čekal, že to vyřeší někdo jiný. Nikdo se neptal, co padá mezi ně. Přesně tam jsou naše děti,“ tvrdí Šrámková.

Podle ní by měl stát okamžitě zahájit retrospektivní šetření prostřednictvím praktických lékařů. „A to za celé rizikové období od konce roku 2024, ne pouze od října 2025, protože dané šarže tu byly v prodeji delší dobu,“ upozorňuje Šrámková, která již podala písemnou interpelaci ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) a ministrovi zemědělství Martinu Šebestyánovi (za SPD).

„Potřebujeme rychlý notifikační kanál pro závady kojenecké výživy. Stejný, jaký má Státní ústav pro kontrolu léčiv. Potřebujeme také platformu pro online hlášení rodičů,“ volá po legislativní změně Šrámková.