Hlavní obsah

Kovářské duo z Prahy zvládlo i za covidu rozjet výrobu drahých nožů z damašku

Podívejte se, jak se vyrábí damaškové nože, jedny z nejdražších na světě.Video: Jan Marek

 

Reklama

4. 2. 2022 19:12

S řemeslem, které se v minulosti tradovalo z generace na generaci, začali těsně před tou nejhorší dobou. O damaškové nože je ale přesto takový zájem, že kovářské duo z Prahy i přes pandemii vydělává.

Článek

Nejdražší nože na světě z takzvaného „damašku“ stojí i desítky tisíc korun. Záleží na tom, zda jsou jen uhlíkové, nebo z nerezové oceli i na uměleckém zdobení. Jsou známé svou vysokou tvrdostí, houževnatostí i nepřekonatelnou ostrostí.

Bratři Kamil a Michal Hanuljakovi je jako jedni z asi 50 nožířů v Česku vyrábí úplně sami, a to od samotného počátku, tedy kovářského svařování jednotlivých plátů kvalitní nástrojové oceli.

Jak se damašek vyrábí?

Základ uhlíkového damašku od kovářského dua z Prahy tvoří paket neboli blok kovu sestávající se z 15 vrstev, které poté čtyřikrát překládají do 90 vrstev, z nichž by po následujícím opracování a broušení mělo vyjít 74 vrstev. A právě v překládání vrstev spočívá princip damašku. Ve výsledku pak dosahují jejich damaškové nože tvrdosti 60 až 62 HRc (jednotek tvrdosti).

Svařené vrstvy pak také tvoří finální, nezaměnitelnou kresbu na čepeli damaškového nože. Tomu ale ještě předchází lisování, kování buchary, kladivy a opětovné překládání a kalení, aby kováři dosáhli požadovaného počtu vrstev i kvality výsledné oceli. U spojování plátů se přitom může teplota kovu vyšplhat až na 1300 stupňů.

„Jak se to potom tenčí, když se výrobek vykovává, tak se teplota musí snižovat, aby se nespálil a nedostaly se z toho pryč ty různé vlastnosti materiálu,“ dodává ke kování uhlíkového damašku Michal Hanuljak.

Úspěch navzdory komplikacím

Bratři rozjeli svůj e-shop Hanuljak knives teprve na začátku roku 2020 těsně před tím, než svět i Česko zasáhla pandemie, a přestože se výrobě naplno věnoval jen jeden, prodali tehdy okolo 100 nožů: Dvě třetiny z toho byly právě z uhlíkového damašku. Loni jim do řemesla zasáhl zase tvrdý březnový lockdown a červnové stěhování do nové, vlastní dílny v areálu Tesla II v pražském Hloubětíně. I přesto ale vyrobili jednou tolik nožů, přičemž podíl damašku vzrostl až na 80 procent.

„Jedna třetina nožů jde určitě do zahraničí - primárně profesionálním kuchařům,“ doplňuje Kamil Hanuljak. Nože prodávají bratři hlavně do Německa a Rakouska. Svoji výrobu plánují zvýšit na 30 až 40 nožů měsíčně. Hlavně se ale chtějí soustředit na vývoj nových produktů.

„Většinu strojů, se kterými děláme teď, jsme si pořídili minulý rok. Člověk si na ně tak postupně zvyká a zjišťuje i nové postupy. Také si budeme zvykat na nové materiály, a proto se produkce nedá zrovna ‚nafouknout‘. Do toho děláme i zakázkové nože o jiných tvarech a velikostech, než děláme normálně, čemuž bychom se také chtěli trochu víc věnovat, když bude čas, protože je to přece jenom další výzva a také trochu zábavnější, než dělat to samé každý den,“ vysvětluje Michal Hanuljak.

Řemeslo předávané po generace

Dílnu bratrského dua kovářů z Prahy tvoří dva buchary, větší a menší, hydraulický lis, který si postavili sami, dvě plynové výhně, kalicí pec, brusky a klasicky kovadlina a kladiva. Mají také truhlářské stroje pro výrobu rukojetí, které jsou u nich převážně z ořechového dřeva v kombinaci s makasarským ebenem. Přibližně desetinu rukojetí ale vyrábí i ze skateboardových prken, která byla dříve jejich velkou zálibou. Někteří zákazníci zase požadují vyšší počet vrstev kovu, klidně i 300.

Zatímco Michal je vystudovaný umělecký kovář, Kamil je vyučený umělecký truhlář. U svého oboru ale ani jeden z bratrů po škole nezůstal. Michal odjel do Anglie, Kamil zkoušel grafický design, obrábění a sváření.

V zámečnické dílně svého otce, který je k řemeslu vedl, se opět setkali v roce 2018, a to s nápadem vyrábět damašek. Učili se z knih i sledováním videí nožířských mistrů z Japonska - a následně také z vlastních chyb. První funkční prototypy ale u kuchařů zkoušeli už na jaře 2019. V současnosti mají v klasické nabídce pět typů kuchyňských nožů z uhlíkové damaškové oceli v ceně od 3800 do 6900 korun.

„Ty nejznámější nože jsou od lidí, kteří je dělají ručně, a podle těch jsme se to učili i my. Výrobní postupy jsem hledali na YouTube, různě na internetu, v knížkách, a to právě podle japonských mistrů, kteří to dělají 30 i 40 let, někteří ale i celý život,“ vysvětluje Michal. „Po generace,“ doplňuje ho jeho bratr Kamil.

Uhlíkovou damaškovou ocel a čepele z ní vyrábí v Česku například i Petr Dohnal či Petr Melichárek. Jeden z největších a tradičních tuzemských výrobců, firma Mikov z Mikulášovic, má nože taktéž ve své nabídce, nicméně z nerezového damašku ze Švédska. Nejdražší drobný „vyhazovák“ prodává ale za bezmála 18 tisíc korun. Českým výrobcům této ještě dražší oceli se bude redakce SZ Byznys věnovat v dalším článku.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované