Hlavní obsah

Kupujeme čtyři firmy ročně a chceme přidat, říká Nepala z Renomie

Jiří Nepala je předseda dozorčí rady rodinné firmy Renomia. Rozhovor vznikl během KVIFF. Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

Kvůli vysoké inflaci panuje nyní v Česku velká podpojištěnost. Majetek má totiž nyní mnohem vyšší cenu než před pár lety, říká Jiří Nepala z pojišťovací firmy Renomie. Třeba u výrobní linky dnes může být cena až dvojnásobná.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Renomia se z malé pojišťovací firmy rodiny Nepalových během let vypracovala na mezinárodního hráče svého oboru. Za loňský rok si pak připsala tržby 3,5 miliardy korun a zisk před zdaněním 480 milionů. Společnost poskytuje služby v oblasti risk managementu, pojištění pro firmy, jejich zaměstnance a pojištění průmyslových a podnikatelských rizik.

„Náš růst je dlouhodobý a jsme hrdí na to, že jsme se za posledních pět let zdvojnásobili,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Nepala, předseda dozorčí rady rodinné firmy Renomia.

Společnost je největší firmou svého oboru ve střední a východní Evropě. „Objem celkového pojistného na třinácti trzích, kde Renomia Group působí, je zhruba 66 miliard eur. My jsme loni zprostředkovali zhruba miliardu eur,“ dodává Nepala.

Jeho firma se ale nezaměřuje na nejrozšířenější životní pojištění, cílí především na podnikatelská rizika a průmyslové pojištění. Na tomto trhu je pak její podíl ještě výrazně vyšší. Většina, 63 procent, tržeb zatím stále pochází z Česka, největší růst ale skupina loni zaznamenala v Polsku, Rumunsku a Srbsku - o 30 procent.

Jaké pojistné aktuálně spravujete?

Když jsme zhruba před devíti lety řešili s naším manažerským týmem výzvy a strategie pro rok 2030, řekli jsme si, že chceme, aby na pojistném to bylo 30 miliard. Za rok 2024 jsme už na 25 miliardách, takže věřím, že toho dosáhneme a i překonáme. Ten trh je hrozně veliký, máme kam růst a naše ambice jsou dlouhodobé.

Největší problém? Podpojištění majetku

Jak moc se dnes lidé a firmy chtějí pojišťovat?

U firem je ta ochota dlouhodobě vysoká. Všichni jsou si vědomi rizik a firmy velká rizika podstupovat nechtějí. Největší téma spíš je, jak se pojistit, aby to bylo správné a efektivní.

Z našeho pohledu je jedním z nejdůležitějších témat podpojištění. Kumulovaná inflace za poslední roky je přes 40 procent a to se samozřejmě odráží ve všem – i v cenách materiálu, práce a podobně. Je tedy zřejmé, že všichni asi byli podpojištěni. I my s klienty intenzivně jednáme o tom, jaká je aktuální hodnota jejich majetku. Doporučujeme, aby si třeba velké technologické celky ověřily u svých dodavatelů aktuální ceny výrobní linky. Někdy to jsou opravdu překvapivé informace. Dnes totiž může být cena i dvojnásobná. Je to velké téma a firmy jsou na tom určitě lépe než domácnosti.

Domácnosti se nepojišťují?

Statistiky nám stále ukazují velké procento nepojištěného soukromého majetku. Loňské povodně to jen potvrdily.

Dokážete odhadnout, kolik „podpojistek“ na trhu je?

Podle řešených škod mluví odhady pojišťoven minimálně o 30 až 40 procentech. U podnikatelů to bude výrazně méně. Je to i tím, že firmy jsou zkušenější, mají své poradce, konzultanty a pojišťovací makléře, kteří jim radí.

Pojištění koncertu i bateriového úložiště

Co zajímavého jste v poslední době pojišťovali?

Třeba v zahraničí výstavbu metra nebo event Oktagonu v Německu. Zajímavé jsou koncerty, festivaly, filmy, kde je těch rizik poměrně dost – třeba, že herec onemocní nebo se zraní, že se prodlouží délka natáčení a podobně. Zajímavé bylo i pojištění úložiště baterií v hodnotě více než pět miliard. To je už obrovské riziko.

Je na takový sklad baterií potřeba konsorcium pojišťoven?

Tam, kde máte na jednom místě hodnotu v miliardách korun, pojišťovny logicky ředí svoje riziko a dělí se o něj s více pojistiteli. Právě tam je naše klíčová role, můžeme vytvořit konsorcium pojišťoven, najít lídra konsorcia a vyjednat veškeré parametry, aby to bylo pro klienta výhodné a abychom pokryli riziko v plné výši.

Kolik stojí takové pojištění metra, filmu nebo skladu baterií?

