Hlavní obsah

Tarif na elektřinu pro chudší se vrací do hry. ČEZ by ho uměl nabídnout

Podívejte se na přenos z konference Focus České bankovní asociace o drahých energiích a jak má pomoci stát.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

6. 5. 8:55

Drahé energie ohrožují domácnosti i firmy. Focus České bankovní asociace hledá odpovědi na otázky, kde je hranice pomoci ze strany státu tak, aby se do ekonomik nepumpovaly miliardy. A zda pomoci adresně, nebo plošně.

Článek

Centrální banka tento týden opět přitvrdila v boji proti inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. To je nejvýše od roku 1999.

„Je téměř jisté, že pokud budeme chtít dostat inflaci k nějakým bezpečným hodnotám, budeme muset jít ještě výš,“ říká Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB. Podle něj se nám jen zdá, že u nás probíhá něco výjimečného, ale Česko dělá jen to, s čím mohou přijít později i ostatní země.

„Pokud bychom měli mít v České republice dvoucifernou inflaci, budeme mít i dvouciferné sazby, o tom jsem přesvědčen,“ dodává Hampl.

Analytici původně předpokládali, že ČNB sazby zvedne o půl procentního bodu. „Zatím nás inflace překvapuje spíše nahoru a bude nás překvapovat ještě více,“ upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler s tím, že se do inflace ještě plně nepromítly ceny energií.

„Vidím velká inflační rizika kvůli cenám energií. Není to jen výkyv pro letošní zimu, ale bude dále pokračovat,“ varuje hlavní ekonom ČBA.

ČNB může například pracovat s devizovým kurzem, což je podle Hampla nástroj, který se dá použít i jindy, než je válka. „Dají se dělat i jiné věci, například jestli máme pokračovat v tak masivní sterilizaci eurových příjmů, které dostává vláda, a sterilizovat i mimo trh, a napomáhat tak posilování nebo neoslabování koruny. I s tím se dá začít a myslím, že by to mělo být v ČNB na stole,“ říká Hampl.

Pokud by se podle Seidlera měla používat druhá noha měnové politiky, tedy ta kurzová, spíše výjimečně, tak současná situace výjimečná je. „To, co centrální banka naznačila, je, že trošku navýší objem odprodávání výnosů devizových rezerv, což ten kurz také podpoří, ale není to přímo ten kurzový režim,“ říká Seidler.

Není to jen český problém. S rostoucími cenami bojují vlády nejen evropských států. „Je to lidská katastrofa, znamená horší dostupnost potravin. Zároveň se ale stává politickým tématem pro vlády, které s tím nemohou nic dělat. Ony to nezpůsobily a teď jen sledují, jak se ceny zvyšují,“ řekl o inflaci prezident Světové banky David Malpass.

Drahé energie

České domácnosti platí měsíčně i o tisíce víc, firmy v některých případech až o miliony. Elektřina zdražila v průměru oproti loňskému březnu o čtvrtinu. U plynu je a bude situace ještě složitější, jeho ceny vystoupaly meziročně téměř o 40 procent.

„Vysoké ceny v energetice jsou způsobené šokem na straně nabídky, ať už fyzicky – že plyn někde není –, nebo na straně přepravních cest, jestli se sem plyn dostane, nebo ne. Tam se ukazuje, že sázka na to, že půjdeme formou trhu, že celý trh necháme vybrat jednu nejlevnější cestu, kterou pro tento region byl plynovod z Ruska, nás staví do pozice, že nemáme alternativu. Teď je plyn i geopolitický nástroj,“ říká místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani.

Hosté Focus ČBA

  • Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady, bývalý viceguvernér ČNB
  • Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ
  • Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace

Podle Svazu průmyslu a dopravy očekává téměř čtvrtina firem napřesrok další růst cen energií v rozmezí 21 až 50 procent.

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy má růst cen elektřiny či plynu „velký dopad“ na 47 procent firem a plných 17 procent z nich dopad označuje za „fatální“.

„Je to neuvěřitelné číslo. Jen pro hrubé srovnání, podíl energií ve spotřebitelském koši domácností je zhruba jedna desetina. Každý desetiprocentní růst vám přidává jeden procentní bod do inflace. To je hrozně moc a my se bavíme o růstech, které jsou násobné,“ uvádí Hampl.

„My v tuto chvíli inkasujeme několik šoků najednou. Vláda s tím něco dělat musí. Problém je, že obyvatelstvo čeká, že bude rychlá bezprostřední reakce, která vyřeší ten problém během pár dnů,“ říká Hampl.

