Hlavní obsah

Topolánek: Vláda se nechá vydírat energetickými populisty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Druhá část rozhovoru s Mirkem Topolánkem.Video: Zuzana Kubátová

 

Reklama

Jaderný tendr není dobré řešení. Vhodnější by byla přímá mezivládní dohoda na výstavbu jaderných bloků, tak jak to řeší Poláci, soudí expremiér Mirek Topolánek.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda posunula termín pro nabídky do jaderného tendru o dva týdny, na konec dubna. Podoba největší veřejné zakázky v Česku na výstavbu jaderných bloků se tak stále ztrácí v mlze. Nevíme, kolik reaktorů má vítěz tendru postavit, jak dlouho bude výstavba trvat. Nevíme, jak bude výstavba financována, pokud si Česko objedná víc než jeden blok.

Průběh tendru komentuje bývalý premiér Mirek Topolánek ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys (první část, věnovanou možnému předčasnému konci uhelné energetiky, jsme zveřejnili minulý týden).

První část rozhovoru s Mirkem Topolánkem

Jak se díváte na průběh jaderného tendru?

Doufám, že postavíme minimálně čtyři jaderné bloky. Ale spíš jsem doporučoval, abychom takto tendr nedělali. Abychom to celé zrychlili a provedli jednání na úrovni vlád.

Tak, jako to dělají Poláci, kteří se dohodli s americkou vládou, že jim první bloky postaví Westinghouse?

Tak, jako to udělali Poláci. Dva další bloky dali Korejcům, dva bloky mohou dát Francouzům. Nám jde o cenu, takže provádíme náročné výběrové řízení. Nemám k tomu ale nějaké významné výhrady kromě toho, že projekt klouže v čase.

Mirek Topolánek (* 1956)

  • Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
  • Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Strojní fakultu VUT Brno, začínal jako projektant. Roku 1991 spoluzaložil ostravskou energetickou společnost VAE.
  • 1994 vstoupil do ODS, roku 2002 se stal předsedou strany.
  • Byl postupně senátorem a místopředsedou Senátu, později poslancem.
  • V letech 2006–2009 byl premiérem, roku 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČR.
  • Od odchodu z politiky pracuje pro skupinu EPH Daniela Křetínského. Je v dozorčí radě společnosti EGEM, v managementu plynárenského Eustreamu, v Teplárenském sdružení ČR reprezentuje Plzeňskou teplárenskou.

Překvapilo vás, že ze soutěže vypadl favorizovaný Westinghouse?

Westinghouse má problém nabídnout závazně garance času a ceny výstavby. Není překvapením, že nesplnil základní podmínky tendru a byl z něj pro tuto chvíli vyřazen. Já k tomu nemám výhrady. Máme dva zájemce, každý má výhody a nevýhody.

Výhody EDF a KHNP

Pojďme na ně. Co první zájemce, francouzská EDF?

EDF má za sebou peripetie s bloky ve Finsku, Francii, v britském Hinkley Point, kde dochází k obrovským zpožděním. Ale má velmi ambiciózní program, mluví o vlastních nových blocích, o retrofitech (modernizacích) starých bloků i o malých modulárních reaktorech. Tady je moje první pochybnost - jestli na naše bloky budou mít kapacitu. Na druhou stranu je jejich výhoda, že z hlediska notifikace mají Francouzi silné postavení v Evropské komisi.

Nespornou výhodou jsou i sliby tuzemským subkontraktorům a subdodavatelům z řad českých firem. Ať už to je Doosan, Škoda JS, Sigma, INC Energo… Je tu zhruba 15 firem, které mají čerstvé reference z výstavby jaderné elektrárny Mochovce, z ukrajinských elektráren i z dalších zakázek. Nesmíme rezignovat na naši konkrétní a vysokou účast při výstavbě a při dodávkách. Může to restartovat náš jaderný program, což nám Francouzi slibují. Ale pokud to nebude ošetřeno v kontraktu, úplně tomu nevěřím. Dokud nebudeme mít zaručených šedesát sedmdesát procent dodávek v českých rukou, nebudu spokojený.

Co korejská KHNP a její pozice v soutěži?

Korejci mají tu výhodu, že v poslední době skutečně něco postavili: Jaderné bloky ve Spojených arabských emirátech, a to za peníze a v čase, které slíbili (tři zatím dokončené bloky elektrárny Barakah se spouštěly vždy devět let po zahájení výstavby, pozn. red.). Bylo to se subdodávkou Westinghouse, což otevírá možná do budoucna možnost, že by se Westinghouse k nám tímhle způsobem mohl vrátit.

Pro mne jsou v tendru zásadní čtyři otázky.

Klíčové otázky

Které to jsou?

Tou první je zatím neochota těch dvou hráčů licencovat ve vlastní zemi blok, který nabízejí u nás. To podle mne může znamenat ztrátu několika let.

Druhá věc je, jakým způsobem budou ve smlouvě ošetřené sankce za případné nedodržení času. Za třetí je to samozřejmě způsob financování, který snad nějak řešen bude. Pro dva, respektive čtyři bloky, to bude řešitelné určitě lépe než pro samostatný blok.