Tady je obrovský rozptyl a jsou to odlišná rizika. V případě baterií jsou to částky v nižších jednotkách milionů korun. Velmi ale záleží na tom, jestli pojišťujete jen vybrané riziko, nebo třeba jestli si klient sjedná přerušení provozu. Je tam celá řada aspektů.

V Česku byl nedávno velký blackout. Byly i proti němu firmy pojištěné?

Je tady energetický zákon, který definuje „vis major“ (nepředvídatelné a nezaviněné události, pozn. red.) a podobně. Jsou ale určitá ujednání, která klientům umožňují uplatňovat určité typy škod, které v důsledku nedodání energie vzniknou. Třeba potravinářské firmy s lednicemi a mrazáky, kde došlo ke znehodnocení zboží. Jak velká škoda bude muset být vynahrazována se teprve uvidí.

A co třeba tolik diskutovaná americká cla? Dá se proti nim pojistit?

Clo vlastně hodnotu zboží navyšuje. Je to obchodní riziko, nicméně určitě to má velký dopad na celý obchodní řetězec. Z důvodu dramatického nárůstu cel se v některých segmentech pozastavil nákup a přeprava zboží. Pak může dojít i k případům, kdy nějaká firma přestane danou činnost vykonávat. Zůstane po ní zboží, poškodí se, ztratí, jsou tam další konsekvence z hlediska cel, které mají dopad.

Vy jste ve 13 zemích, budete přidávat i další? Před válkou jste byli blízko k dohodě na Ukrajině.

Na Ukrajině máme partnera, se kterým stále spolupracujeme. Před několika lety jsme se bavili, zda do budoucna neuvažují o propojení s firmou, jako jsme my a možná se k tomu vrátíme. Teď to ale není aktuální. Spolupráce ale pokračuje a dokonce jsme tam pojistili přepravu velkých technologických celků až do zóny války. Klient nebyl schopen takové riziko nikde sehnat a nám se to díky kontaktům na zahraniční trhy podařilo. Ukrajina je pro nás obchodně zajímavá. Co se týče dalších zemí, těch příležitostí je hodně.

Polsko? Extrémně zajímavý trh

A je něco, co zkoumáte detailněji?

Můžu říct, že na jednu firmu, která by pro nás znamenala vstup do další země, se teď díváme, diskutujeme a děláme due diligence, tedy důkladné prověření. Víc nemohu říct.

Dlouhodobě avizujete, že chcete dál růst v Polsku. Proč právě tam?

Polsko v loňském roce rostlo o 25 procent a máme tam obrovské ambice. Je to extrémně zajímavý trh pro všechny podnikatele i investory – ať už svou velikostí, nebo i profesionalitou lidí. Úroveň jednání je tam na světové úrovni. Mají vybudovanou infrastrukturu a private equity fondy dnes většinu svých investic směřují právě do Polska. My tam dnes máme 100 kolegů a určitě míříme výš.

Koukáte se na akvizice, nebo to bude růst organický?

Vždy to bude kombinace a organický růst je pro nás mimořádně důležitý. Chceme samozřejmě získávat nové klienty, ale i získávání podílů v jiných firmách je forma růstu. A jak jsem řekl, těch příležitostí je hodně. Čím dál víc firem dnes zvažuje svou budoucnost a z mnoha důvodů vnímá, že je důležité být součástí silné mezinárodní skupiny.

Kolik firem se vám aktuálně takto nabízí?

Formou diskusí a setkávání jsme v kontaktu s desítkami firem. To číslo se v průběhu času mírně zvyšuje. My jsme první transakci udělali před 17 lety a od té doby jsme cítili, že je příležitost pro akvizice v jiných zemích. Máme i speciální tým, který se tímto zabývá.

A platí, že jedete tempem 3 až 4 firmy nakoupené ročně?

Zatím to tak průměrně bylo, ale teď bychom rádi zrychlili. Pro nás je klíčové, abychom kupovali podíl v kvalitní firmě a abychom si rozuměli. Jak ve firemní kultuře, tak lidsky. Aby byla daná firma profesionální.

40 akvizic za dvě miliardy korun

Jaká je vaše akviziční politika?

Primárně nehledáme firmy, které chtějí prodat 100 procent, ale pár takových také máme. Dlouhodobě se nám však osvědčilo vstoupit jako partner do firem, které jsou na trhu dlouho a znají ho, mají zkušené vlastníky a chtějí pokračovat. Většina firem, do kterých jsme vstoupili, byly rodinné firmy. To je nám blízké, mají horizont rozhodování a myšlení delší. Díváme se na majoritní podíly tam, kde bude partner dál pokračovat.

Kolik firem jste už koupili a kolik jste za ně dali?

Udělali jsme 40 akvizic a investice přesahující 1,5 miliardy korun, spíš se blížíme k té hranici dvou miliard korun.

Doporučované