Podle statistiky Eurostatu je u nás nárůst cen energií podprůměrný. „Růst cen elektřiny a plynu byl pro Českou republiku kolem 25 procent a byli jsme i pod průměrem EU. Jsou tam i země, kde vidíme růsty kolem 70 i víc procent,“ popisuje Seidler.

Vše nasvědčuje tomu, že inflace z titulu energií půjde ještě nahoru.
Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA

Některá opatření proti energetické krizi však mohou trvat léta, možná i desetiletí. „Chtěl bych trochu uklidnit. Některá řešení, jako třeba investice do jaderných zdrojů, mohou trvat dekádu. Ale jsem přesvědčený, že u plynu kroky, které se dnes dělají, například u LNG, přinesou své ovoce podstatně dříve, spíš v horizontu dvou až pěti let,“ popisuje Cyrani.

„Vše nasvědčuje tomu, že inflace z titulu energií půjde ještě nahoru. Mám pocit, že se problém neakcentuje širší veřejnosti tak, že může být problematický v příštích několika čtvrtletích,“ říká Seidler.

Ceny energií šly nahoru ve druhé polovině loňského roku. „Předpokládalo se, že je to jednorázový výkyv spojený s geopolitickými tenzemi. Vyskočily hodně spotové ceny, ale forwardové ceny na roky 2023, 2024, 2025 byly pořád hodně nízké, což potenciál problému snižovalo,“ vysvětluje Seidler.

Dodavatelé energií tak mohli nakupovat do dlouhodobých kontraktů ještě levně, což problém tlumilo. „Ceny však začaly růst v souvislosti s válkou na Ukrajině i v dlouhodobých kontraktech. Tím, že se nejistota posunula i do dalších let, to bude na domácnosti doléhat i v několika příštích čtvrtletích,“ dodává Seidler.

Pomoc státu

Velmi často se diskutuje o únosné míře podpory v boji se zdražováním energií. O možnosti neplatit příspěvek na obnovitelné zdroje, jak navrhuje třeba exministr průmyslu Karel Havlíček. Mluví se také o snížení DPH nebo úplném snížení sazby na nulu.

„Když člověk balancuje mezi tím, aby nějakým opatřením neudělal v jiné části ekonomiky problémy, dívá se na specifické věci v energetice. DPH specifické pro energetiku není. Z energetiky odtéká do veřejných rozpočtů hrozně moc peněz,“ popisuje Cyrani.

Současná vláda se aktuálně snaží dopad cen energií na domácnosti snížit zvýšením příspěvků na bydlení a argumentuje tím, že pomoc musí být adresná. Čím více bude podle stratéga ČEZ pomoc adresná, tím více se dá pomoci těm příjemcům, kteří to potřebují, s menším dopadem na veřejné rozpočty.

Jako jedna z možností pomoci zazněla z úst ministrů i možnost zavést tzv. tarif pro chudé, tedy speciální produkt s elektřinou či plynem pro nízkopříjmové domácnosti. „ČEZ by byl připraven takový produkt zavést. Myslím si, že sociální tarif splňuje, že je cílený, pomáhá tam, kde je to potřeba. Kdyby byl zaveden, může to pomoci,“ říká Cyrani.

Adresnost je namístě i podle Seidlera. „Na druhou stranu ničit ceny je špatně, protože ty nám ukazují, jak se máme chovat,“ uvedl.

Pokud se bavíme o udržení cen na nějaké stávající úrovni a tom, že se propíšou do příštího roku, tak to vychází na nějakých 20–35 procent domácností.
Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady

Další variantou je zastropování cen. Česká republika pak například rozšířila možnosti čerpání příspěvku na bydlení.

Člen Národní rozpočtové rady ale upozorňuje, že zátěž, kterou s sebou drahé energie přinášejí, není pro všechny stejná. Od toho by se měla odvíjet i vládní opatření. „Proto bych nejen u nás, ale i v Evropě razantními plošnými a nákladnými kompenzačními programy opravdu šetřil. A hledal bych prahy, kdy je možné je zapínat i vypínat. Vypínání je mnohdy ještě komplikovanější,“ upozorňuje Hampl.

Pokud budou ceny energií dále růst, může se řada domácností dostat do energetické chudoby, před čímž varují i odborníci. Záleží však na tom, jak se ceny budou vyvíjet.

„Pokud se bavíme o udržení cen na nějaké stávající úrovni a tom, že se propíšou do příštího roku, tak to vychází na nějakých 20–35 procent domácností. U firem záleží na typu výroby a typu odběru,“ říká Hampl. Kdyby se však ceny energií v roce 2023 dostaly třeba až na desetinásobek oproti stávající úrovni, tak se může podle něj dostat do problémů celá ekonomika.

Seznam Zprávy byly mediálním partnerem konference.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované