Češi staví moderní letiště v Africe, už podruhé. Jde to rychle i zeleně

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Bez cihel i betonu, ale o polovinu rychleji a ekologicky. Společnost Koma Modular vsadila na modulární stavby a vychází jí to. Zatímco většina firem si v loňském roce připsala sice vyšší tržby, ale klesající zisk, Koma Modular to má obráceně. Tržby lehce zaostaly za loňskou miliardou, zisk šel ale nahoru a překonal 50 milionů.

„Modulární výstavba je stále sofistikovanější. Dělají se složitější moduly, takže my toho modulu vlastně děláme méně, ale za vyšší cenu,“ vysvětluje v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys majitel společnosti Stanislav Martinec.

Zatímco v Česku se tento druh staveb zatím stále používá spíše pro dočasné stavby, jako je náhradní ubytování či rozšiřování škol a školek, v zahraničí tak vznikají celé čtvrti a obří stavby.

„Modulární výstavba jako taková se velmi rozšířila v devadesátých letech díky uprchlíkům. My jako Češi jsme se tak orientovali na ty kontejnerové stavby, a tudíž úplně nezachytili, že západní země jako Německo, Holandsko a Belgie se významně posunuly a modulární výstavba se používá pro bytovou výstavbu, kde už dochází ke kombinaci ocelového rámu se dřevem a betonem. Svět se posunul dál a my to teď musíme dohnat,“ dodává Martinec.

Koma Modular se ze tří čtvrtin produkce orientuje na zahraniční výstavbu. V Senegalu postavila letiště a teď začíná s výstavbou druhého. „Před týdnem jsme započali výstavbu letiště na hranicích mezi Senegalem a Mauretánií. A věříme, že bude i další,“ říká Martinec. Celý projekt, jehož je Koma Modular hlavním subdodavatelem, vyjde na 1,5 miliardy, pro vizovickou firmu jde o dodávky v hodnotě 300 milionů korun.

„Afrika je pro moduly velký trh. Připomíná mi to situaci, kdy do Afriky přišel pan Baťa a jeho obchodník mu řekl, že tam neprodá ani jednu botu, protože tam všichni chodí bosi. Baťa tehdy řekl: Naopak. Právě tady budeme boty prodávat. A s modulovou stavbou je to tam stejné,“ říká Martinec.

Velký potenciál pro modulovou výstavbu pak představuje i Ukrajina. „Modularita pomáhá v době války - jsou to různá zázemí pro vojáky, ošetřovny a sanitárky. Pak jsou to náhradní byty za ty zničené, a když válka skončí, vytváří se zázemí. Školy, školky, obchody, služby, domovy pro seniory a komerční objekty. Tady je modularita hrozně rychlá,“ říká Martinec. I jeho firma si už na Ukrajině vybudovala kontakty a připravuje se na to, že se na obnově země po válce bude podílet. „Myslím si, že i tam ale vzniknou velké megafactory na moduly,“ dodává.

Také v Česku se už ale podle Martince situace začíná pomalu měnit. „Konečně se prosazují lepší zakázky, třeba teď stavíme nemocnici,“ dodává.

Cílem firmy je vystavit v tuzemsku celé město. „Trvá trošku déle, než vše vyřídíme - to je problém České republiky. Letos ale postavíme první objekt celého údolí. Komplet hotovo by mohlo být do 3–4 let,“ vysvětluje Martinec s tím, že cílem je flexibilní město s penzionem, byty, ale třeba i školkou, či dokonce vertikální modulární farmou.

„Vertikální modulární farmu si představte jako jednotlivé moduly nad sebou, kde v každém můžete pěstovat něco jiného. Jeden je třeba pro mrkev, druhý pro okurky. Tím, že jsou nad sebou, dochází k uzavřené cirkulaci třeba i při zalévání,“ říká Martinec. Podobné farmy už existují v USA.

Farmy, ale i modulární továrny jsou podle Martince budoucností modulárních staveb. „Zatím jsme dělali malé dílničky, pekárny a služby. Pro průmysl je to ale velké téma. Modulární továrny by se měly stěhovat za lidmi, případně surovinami. Taková továrna by měla být rychle rekonfigurovatelná a přizpůsobit se momentální výrobě,“ vysvětluje Martinec se slovy, že díky tomu bude mít celá stavba nižší uhlíkovou stopu. Zatím takovéto modulární továrny fungují ve světě jako pilotní projekty.

Výhodou modulárních staveb je hlavně rychlost a ekologičnost. „Výstavba je třeba i dvakrát rychlejší. Říkáme tomu paralelní stavění. Zatímco v závodě vyrábíme horní část stavby, na místě se už dělají základy,“ vysvětluje Martinec. Zároveň je spočítáno, že modulární stavby vypouští do ovzduší o 31 procent méně CO2 než klasické budovy. „Výroba probíhá ve fabrikách, kde můžete využívat mnoho nastavených systémů, moduly jsou přemístitelné, znovu použitelné,“ dodává.