Článek
„Zažíváme nejhorší sezonu za posledních 20 let. Jsme rodinnou firmou a máme zaměstnance, kteří u nás pracují deset, patnáct i dvacet let. Nikdo z nich nepamatuje horší léto. Nechci, aby to vyznělo, že si stěžujeme, jen popisuji aktuální stav, za který nemůžeme ani my, ani ceny a ani neochota zákazníků zajít si na zmrzlinu. Na vině je pouze a jen počasí,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Bartoš.
Adria Gold z Nivnice na Uherskohradišťsku vznikla v roce 1992, dnes zaměstnává sto lidí a v nabídce má přes 120 druhů zmrzlin, které prodává do kaváren, cukráren a stánků po celé republice. Loni měla zmrzlinová divize obrat 100 milionů korun.
Jak klíčovou roli hraje při prodeji zmrzliny počasí? Nestačí, že je léto a prázdniny?
Hraje to prakticky stoprocentní roli. Počasí, teplota, počty slunečních dnů, ale i období, kdy se zahájí „zmrzlinová“ sezona, nám vlastně určují úplně všechno.
Pokusím se to uvést na příkladu. Kdyby bylo až do června deštivo a chladno a od července do září byla třicetistupňová vedra, nebude to pro nás dobrá sezona. Pokud ale bude teplý začátek jara, v dubnu i květnu už bude hezky a pak bude následovat průměrně léto s teplotami 25 až 28 stupňů s občasným deštěm, budeme mít pravděpodobně rekordní sezonu. Ostatně, obdobně tomu bylo v uplynulých letech, kdy byl sice začátek sezony pomalejší, ale pak bylo hezké září a naopak. Vždy jsme zaznamenali velké nárůsty prodejů v řádu desítek procent. Letos jsme pod hranou loňských čísel. Máme před sebou srpen a září, ale předpověď je zatím velmi nejistá.
Dokážete to dohnat třeba na podzim?
Uvidíme, stále zůstáváme mírnými optimisty. Pokud bude teplý konec léta a nadprůměrně dobré počasí v září, může to sezonu trochu zachránit.
Je letošní léto opravdu o tolik horší než jindy? Podle některých analýz počasí je průměrné…
Je to opravdu bída a nic podobného nepamatujeme. Lidem možná léto tak dramatické nepřijde, ale my to vidíme na číslech od našich obchodních partnerů i z našich vlastních provozů. Ta čísla nelžou. Je chladno a hodně prší, nebo jsou naopak extrémní vedra, jako tomu bylo na přelomu června a července.
Možná si říkáte, proč prodejcům zmrzliny vadí vedro, jestli bychom naopak za něj neměli být rádi. Extrémní vedra drží lidi doma nebo v klimatizovaných prostorách a ven na zmrzlinu ke stánku nejdou. My jsme opravdu mimořádně závislí na počasí.
Co současné léto znamená finančně? Jak ovlivní vaše celoroční hospodaření?
My jsme už přeci jen vetší výrobce, přestože děláme výrobu řemeslným způsobem. Finančně to pro nás znamená především komplikaci v cash flow a dalších naplánovaných investicích. Sezona ještě sice není u konce, ale díky praxi víme, že dohnat propad z jara a začátku léta je velmi obtížné. Teď je naším cílem dosáhnout alepoň na čísla roku 2024 a v ideálním případě je mírně překonat. Zatím se nám to zdá jako sci-fi, ale nikdy neříkej nikdy.
Kolik vlastně dnes v průměru stojí kopeček zmrzliny?
Někde můžete narazit i dnes na cenu 30 korun, naopak na frekventovaných místech zaplatíte i 70 korun. Průměrně se ale cena pohybuje mezi 50 a 55 korunami za kopeček. Tady je ale důležité si uvědomit, že to platí pro řemeslnou zmrzlinu.
Jak se cena změnila za posledních deset let?
Před deseti lety stál kopeček 20 korun, ale prakticky nebyl žádný cenový rozdíl mezi cenou za kopeček průmyslové nebo řemeslné zmrzliny. Po roce 2020 se růst cen zrychlil. Není to ale způsobeno jen růstem nákladů, je to i rostoucím zájmem lidí o kvalitní řemeslné zmrzliny. Dokonce bych řekl, že tyto dva faktory mají zejména v posledních pěti letech srovnatelný vliv.
55 korun za kopeček - není to pro lidi hodně? Šetří na zmrzlině?
Nešetří, spíše naopak. My vyrábíme zmrzlinu téměř třicet let a máme tak z čeho vycházet. V posledních letech je obecně u zákazníků vidět velký posun v požadavcích na kvalitu, chuť, složení a způsob výroby. Tohle všechno s sebou ale logicky nese vyšší náklady na všechno, co jsem zmínil. Zákazníci to ale chápou a dát si kvalitní zmrzlinu je pro ně určitá forma zážitku. U nás před výrobní halou v Nivnici máme vlastní prodejnu a vidíme, co za lidi k nám jezdí, jakou zmrzlinu si dávají nejčastěji a kolik utrácí.
Za co se obecně v Česku nejvíc utrácí? Vede kopečková, nebo točená? A jaká příchuť?
Češi jsou národ točené zmrzliny. Jsme světový unikát, nikde jinde na světě není točená zmrzlina oblíbenější než u nás. Čím dál více ale roste zájem o kopečkovou, ta je, co se týče kvality, lepší a lidé chtějí kvalitu.
Na pomyslném vrcholu příchutí se drží stálice jako vanilková, čokoládová, pistáciová, slaný karamel. U nás je mezi top třemi příchutěmi jahodová a letos se na výsluní dostává dubajská zmrzlina. Je to fenomén, ať si každý myslí, co chce, zákazníci to milují.
Není to jen krátkodobá mánie?
Já sám jsem byl na začátku proti výrobě dubajské, protože jsem si myslel, že to nebude takový tahák, jako tomu bylo u čokolády, která se stala světovým fenoménem. Ale kolegové z obchodu mě přesvědčili, ať to zkusíme. Samotný vývoj, který u nás běžně trvá měsíce, jsme zvládli za dva týdny. Momentálně je v celkových statistikách druhou nejprodávanější za jahodovou - tedy ještě před vanilkovou a čokoládovou, a to se navíc prodává o dost dráž, protože suroviny použité na její výrobu jsou dražší než u ostatních příchutí.
Může dnes zmrzlinář prodávat jen vanilkovou a čokoládovou?
Může, ale ten dříve konzervativní český zákazník už se změnil. S takovou nabídkou by zmrzlinář dlouho nevydržel.
Jak česká cena zmrzliny vychází ze srovnání se zahraničím?
Dnes už je to velmi podobné, ale je nutné srovnávat srovnatelné. Řemeslně vyráběná zmrzlina je v Česku stále levnější. Problém ale je, že ve spoustě zemí Evropy se s kvalitně vyráběnou zmrzlinou, jako to dělá v Česku řada výrobců, vůbec nesetkáte a většinou tam narazíte jen na průmyslový krém.
Tím pádem se bavíme o něčem úplně jiném. To je stejný rozdíl jako mezi fastfoodem a luxusní restaurací. V obou podnicích se najíte, ale je rozdíl, co jíte a kolik platíte. Ve spoustě turistických destinací v Evropě zaplatíte za kopeček průmyslové zmrzliny od dvou do čtyř až pěti eur. Třeba naše zmrzlina stojí 105 korun za dva kopečky do kornoutu - v přepočtu něco málo přes čtyři eura, ale za podobně kvalitní zmrzlinu byste v Německu, Itálii či Chorvatsku zaplatili o 50 až 100 procent více.
