Článek
Lékaři nešetří superlativy. Mluví o „unikátní léčbě“ nebo „významném pokroku“. Česko se totiž v červnu zařadilo mezi první země v Evropě, kde je pacientům k dispozici všech šest typů takzvané CAR-T terapie.
Jde o přelomovou genovou léčbu lidí s nádorovými onemocněními. Lékaři při ní vezmou buňky imunitního systému samotného pacienta, v laboratoři je „přeprogramují“ a vrátí je zpět do těla. Tak, aby samy vyhledaly a zničily nádor.
„Na tuto léčbu naši nemocní delší dobu čekali,“ říká o nejnovějším typu terapie profesor onkologie Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava. Vyzdvihuje, že jde o jednorázovou léčbu, což podle něj zvýší kvalitu života nemocných.
Mimořádná je také reakce na terapii – odpoví na ni až 99 procent pacientů. Je primárně určena pro dospělé s mnohočetným myelomem, tedy závažnou rakovinou kostní dřeně, u kterých nezabrala alespoň jedna předchozí léčba.
„Jednorázové a velmi účinné“
V onkologii se tato metoda úspěšně používá už několik let, pojišťovny ji hradí od roku 2019. A teď se vědci pokoušejí o další posun. Stejnou technologii, ale naprogramovanou na jiný cíl, letos poprvé podali i prvnímu českému pacientovi s těžkým autoimunitním onemocněním.
Zatím experimentální léčbu testují lékaři z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) ve spolupráci s Revmatologickým ústavem. „Tento typ léčby má potenciál zásadně změnit terapeutický přístup u pacientů, u nichž dosavadní možnosti selhávají,“ vyzdvihuje přednosta klinického úseku ÚHKT Jan Vydra.
„Léčba CAR-T buňkami umožní jednorázové a velmi účinné odstranění B-lymfocytů, které způsobují onemocnění,“ dodává.
Ve studii jsou zařazení pacienti s revmatologickými onemocněními: konkrétně systémovým lupusem, idiopatickou zánětlivou myopatií, systémovou sklerózou a revmatoidní artritidou.
Na hodnocení přínosů je ale podle Jana Vydry ještě brzy. „Jde v současnosti o léčbu experimentální a na dlouhodobé výsledky, potvrzení bezpečnosti a účinnosti si budeme muset počkat,“ zdůrazňuje.
V této fázi výzkumu může být léčba nabídnuta jen těm, u kterých selhala léčba standardní anebo tam, kde žádná účinná léčba není. „V první řadě je nutné, aby proběhly všechny fáze klinického výzkumu, během kterého se zhodnotí, zda je léčba skutečně dlouhodobě bezpečná a účinná. To bude trvat několik let,“ odhaduje lékař.
Jak experimentální léčba funguje?
Lidský imunitní systém tvoří různé druhy buněk zajišťující obranu proti infekcím. Patří mezi ně B-lymfocyty produkující protilátky a T-lymfocyty, které likvidují buňky napadené viry. Oba tyto druhy bílých krvinek se během života neustále obnovují a učí se rozpoznávat škodlivé cíle.
„CAR-T technologie je způsob, jakým lze T-lymfocyty přeprogramovat mimo organismus tak, aby byly schopné likvidovat jiné buňky nesoucí námi vybraný cíl,“ vysvětluje Jan Vydra. Takto upravené buňky se následně podají pacientovi.
Část autoimunitních onemocnění jsou způsobena tím, že B-lymfocyty omylem produkují protilátky proti vlastním tkáním. Pomocí upravených buněk je lze z těla cíleně odstranit.
Avšak odstraní se jak nemocné, tak i zdravé B-lymfocyty. „Pacientovi zůstanou paměťové buňky tvořící protilátky. Koncentráty protilátek lze podávat, pokud je to třeba. A tvorba B-buněk časem znovu obnoví ,od začátku‘ - doufejme, že již bez těch, které způsobovaly autoimunitní chorobu,“ popisuje princip léčby Vydra.
Pro výrobu se nejčastěji využívají vlastní T-lymfocyty pacienta. Probíhá však také výzkum zaměřený na využití buněk od cizích dárců, což je složitější proces kvůli nutnosti překonat imunologickou bariéru mezi dvěma odlišnými jedinci.
„CAR-T terapie může v budoucnu nabídnout možnost dosažení dlouhodobé remise (potlačení nebo úplné vymizení příznaků, pozn. red.) bez nutnosti kontinuální imunosuprese, což je jeden z hlavních limitů současné léčby,“ doplňuje ředitel Revmatologického ústavu Ladislav Šenolt.
Třídenní vypnutí a imunitní bouře
Před podáním CAR-T buněk dostávají pacienti tři dny chemoterapii. Ta pacientův imunitní systém na chvíli „vypne“, aby hned modifikované buňky neodvrhl a aby se mohly dobře uchytit.
„Vlastní podání CAR-T nijak náročné není, podávají se nitrožilně krátkou infuzí. V prvních týdnech po podání se CAR-T buňky v těle pacienta množí a pracují na vyhledávání cílových buněk,“ doplňuje Jan Vydra.
To se může projevit různorodými nežádoucími účinky, které jsou podobné tomu, co se děje, když náš imunitní systém bojuje s nějakou infekcí – například se objeví horečky, slabost, malátnost.
V případě, že je aktivita CAR-T lymfocytů až příliš velká, mohou být tyto nežádoucí účinky nebezpečné a je nutné podat léky, které tuto „bouři“ vypnou a zklidní. „Pacienty proto po podání bedlivě sledujeme za hospitalizace,“ dodává Vydra.
Špička Evropy
Na to, jestli bude používání CAR-T terapie pro pacienty s autoimunitními chorobami možné, si ještě budeme muset počkat. Zatím tedy pomáhá „jen“ onkologickým pacientům.
„Pro naše pacienty je důležité mít možnost účasti v mezinárodních klinických studiích, díky kterým se mohou dostat dříve k léčbě v situacích, kdy dostatečně účinná standardní léčba neexistuje,“ zdůrazňuje proto Vydra.
Co se týče onkologie, v Evropské unii je aktuálně dostupných šest těchto terapií schválených Evropskou lékovou agenturou (EMA). V Česku jsou tedy od letošního roku dostupné všechny, země se tak řadí ke špičce.
Výroba každého léku trvá několik týdnů. Průměrná doba přípravy a podání CAR-T terapie („od žíly k žíle“) trvá obvykle 22 až 28 dní. Celý výrobní a logistický proces je velmi náročný, zajišťují jej komerční výrobní závody například v Německu, Belgii či Velké Británii.
Loni CAR-T terapie pomohly 150 hematoonkologicky nemocným, pro mnoho z nich šlo o terapii, která jim zachránila život. VZP předpokládá, že nově vstupující CAR-T terapie by do konce roku 2028 mohla být podána až osmi desítkám jejich klientů.
