V pražské Radosti má vzniknout 650 nájemních bytů. Plán komplikují památkáři

Rodina Valova z koupelnového impéria Siko chystá přeměnit někdejší odborářskou centrálu v Praze 3 na Churchillově náměstí na jeden z největších projektů nájemního bydlení v metropoli. Do konce roku požádají úřady o vydání územního rozhodnutí. Zároveň ale developer čeká, jak na ministerstvu kultury dopadne návrh na zpřísnění památkové ochrany funkcionalistického paláce. Investice do projektu bude kolem 1,5 miliardy korun.

„Žádost o územní rozhodnutí podáme do konce roku,“ řekl Tomáš Kašpar, který projekt Radost řídí. Uzemní rozhodnutí je klíčové úřední razítko, které spolu se stavebním povolením otevírá cestu k samotné stavbě.

V projektu má vzniknout až 650 nájemních bytů. Vzhledem na jejich umístění v jediné budově je to ojedinělá záležitost.

„Momentálně jde o jeden z největších plánovaných projektů nájemního bydlení. Nájemní byty na trhu chybí, takže pozice jakéhokoli kvalitně uchopeného projektu nájemního bydlení je dobrá,“ komentoval Prokop Svoboda, majitel realitní kanceláře Svoboda & Williams.

Investor plánuje, že byty budou určené jen k dlouhodobým pronájmům, přestože původně bylo ve hře i krátkodobé ubytování.

„Nechceme dům opravit, rychle vydělat a zmizet. Nepřipravujeme žádné krátkodobé pronájmy ani hotel, byť by mohly mít lepší ekonomiku. Dům je pro nás rodinnou investicí a bude sloužit dlouhodobému nájemnímu bydlení,“ sdělil byznysmen Vítězslav Vala.

Palác vznikl v první polovině 30. let minulého století pro účely Všeobecného penzijního ústavu, a to podle návrhu architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Budova patří mezi nejvýznamnější funkcionalistické památky v hlavním městě. V roce 1958 byla nemovitost prohlášena za kulturní památku.

Právě památkový charakter paláce ale může projekt zkomplikovat. Odbor památkové péče pražského magistrátu sice projektu dal kladné stanovisko, státní Národní památkový ústav (NPÚ) má ale vůči záměru výhrady. Hlavním předmětem sporu jsou plánované nové vestavby v místech současných uzavřených dvorků, kde půdorys objektu tvoří kříž. NPÚ proto podal k ministerstvu kultury návrh na přezkum rozhodnutí magistrátních památkářů.

„Návrh na přezkumné řízení jsme podali. Naše hlavní námitky jsou vedeny proti objemovým změnám, nástavbám a dostavbám dvorů měnícím siluetu budovy,“ sdělila Andrea Holasová z kanceláře ředitele NPÚ.

Investor si však stojí za tím, že jeho projekt s vestavbami památce nijak neublíží. Zároveň připouští, že bez vestaveb se ekonomika projektu zkomplikuje.

„Dům dnes není otevřený. Diskutované dvorky nejsou přístupné, je zde technické zázemí domu s odpadky, kontejnery, garážemi, sklady a výdechy vzduchotechniky. Nevzhlednou zeď, která vede kolem celého domu, odstraníme, nahradíme průhledným skleněným průčelím a dům zpřístupníme veřejnosti,“ popsal Tomáš Kašpar z vedení projektu.

V přístavbách plánují majitelé služby pro veřejnost. Například veřejné lázně Žižkov, drobné provozovny či další společenský sál. „Místo současných nedostupných, nepřístupných dvorků chceme částečně vytvořit zázemí pro služby občanům, ale přitom zachováváme historickou hodnotu domu. Aktuální postoj NPÚ něco takového prakticky nepřipouští,“ dodal manažer z Radosti.

Ministerstvo kultury ve věci projektu Radost nemá na stole jen podnět k přezkumu verdiktu pražských památkářů. Resort bude řešit též návrh od několika různých subjektů prohlásit budovu za národní kulturní památku. To je speciální status pro nejcennější památkově chráněné objekty.

„Národní památkový ústav doporučil prohlášení kulturní památky Všeobecného penzijního ústavu v Praze 3 (dnešní Dům Radost) za národní kulturní památku. Návrh je ministerstvem kultury evidován a hodnocen spolu s dalšími kulturními památkami,“ sdělila Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva. Na základě výsledků odborného posouzení rozhodne o případném přidělení nejvyššího památkového stupně vláda.

Z funkcionalistických staveb má status národní kulturní památky brněnská vila Tugendhat nebo hotel Avion ze stejného města. V Praze je z řad funkcionalistických objektů národní kulturní památkou sídlo Českého rozhlasu na Vinohradské třídě.

Investor si podporu pro svou podobu záměru shání mezi známými architekty a dalšími odborníky, a to i na mezinárodní úrovni. Kladně se ke „skleněné a lehké konstrukci“ plánovaných vestaveb vyjádřil při letošní návštěvě Radosti i prezident Mezinárodní unie architektů Thomas Vonier.

„Věříme, že se i s novým investičním záměrem podaří zachovat unikátní architektonické hodnoty kulturní památky a maximum jejího originálního vybavení, prvků, detailů a dispozic, stejně jako se to podařilo na druhém břehu Vltavy u Elektrických podniků,“ uvedla Holasová z NPÚ. Funkcionalistickou a památkově chráněnou budovu bývalých Elektrických podniků u stanice metra Vltavská loni skupina CPI přebudovala na moderní kancelářské centrum.

Palác na Churchillově náměstí byl v posledních desetiletích centrálou odborových svazů. Do letošního září tam sídlila také Českomoravská konfederace odborových svazů. Nemovitost odbory v roce 2018 prodaly za bezmála jednu miliardu korun.