Další problém, který vidím, je dlouhodobě problém s vodou na chlazení. Už loni se začalo vyjednávat, aby se v nezávazné části na další bloky řešilo i případné takzvané suché chlazení, tedy chlazení nikoliv vodou.

Takže by se daly stavět v Dukovanech hned dva bloky? Byly tu obavy, že by to vyloučilo prodlužování životnosti původních reaktorů z 80. let, protože by pro všechny nebyl dostatek chladicí vody.

Představa, že budeme stavět jeden blok v Dukovanech, pak celé obrovské zařízení staveniště, v podstatě celé město, přesuneme do Temelína a pak zase zpátky, by znamenalo navíc desítky miliard.

Co je ale podle mne u té zakázky úplně klíčové a co nechápu, je, že tam zatím není žádný offsetový program (vládami garantovaná průmyslová spolupráce, u nás byla využita při dodávce švédských letounů Gripen české armádě, pozn. red.). Offsetový program se netýká výhradně jádra, může jít do oblasti zdravotnictví nebo čehokoliv jiného. U velkých zakázek byly offsety významnou součástí kontraktu.

Udržet kompetenci

Proč je to tak důležité?

Co vidím jako klíčové – potřebujeme udržet lidi i firmy v kompetenci dodávat certifikovatelné dodávky na jádro. Jestli se začne stavět někdy za 10 let, bylo by dobré, aby vybraný dodavatel začal brát naše firmy do svých už běžících nebo připravovaných zakázek. Aby si firmy udržely kvalitu lidí a mohly do nich investovat.

Mohli bychom pak také dávat daleko víc peněz do jaderného výzkumu na vysokých školách. Hrozí nedostatek lidí, a to se nejedná o desítky, ale o tisíce lidí. Musíme vychovat provozní techniky, operátory, inženýry, konstruktéry… to všechno by mohlo znamenat obrovský impuls pro českou ekonomiku, pokud to bude v kontraktu tvrdě konkrétně stanoveno.

Jaderné bloky jsou drahé, každý přijde na stovky miliard korun, což budeme splácet v ceně elektřiny. Ale jádro bude fungovat v energetice s obrovským podílem obnovitelných zdrojů. K vyrovnávání jejich nestabilního výkonu jádro není vhodné. Navíc budeme mít po část roku obrovské přebytky elektřiny ze solárů a větrníků. Nehrozí, že při čtyřech nových jaderných blocích budeme řešit, jak draze postavené zdroje vypínat?

Tržní prostředí v energetice je deformované na jedné straně nejrůznějšími dotacemi, na druhé sankcemi a regulacemi. Ale budiž. Jádro musí jet v tzv. baseloadu, v základní stálé dodávce, kromě odstávek na údržbu.

Ale pak po část roku budou jaderky vyrábět elektřinu za zápornou cenu.

To budeme muset řešit nějakým finančním modelem, například tzv. contract for difference (stát výrobci zaručí pevnou cenu za prodávanou elektřinu, pozn. red.). Je to svým způsobem dotace do ceny.

Bojím se, že když postavíme plánovaných 10 gigawattů fotovoltaického výkonu, tak ho v létě v žádném případě nemůžeme uplatnit. Budeme mít obrovský přebytek elektřiny. A bojím se, že lidé, kteří do fotovoltaiky investovali, a banky, které to úvěrovaly, budou chtít kompenzaci za elektřinu, kterou nebudou moci dodávat na trh.

Rád zdůrazňujete, že jste profesí energetik. Kdybyste byl dnes v čele vlády, dělal byste v energetice něco jinak než současný kabinet?

Pokud bych měl tuhle pětikoalici? No, já měl vlastně také skoro pětikoalici, měl jsem ve vládě Zelené, KDU-ČSL a rozdělenou ODS. Dnešní vládě leccos vyčítám, ale politika se změnila, změnilo se prostředí. Soupeři dnes víc používají bezbřehý populismus až demagogii. Kdybych byl u vlády poslední dva roky, nepodléhal bych tolik populismu, který do energetiky vnášejí Piráti, STAN i další, již se tváří, že nás zachrání komunitní energetika nebo výstavba fotovoltaických panelů.

Nechce se mi na vládu úplně plivat, v energetice relativně dobře zvládla akutní krizi. Ale myslím, že měli dělat důraznější kroky, aby zajistili a stabilizovali pro spotřebitele dodávky elektřiny a tepla. Nemuseli jsme utrácet peníze za zásobníky plynu, možná předražené sítě a pumpy, to už by bylo lepší koupit podíl v rafinérii v Karlsruhe. Byl bych asi v energetice odvážnější, nenechal bych se tolik vydírat. Ale možná, že pak by moje vláda teď už neexistovala.

Jak dnes Topolánek hodnotí temelínský jaderný tendr, který zkrachoval v roce 2014? Jaké obnovitelné zdroje by se měly uplatňovat víc a proč je riziko ve vysokém podílu solárů a větrníků?

Celou druhou část rozhovoru s bývalým premiérem a celoživotním energetikem nabízíme v úvodním videu.

Reklama

Doporučované