Článek
V pátek začíná astronomické jaro. Přesně v 15:46 středoevropského času nastane jarní rovnodennost. Noc a den tak budou zhruba stejně dlouhé. Slunce o jarní rovnodennosti přechází přes rovník a pomalu začíná svou cestu na severní polokouli. Nejdál od rovníku se dostane 21. června o letním slunovratu, kdy bude den dvakrát delší než noc.
Páteční nástup astronomického jara bude podle meteorologů provázet většinou zatažená obloha, v jižní polovině republiky bude zpočátku i polojasno. K ránu může mrznout, přes den se budou nejvyšší teploty pohybovat od devíti do 14 stupňů Celsia. Přeháňky se objeví jen výjimečně, v polohách nad 900 metrů může sněžit. Podobný ráz počasí vydrží v dalších dnech.
Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století to bylo naposledy v roce 2011. Znovu bude 21. březen uveden jako začátek jara v roce 2102. Vzácně může astronomické jaro začít 19. března, což bylo naposledy v roce 1796 a zopakuje se to v roce 2048. Ke konci století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat podle astronomů stejně často. Střídání je způsobeno přestupnými roky.
Na rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec. Začalo 1. března a skončí posledním květnovým dnem. Vědci rozlišují i vegetační jaro, které připadá na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupají nad pět stupňů, a končí s nástupem průměrných denních teplot nad 15 stupňů Celsia.
