Článek
Šéf obřího koncernu Oliver Blume varuje, že Volkswagen je v neudržitelné pozici a musí šetřit. Problémem jsou hlavně jeho kapacity v Německu, které jsou dlouhodobě naddimenzované a podle Blumeho by se mělo v zemi zrušit na 75 tisíc pracovních míst. Dalších 25 tisíc pak odpadne i v továrnách mimo Německo.
Strategická rozhodnutí ale musí schválit dozorčí rada koncernu, ve které drží polovinu z dvaceti křesel odboráři a další dvě místa mají zástupci spolkové země Dolní Sasko, kde VW sídlí a region v ní drží podíl. Obě strany se škrtům v Německu brání a chtějí přijít s protinávrhy. V Dolním Sasku ostatně leží hned dvě továrny, kterým hrozí konec.
Historicky platilo, že se v radě musí najít kompromis a managament automobilky proto často ustupoval zájmům německých odborů i politiků. Kvůli vážnosti situace ale údajně může sáhnout k nejzazšímu řešení.
Pokud se v dozorčí radě nenajde shoda, pak by se management Volkswagenu mohl obrátit na samotné akcionáře, jejichž příjmy jsou závislé na výkonosti továren. VW by svolal jejich valnou hromadu, kde by mohli o záchranném plánu rozhodnout jen oni sami.
Podle deníku Handelsblatt se k tomuto kroku přiklání i zástupci dynastií Piëchových a Porscheových, kteří v koncernu drží zhruba 53 procent akcií a tlačí na úspory.
Největší automobilka Evropy by ale i v tomhle narážela na své specifikum – německý zákon o Volkswagenu z roku 1960. Spolková republika touto normou manažerům omezila pravomoci a posílila svůj vliv na řízení téhle konkrétní firmy.
Všechna zásadní rozhodnutí, jako je uzavírání továren, musí posvětit přes 80 procent akcionářů, zatímco u ostatních firem je potřeba jen 75 procent.
Stát přitom přes Dolní Sasko drží 20 procent akcií a díky nim může každý návrh vetovat. Svolání valné hromady by ale na politiky vyvinulo nebývalý nátlak. V poválečné historii Německa by to bylo poprvé, kdy by o sanačním programu museli rozhodovat samotní akcionáři a obešla se tím dozorčí rada. Řeč je přitom o firmě, která je pro německé hospodářství prakticky nepostradatelná.
„Stávající obchodní modely a struktury již nestačí k tomu, aby dlouhodobě zajistily konkurenceschopnost a ziskovost koncernu Volkswagen,“ cituje Handelsblatt podklady, které si na jednání dozorčí rady připravilo vedení firmy. Podle něj se prostě musí do fungování německých závodů zasáhnout, jinak bude automobilka finančně dál krvácet.
Z úspor by mohla těžit Mladá Boleslav
Volkswagen chce dlouhodobě snížit výrobní náklady a už teď prochází velkým úsporným programem. Podle šéfa Olivera Blumeho ale nynější tempo nestačí. Cílem je dosáhnout stabilních marží a náklady na výrobu jednoho auta v Evropě stáhnout zhruba na 3000 eur (v přepočtu zhruba 72 tisíc korun).
Management se snaží německým odborářům a dolnosaské vládě dokázat, že tenhle cíl je bez domácích úspor nedosažitelný. Podle interních materiálů, do kterých nahlédl Handelsblatt, ho totiž zbytek Evropy už dávno plní.
Všechny evropské továrny Volkswagenu, ale s jedinou výjimkou Německa, prý mají průměrné náklady 2832 eur na jedno auto. Výroba jednoho vozu v Německu naopak VW stojí zhruba 6490 eur.
Managament chce proto propouštět především v domovských továrnách a v některých výrobu aut dokonce ukončit. Dozorčí radě navrhuje postupné zastavení provozu v závodech v Emdenu, Cvikově, Hannoveru a Neckarsulmu. Výslovně neříká, že tyto areály zcela uzavře, ale muselo by se pro ně najít úplně jiné využití.
Výroba tamních modelů by se přesunula do perspektivnějších závodů. Podle interních podkladů by se o elektromobil Volkswagen ID.4 (brzy přejmenovaný na ID. Tiguan) měl postarat závod v Mladé Boleslavi. Příští generace elektrické Audi Q4 by pak měla vznikat v Bratislavě a Volkswagen by mohl z Německa kompletně vyvést výrobu užitkových aut. Jejím těžištěm má být nově Polsko.
Centrála Volkswagenu odmítla tyto informace jakkoliv komentovat i s odkazem na to, že se k obsahu interních dokumentů nebude vyjadřovat. O hrozícím konci čtyř továren ale už dlouhodobě mluví odbory a nevylučuje ho ani sám šéf VW Blume. Podle něj je ale uzavírání závodů až tím nejzazším řešením.
Stejným tabu ale vždycky bylo i svolávání akcionářů, kteří by se snažili přehlasovat dozorčí radu. Její zástupci ale před svým pátečním zasedáním stále nenašli kompromis a nadále hrozí, že se na žádných radikálních krocích nedohodnou.
Oliver Blume ale vedle toho uvažuje taky o změně struktury celého koncernu. Vliv německých odborů a politiků na globální automobilku by se měl z jeho pohledu omezit. Značka Volkswagen by se tak mohla ze skupiny vyčlenit a dosavadní zákony by se vztahovaly už jen na továrny značky VW, zatímco zbytek koncernu by měl volnější ruce.
Také na tuto změnu ale Blume potřebuje souhlas dozorčí rady či akcionářů. A tím pádem i samotného Dolního Saska.
