Hlavní obsah

Vláda řeší daň z neočekávaného zisku. Nikdo si nemůže být jist, říká Stanjura

Sliby o nezvýšení daní už přestávají být nepřekročitelné. Kam chce vláda sáhnout pro peníze? Rozhovor s ministrem Zbyňkem Stanjurou. Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

 

Reklama

1. 7. 8:41

Debata o zvyšování daní už pro vládu Petra Fialy není tabu. A zdaněním energetiky zdaleka nekončí. Mimořádná daň se může týkat i bank a řady dalších sektorů, připustil ministr financí Zbyněk Stanjura. Do konce srpna má být jasno.

Článek

„Nejsou žádné limity a žádný sektor z té debaty vyjmut není. Nikdo si nemůže být jist,“ řekl SZ Byznys ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Pojítkem pro zvažované zvláštní zdanění by mohlo být měřítko neočekávaného zisku, který firmě či sektoru přihrály okolnosti.

Tento koncept je známý jako tzv. windfall tax a řeší ho momentálně i ve Velké Británii. „Ten anglický název přesně popisuje stav, který v některých odvětvích nastává. Firmy dosahují mnohem vyšších zisků díky změně vnějších okolnosti, ne díky tomu, že mají lepší produkt, lepší službu, více zákazníků,“ vysvětluje Stanjura.

V této souvislosti se mluví třeba o polostátní energetické společnosti ČEZ. Čistý zisk energetické skupiny loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procent více. Je to ale mimořádný zisk a jak vůbec takový mimořádný zisk definovat? „Například si zjistíte průměrnou ziskovost odvětví za 3 až 4 roky a podíváte se, jestli díky vnějším okolnostem prudce nevzrostla,“ popisuje ministr financí.

Debatu na téma zdanění energetických firem neodmítám.
Zbyněk Stanjura, ministr financí (ODS)

Jak si ukousnout z takovýchto příjmů, které by pomohly sanovat děravé veřejné rozpočty, koalice průběžně podle Stanjury projednává: „My se o tom bavíme pořád.“ Do konce srpna by ale podle ministra mělo být jasno. V dohlednu má tzv. windfall tax řešit Národní ekonomická rada vlády.

Musíme jednat rychle, jinak utečou

„Pokud někdo chce změny daní k 1. lednu 2023, tak máme maximálně dva měsíce čas, abychom uzavřeli dohodu. A dohoda je jedna věc, druhá věc je změnit zákon. Dohoda musí vzniknout do konce srpna,“ uvedl ministr.

Zákonodárci musejí jednat rychle i proto, aby se firmy před případným zdaněním nestihly schovat: „Takovou operaci je potřeba udělat rychle, co nejblíž zdaňovacímu období. Subjekty jsou schopné se přizpůsobit, optimalizovat si budoucí daně. Debata vytváří prostor, aby na to zareagovaly dopředu,“ vysvětluje ministr financí.

První výkop tímto směrem už udělali Piráti. Navrhují dočasně na dobu dvou až tří let navýšit daň z příjmů energofirem o 25 procentních bodů. Daň by podle Pirátů bylo možné zavést od letošního října, případně od ledna 2023.

„Pirátský návrh je nepromyšlený“

Ostatní koaliční strany se nápadu nebrání, ODS je ale zdrženlivá. Podle Stanjury by návrh v této podobě nepřinesl očekávaný výnos: „Tak, jak je to napsané, tak se to podpořit nedá. Debatu na téma zdanění energetických firem neodmítám. Tento konkrétní návrh mi nepřipadá promyšlený a nemusel by mít takové efekty, jak si jeho autoři představují. Jiné prostředky můžou být efektivnější,“ řekl.

Piráti mají jít na koaliční jednání se třemi variantami zdanění. Dle prvního modelu by se zdanily energetické firmy, které vyrábějí elektřinu pouze z uhlí, což by přineslo odhadem 10 miliard korun do veřejných rozpočtů. Podle druhého se zdaní energetické firmy s obratem minimálně 500 milionů korun ročně, což by zajistilo zhruba 20 miliard korun. Anebo za třetí – zdaní se výroba elektřiny z uhlí a jádra, což by „hodilo“ 18 miliard korun.

Vyšší zdanění fyzických osob vláda dál odmítá. Že by se vláda vrátila k 20% dani z příjmu pro zaměstnance Zbyněk Stanjura opakovaně odmítl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované