Článek
Čeští developeři se čím dál častěji rozhlížejí po investičních příležitostech mimo domácí trh. Motivace je zřejmá. Tuzemské prostředí je svazuje dlouhými povolovacími procesy, stavební náklady rostou a dostupných pozemků ubývá. Stále více firem proto začíná realizovat projekty v zahraničí, od Balkánu přes Polsko až po Latinskou Ameriku.
„Složité legislativní prostředí v České republice, kde přípravná fáze projektů trvá velmi dlouho a brzdí růst, nás motivuje hledat smysluplné investiční příležitosti také za hranicemi,“ potvrzuje Jan Chromeček, generální ředitel UDI Group.
Společnost už dnes staví v Maďarsku, Polsku, Srbsku, Panamě a Kostarice a připravuje expanzi na západoevropské i severoamerické trhy. „Mezinárodní diverzifikace investic výrazně snižuje riziko výpadku příjmů z prodeje realitních projektů,“ dodává Chromeček.
Balkán, Polsko i Bali
Podobné zkušenosti má i brněnský developer Domoplan. „Začali jsme stavět v Srbsku a Chorvatsku, protože jsou to země, které dobře znám. Je až absurdní, že na Balkáně může efektivně fungovat digitalizace stavebního řízení, zatímco my jsme udělali dva kroky dopředu a čtyři kroky zpátky,“ říká zakladatel firmy Tomáš Vavřík.
V Srbsku dokázal od nákupu pozemku začít stavět do roka. „Zatímco v tuzemsku postavíme kvůli nefungující legislativě a nesmyslně dlouhému řízení za deset let jeden velký projekt, v zemích, které jsem zmínil, dokážeme postavit takové projekty tři,“ podotýká.
Domoplan už dnes rozvíjí rekreační projekt Plava Uvala na chorvatském ostrově Pag a chystá se expandovat i na další trhy. „Díváme se na Německo, konkrétně Berlín, a nyní začínáme stavět projekt na Bali, kde vidíme zajímavý potenciál v oblasti rekreačních projektů,“ říká Vavřík.
Crestyl expandoval do Polska. „Hlavním důvodem byla velikost a růstový potenciál obrovského polského trhu,“ vysvětluje Viktor Peška, obchodní ředitel skupiny. „V Polsku je šest měst, která jsou srovnatelná z pohledu prodeje bytů s Prahou. Expanze za hranice nám tak umožňuje růst, který by byl v českých podmínkách nemožný.“
Polský trh si Crestyl pochvaluje i kvůli předvídatelnosti procesů. Je tam podle něj dopředu jasné, co je možné v dané lokalitě postavit a jak dlouho bude úřadům povolovací proces trvat.
Své první kroky za hranicemi podniká také PSN. „Nedostatek příležitostí je dnes realitou. A to i přesto, že poptávka po bydlení neklesá,“ shrnuje šéf developmentu firmy Štěpán Smrčka. PSN se proto začíná rozhlížet po možnostech v západní Evropě, zejména v Německu, kde už vlastní několik nemovitostí. „Už tam odpracováváme podobnou práci jako v Česku. Přestože je tam spousta otazníků, příležitosti existují a uvidíme, jestli se nám některou podaří zpracovat,“ dodává.
Odborníci: Trend zesiluje
Podle Zdenky Klapalové, prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a ředitelky Knight Frank, se ze zahraničních projektů stává běžná praxe. „Pozorujeme, že stále více českých developerů a investorů realizuje své projekty i v zahraničí. Z původně spíše výjimečných případů se postupně stává běžná praxe,“ říká. Motivací je podle ní kombinace faktorů, ať už složité české prostředí, omezená nabídka pozemků, nebo i lákavé nové příležitosti.
Významnou roli podle odborníků hraje i diverzifikace portfolia a možnost oslovit širší okruh investorů. „Developeři pracují s drahým kapitálem a hledají cesty, jak jej otočit rychleji než v České republice. Druhým rozdílem je širší možnost exitu. Zatímco český realitní trh není pro zahraniční investory v současné době moc atraktivní, projekty v Londýně přitáhnou investory z celého světa,“ říká právník a člen správní rady ARTN Emil Holub.
Podle něj jsou aktuálně nejžádanějšími destinacemi pro vybrané sektory právě velká evropská centra. „Z toho, co pozorujeme, je to primárně Londýn pro kanceláře a rezidenční projekty, pro logistiku primárně Polsko. Dále vidíme investice a development v Německu, které je nám kulturně po Polsku nejbližší, okrajově také logistika ve Španělsku a dalších zemích EU,“ doplňuje Emil Holub.
Zároveň připomíná, že český kapitál se v zahraničí pohybuje už dlouho. „Na to, jak malou zemí jsme, tuzemský kapitál firem jako PPF, KKCG či EPH je pravidelně a ve velkém investován v zahraničí. Proto je tento trend u realitních developerů zcela nasnadě,“ dodává.
Co to znamená pro Česko
Navzdory vzrůstajícímu zájmu tuzemských developerů stavět za hranicemi se odborníci na realitní trh shodují, že zásadní odliv stavebních kapacit nehrozí. Většina firem totiž nadále považuje český trh za svou hlavní základnu. „Český trh zůstává pro domácí developery prioritou. Zahraniční projekty ale nabízí příležitosti, na které naše společnosti reagují. Zkušenosti českého kapitálu se pak mohou zpětně pozitivně promítnout i do rozvoje trhu v České republice,“ říká Zdenka Klapalová z ARTN.
Podle Václava Matouška z developerské společnosti HB Reavis je přínos zahraniční expanze spíše pozitivní. „Když se české firmy učí v zahraničí, přinášejí zpátky domů cenné zkušenosti, nové postupy a umí pak lépe řídit multikulturní týmy. Samotný odliv kapitálu není takový problém. Hlavní potíž je spíš v tom, že v Česku je čím dál složitější realizovat projekty,“ podotýká.
Skeptičtější pohled nabízí Emil Holub z ARTN. Podle něj je finančního kapitálu v Česku dost, ale hrozí, že se v důsledku expanze začne vytrácet ten lidský. „Špičkoví developeři a manažeři mají jen omezené množství času, a pokud se zaměří na zahraničí, protože procesy jsou tam rychlejší a kapitál má větší návratnost, budou logicky věnovat méně času projektům v ČR. A to by byla škoda,“ varuje. Proto zdůrazňuje, že „zrychlení povolovacích procesů ve výstavbě musí být pro příští ministerstvo pro místní rozvoj jednou z hlavních priorit“.
