Hlavní obsah

Spor o „černého“ mezi koledníky. Je to lidový zvyk, odráží Charita kritiku

Foto: web trikralovasbirka.cz

Tříkrálová sbírka je jednou z největších charitativních sbírkových akcí v Česku. Ilustrační foto.

Reklama

10. 1. 19:00

Až do neděle probíhá po celém Česku každoroční Tříkrálová sbírka. Letos ji však provází spor o to, zda je začerňování jednoho z trojice koledníků, krále Baltazara, nevhodné a diskriminační. Vznikla kvůli tomu i petice.

Článek

Zatímco Charita České republiky, která charitativní Tříkrálovou sbírku pořádá, začala sčítat letošní dary od občanů, na sociálních sítích se rozjela diskuze nad vizáží koledníků, kteří s kasičkami chodí ulicemi českých měst a obcí.

Dobrovolníci po celé zemi se pravidelně na začátku ledna převlékají za Kašpara, Melichara a Baltazara a vybírají peníze na pomoc lidem v nouzi. Někteří však kritizují začerňování obličeje jednoho z koledníků, který představuje krále Baltazara a z koledy je známý jako „ten černej, co stojí vzadu a vystrkuje na nás bradu“.

Krom celé řady kritických příspěvků na sociálních sítích vznikla letos i petice. Lidé požadují, aby byl v dalších letech černošský panovník znázorňován jiným způsobem.

„Jako členka africko-české etnické skupiny žádám o upuštění od praktiky začernění tváří, takzvaného blackface, v rámci tříkrálové sbírky,“ píše v petici její autorka Tereza Navrátil Šimonová.

„Jedná se o praktiku, která je hluboce nerespektující, zraňující a ponižující pro obyvatele Česka jiné než bílé barvy pleti. V západních zemích se již od této ,masky‘ upouští a věřím, že pokud chce Česká republika patřit na západ, přestane se objevovat i v našich ulicích,“ pokračuje.

Vysvětluje svůj úhel pohledu, kdy vnímá začerňování tváří ve spojitosti s tímto zvykem v minulosti v Americe. V 19. století nebylo možné, aby lidé černé barvy pleti hráli divadlo, a proto byli zobrazováni bílými herci s nabarvenými tvářemi. Tyto postavy byly zpravidla líné, hloupé či kradly, a představení tak přispívala ke stereotypům a následnému dalšímu utlačování černošských obyvatel.

Šimonová dodává, že i když lze argumentovat tím, že v našem prostředí se blackface v původním pojetí nevyskytuje, neznamená to, že není třeba se jím zabývat. „Právě začerňování tváře (především uhlím nebo sazemi) postavy, jež má mít černošský původ, buduje v českém prostředí stereotypy,“ myslí si.

„Změny neplánujeme“

Charita však toto vnímání a s tím související kritiku odmítá. Považuje ji za neopodstatněnou. A podle jejího mluvčího v příštích letech neplánují podobu sbírky měnit.

„Tříkrálové koledování je starý lidový zvyk. Postavy tří králů, mudrců, odrážejí středověkou představu tří tehdy známých kontinentů – Asie, Evropy a Afriky – tedy celého světa, kteří se do Betléma přišli poklonit právě narozenému Spasiteli,“ vysvětluje mluvčí Charity Jan Oulík.

Připomíná také, že Tříkrálová sbírka vznikla celostátně v roce 2001 a navazuje na starou tradici koledování, která je známá od středověku.

„‚Černý‘ král Baltazar, zosobňující Afriku, je v celém příběhu postavou váženou, panovnickou, stejně jako ostatní dva – Kašpar a Melichar,“ zdůrazňuje. „Mrzí nás, že jsou symbolu krále Baltazara přisuzovány nějaké jiné významy,“ dodává.

Oulík se osobně zúčastnil průvodu v Praze, který dorazil k Úřadu vlády. Roli Baltazara se začerněnými tvářemi ztvárnil právě on.

„Zákony se mohou měnit, ale tradice ne“

Biblický původ tradice vysvětluje také Zbigniew Czendlik, kněz Biskupství Královéhradeckého a děkan v Lanškrouně. „Tři mudrci, tedy tři králové, přišli z celého světa. Určitou část světa, kde mají lidé tmavší pleť, reprezentuje právě Baltazar,“ podotýká.

„Je symbolem toho, že Ježíšek se rodí pro všechny lidi bez výjimky. Když to přeženu, můžu říct, že Ježíš nepřichází jen pro bílé, červené nebo žluté. Ale třeba i pro LGBT+ komunitu. Ježíš nepřišel jen pro jednu skupinu lidí, ale pro všechny,“ dodává.

Podle Czendlika vznikla celá kauza spíš vzájemným nepochopením. „Kdybychom toho černouška vynechali, diskriminovali bychom celý africký kontinent. I křesťanství mělo počátky v Egyptě, tam se křesťané potkávali s lidmi jiné barvy pleti. Nemůžeme tuto část diskriminovat,“ říká.

Lanškrounský kněz navíc zdůrazňuje, že tradice jsou podle něj něčím, co tvoří naši společnost i historii. „Na tradici je postavená celá naše kultura. A pro mě osobně je to něco silnějšího než zákon. Zákony se mohou měnit, ale tradice ne. Nemůžeme něco měnit, jenom protože se nám to nelíbí.“

Kritikům ale vysvětlení církve nestačí. „Rozumím tomu, že se jedná o jakousi tradici, ale v konečném důsledku, neměli by všichni mudrcové přicházející z východu být neevropského vzhledu? Je opravdu tak těžké v metropolích skutečně najmout černocha, který by ztvárnil třetího mudrce?“ ptá se Šimonová.

„Věřím, že záměr Charity nebyl nikoho urazit či poškodit. Věřím také, že je kapacitně možné na úrovni oficiálních průvodů postavy tří králů realizovat tak, aby nebyly urážlivé a zároveň byla zachována tradice,“ uzavírá.

Tříkrálová sbírka

Zvyk tříkrálového koledování v českých a moravských krajích obnovila Charita Česká republika v roce 2000. Nejdříve na Moravě, o rok později již po celé České republice začala za spolupráce farností, obecních a městských úřadů a především velkého počtu dobrovolníků organizovat Tříkrálovou sbírku.

Navázala tím na tradici, kdy v minulosti chodily děti převlečené za tři krále a přinášely požehnání, které zapsaly na rám vstupních dveří do stavení ve formě tří písmen K+M+B.

Tříkrálová sbírka dnes patří mezi největší dobročinné sbírkové akce v České republice. Do její organizace a průběhu koledování se každoročně zapojí více než 70 tisíc dobrovolníků, kteří do kasiček vyberou desítky milionů korun. Vykoledované peníze pak pomáhají lidem v nouzi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované