Článek
Přicházeli do práce v 6:30 a odcházeli až druhý den v 15 hodin. Přišla na to kontrola inspekce práce ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati. Nepřetržitá pracovní doba 32 hodin v kuse samozřejmě není podle zákona možná.
Ačkoliv ve zdravotnictví, alespoň v minulosti, rozhodně nešlo o neobvyklou praxi. Se změnami v zákoníku práce a po protestech lékařů z roku 2023 se ale začaly služby přesahující 24 hodin stávat minulostí.
Jak ale ukazují kontroly oblastních inspektorátů práce ve zdravotnických zařízeních, rozhodně není vše vyřešeno. Seznam Zprávy si vyžádaly protokoly z těchto kontrol od konce roku 2024 do listopadu 2025. Navazujeme tak na podobnou sondu z předloňského roku.
Zajímali jsme se o 201 pracovišť. Kontroly během tohoto období proběhly na 58 z nich, deset zatím není ukončených. Ve 34 případech přišli inspektoři na nějaký nedostatek, většinou šlo buď o drobné přestupky nebo problémy technického charakteru, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro příklad takto inspektoři v jedné nemocnici řešili, proč není správnou barvou označené potrubí nebo z jakého důvodu spadnul zaměstnanec do nekryté díry v areálu.
V devíti případech se kontrola zaměřila na pracovní dobu nebo odměňování a zjistila nějaké porušení. Šlo například o nedodržování limitů pracovní doby, neexistenci evidence přesčasů nebo problémy s různými složkami platu.
Ve zlínské nemocnici zmíněné úvodem šlo o zdravotní laboranty, a to v první polovině roku 2024.
„Nemocnice kontrolní zjištění uznala a nepodávala opravné prostředky,“ uvedla mluvčí Krajské nemocnice T. Bati Dana Lipovská.
Není ale až tak důležité, že šlo zrovna o zlínskou nemocnici, protože potíže s dodržováním zákoníku práce se objevují napříč Českem. Seznam Zprávy nedávno například upozornily na to, že stále není vyřešená situace s přesčasy v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.
Nemocnice: Je to těžké změnit
A že nejde o problém jedné konkrétní nemocnice, ukazují i další příklady z výsledků kontrol inspekce práce. Na ještě delší služby upozornil Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov. Chirurgové tady v roce 2024 měli podle inspektorů pracovat i 72 nebo 73 hodin v kuse, od pátečního rána do pondělí. Podle inspekce tak zaměstnavatel nezajistil zákonný odpočinek mezi směnami.
„A v době odpočinku pokračovali lékaři dále na základě dohody o pracovní činnosti,“ popisuje Oblastní inspektorát pro Středočeský kraj v protokolu kontroly z června 2025.
Příklad služeb jednoho z chirurgů, na který v protokolu upozorňuje inspekce práce.
Kromě tohoto přišli inspektoři v nemocnici i na to, že se neeviduje práce přesčas a není zřejmé, jestli lékařům byla poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech.
„Kontrola, pokud vím a věřím, že mám poslední informace, nebyla dosud ukončena. Vzhledem k tomu se tedy nemohu dále vyjadřovat,“ říká ředitel nemocnice Roman Mrva k dotazu Seznam Zpráv, jestli nemocnice uznává zjištění kontroly, že lékaři byli na pracovišti nepřetržitě 72 hodin.
Ve zlínské nemocnici už kontrola uzavřená je a mluvčí nemocnice poukazuje na to, že se podařilo stav napravit. Nemocnice kvůli tomu přijala několik opatření.
„Úpravy se týkají zejména sjednocení vybraných pracovněprávních vztahů, revize plánování směn a zpřesnění evidence pracovní doby. Tato opatření nemají dopad na dostupnost ani kvalitu poskytované péče a jsou zaváděna tak, aby byla pro zaměstnance co nejpřehlednější a nejtransparentnější,“ popisuje Lipovská.
Zároveň ale mluvčí zmiňuje jednu zásadní věc. Zajistit na jedné straně precizní zdravotní péči pro pacienty a na té druhé dodržovat do puntíku zákoník práce u zaměstnanců, není na sto procentech pracovišť za všech okolností reálné.
„Vzhledem k vysoké specializaci jednotlivých zdravotnických profesí a současnému nedostatku některých odborností je v určitých situacích, respektive segmentech péče, organizačně velmi náročné zajistit provoz v plném souladu se všemi požadavky legislativy. I přesto děláme maximum pro to, aby byl zákoník práce dodržován ve všech ohledech, a to při zachování kontinuity a bezpečnosti poskytované péče,“ dodává Lipovská.
To ukazují i příklady z kontrol, které Seznam Zprávy popisovaly na konci roku 2024. Tehdy řešili podobný problém ve fakultních nemocnicích v Ostravě, Hradci Králové nebo Brně.
Situace se lepší, říkají lékaři
Zkrátka, pracovní podmínky lékařů se daří narovnávat jen postupně. Smířliví jsou v tomto ohledu ale jak zástupci mladých lékařů, kteří oceňují, že od protestu z roku 2023 došlo k řadě posunů, tak odboráři.
„Problém to samozřejmě je, ale je jasné, že ho nikdo nemůže vyřešit mávnutím kouzelného proutku, protože služeb zůstává stejné množství. Vygenerovat ale najednou o tolik více lidí, kteří by je zastali, jen tak z ničeho nic nejde,“ říká za Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů jeho předseda Milan Engel s tím, že rozhodně nelze říct, že by se nemocnice nesnažily potíže s dodržováním zákoníku práce postupně narovnávat.
To ukazuje třeba i kontrola v liberecké krajské nemocnici, která upozornila na to, že zdravotním sestrám nebyl vyplacený včas příplatek za práci ve ztíženém prostředí.
„Kontrola inspektorátu práce neodhalila nic, co bychom už v čase kontroly nevěděli a s příslušnými zaměstnanci již nevyřešili. Dotčeným zaměstnancům byl příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za rok 2024 přiznán, vyplacen a doplacen také zpětně, včetně úroků z prodlení,“ vysvětluje mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Říčař, že problém nemocnice už řešila.
Podle Engela se situace v českém zdravotnictví zlepšuje a problém s nedodržováním zákoníku práce se neobjevuje všude.
„Není to určitě plošný problém, ale potýkají se s tím určité menší nemocnice a některá oddělení. Situace se lepší, ale vůči zákoníku práce určitě čistá není,“ dodává Engel.
Ministr zdravotnictví to bude řešit
Seznam Zprávy se proto obrátily také na Ministerstvo zdravotnictví. Zajímalo nás, jestli hodlá podniknout nějaké kroky, které by mohly problém s přesčasy definitivně vyřešit.
„Z pohledu Ministerstva zdravotnictví došlo za poslední roky k výraznému zlepšení situace, především u přímo řízených nemocnic. Takto se opakovaně vyjadřují i zástupci a zástupkyně mladých lékařů,“ popisuje mluvčí resortu Renata Povolná.
Na druhou stranu ale ministerstvo přiznává, že v některých oblastech problém přetrvává.
„Je pravdou, že v některých především úzkoprofilových oborech je stále výzvou sladit nejlepší zájem pacientů a poměrně přísná pravidla zákoníku práce. Pokud například jeden konkrétní typ operace v jednom zařízení provádí pouze jeden lékař, je možné, že nastane situace, kdy k pacientovi ‚musí‘ i v případě, že by měl dle pravidel čerpat odpočinek,“ upozorňuje Povolná.
To může nastávat mimo jiné u transplantací, jak Seznam Zprávy už dříve popisovaly na příkladu IKEM.
„Nemocnice však mají od Ministerstva zdravotnictví jednoznačný pokyn tyto situace maximálně omezovat. Tato problematika bude předmětem nejbližšího jednání mezi ministrem zdravotnictví a řediteli přímo řízených nemocnic,“ dodává mluvčí.
