Článek
Letošní zimu v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn včel podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou varroázou, jejíž šíření loni umocnilo nezvykle teplé jaro. Největší ztráty po zimě evidují včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. Vyplývá to z údajů mezinárodního projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev.
„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 tisíc z nich,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.
Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroáza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.
Do letošního sběru dat se zapojilo více než devět tisíc včelařů, informace tak vědci získali od přibližně 12 procent chovatelů včel z celé republiky. „Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.
Danihlík upozornil, že tuzemští včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroáze. „Melecitózní neboli „cementový“ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ podotkl.
Úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev.
