Hlavní obsah

Konec fixace hypotéky jako největší strašák. Češi musejí kvůli bydlení šetřit

Foto: Shutterstock.com

Češi letos chtějí spíše rekonstruovat stávající nemovitosti než pořizovat nové, ukázal průzkum.

Reklama

8. 6. 17:20

Rostoucí ceny nemovitostí, úroků u hypoték, ale i poslední dva covidové roky jsou podle odborníků důvodem, proč lidé ve větší míře zvažují, že se pustí spíš do rekonstrukce než do pořizování nového bydlení.

Článek

Rekonstrukci plánuje 41 procent oslovených Čechů, zatímco nákup nemovitosti 24 procent. Zároveň lidé počítají, že pokud si budou chtít vzít na bydlení hypotéku, budou se muset výrazně uskromnit i na všedních výdajích například za volný čas či dovolenou nebo dokonce jídlo.

Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting, který proběhl během května a zúčastnilo se ho 1019 respondentů.

Podle odborníků jde o dopady zdražování ale i intenzivního využívání vlastních domovů v posledních dvou covidových letech.

„Rekonstrukce je v podstatě alternativa, pokud nemáme finanční podmínky takové, že můžeme uvažovat o pořízení nemovitosti,“ zmiňuje Martina Popenková z výzkumné agentury Ipsos.

Podle ní i z dalších výzkumů vyplývá, že jsou lidé vyděšení z růstu cen. „Dřív to byl covid, v dnešní době, když se jich zeptáme na stejnou otázku, tak mluví o tom, jak vyletěly ceny obecně,“ doplňuje Martina Popenková.

Ven z města

Z průzkumu také vyplývá, že nejčastěji se chystají rekonstruovat lidé ve věku nad 26 let a to hlavně mimo Prahu, zejména v obcích do jednoho tisíc obyvatel. „Jsou to rodinné domy, což může být právě charakteristika nemovitostí mimo Prahu nebo v menších obcích,“ vysvětluje výzkumnice.

„Stále více lidí přemýšlí pouze o rekonstrukci stávající nemovitosti. Možná je i trochu poučil covid a to, jak se jim rodina rozrůstá,“ souhlasí i Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Fakt, že je větší zájem o rekonstrukce než stavění nových nemovitostí, není překvapivý ani podle Vlastimila Nigriniho, místopředsedy představenstva Hypoteční banky. „Lidé neměli uspořádané domácnosti na home office, neměli pracovní koutky a překáželi si. Takže šli ven z města, šli do rekreačních objektů a šli do menších obcí,“ vysvětluje Nigrini, jakou roli mohly sehrát poslední dva covidové roky na zvýšením zájmu o rekonstrukce v menších obcích.

Jiná je také finanční strategie. Zatímco rekonstrukce nejčastěji hodlají respondenti financovat z vlastních zdrojů (57 procent) a nejčastěji věří, že si vystačí s rozpočtem do tří milionů korun, tak u pořizování nemovitosti lidé nejčastěji předpokládají, že budou žádat o hypotéku v kombinaci s vlastními úsporami (49 procent). Nejčastěji si plánují brát půjčku do čtyř milionů korun.

Pouze za vlastní peníze chce nemovitost pořizovat 23 procent oslovených.

Peníze do bydlení, jinde šetřit

Vzhledem k současnému růstu cen lidé také většinou počítají, že s hypotékou ale i refinancováním hypotéky je mimo spojené nutné šetření v rámci rodinného rozpočtu.

Podle průzkumu s úsporami nejvíce počítají lidé, kteří si berou hypotéky na rekonstrukci (78 procent), a lidé, kteří očekávají refinancování hypotéky (71 procent). Šetřit ale plánuje i 70 procent těch, kteří si berou hypotéku na nákup vlastní nemovitosti.

V průzkumu Ipsos pro Broker Consulting uvedlo pět procent respondentů, že je během letošního roku čeká refinancování hypoték. A právě tato skupina se vyšších výdajů na bydlení obává nejvíce.

Téměř čtvrtina (24 procent) těch, kterým končí fixace hypoték, bude omezovat výdaje na kulturu a zábavu. A 18 procent počítá s tím, že budou muset šetřit na každodenních výdajích v domácnosti a konkrétně například na jídle. Další 11 procent chce šetřit na koníčcích a sportu. Naopak 10 procent nepředpokládá, že by bylo nutné šetřit.

Lidé, kterým se blíží konec fixace hypoték, už začínají své problémy řešit například i s Poradnou při finanční tísni. „Končí jim fixace a dá se předpokládat, že náklady na splácení budou mít při silném růstu úrokových sazeb vyšší určitě i o několik tisíc korun. Celkové náklady mohou s energiemi vyskočit i o deset tisíc korun a víc za měsíc,“ hlásí David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni a rovnou přiznává, že řešení není vůbec jednoduché a hledá se možnost jak zvýšit příjmy domácností.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované