Hlavní obsah

Uhlobaron: Rusko na válce nekřesťansky vydělává

Druhá část rozhovoru s Pavlem Tykačem.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

11. 6. 7:35

Energetickou krizi způsobila evropská politika, tvrdí vlastník energetické skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač. Na vině jsou podle něj emisní povolenky, zavírání jaderných a uhelných elektráren a závislost na dováženém plynu.

Článek

Ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys vysvětluje majitel mosteckých dolů Pavel Tykač, proč čeká další růst cen elektřiny. Na zdražování podle něj tlačí slábnoucí nabídka a obavy z budoucnosti.

Plynové elektrárny podle Tykače svůj proud na příští roky neprodávají, protože nikdo netuší, zda bude plyn. Výrobci z uhlí omezují prodej přes burzy kvůli obrovským zárukám, které tu musejí skládat. Jaderné zdroje stárnou, nové se nespouštějí. A naděje vkládané do vodíku jsou přehnané, jak dokládá Tykač na modelovém příkladu náhrady své elektrárny Chvaletice vodíkovým zdrojem.

Mostecký miliardář reaguje také na nedávnou reportáž České televize, podle níž neodvádí peníze do rezerv na obnovu krajiny po těžbě. A vylučuje, že by zopakoval postup majitelů OKD, kteří si z dolů vytáhli zisky, poslali je do bankrotu a rekultivaci nechali na státu.

První část rozhovoru, v němž Tykač vysvětluje, proč dal státu nabídku na přímý nákup své elektřiny, jsme zveřejnili v pořadu Agenda ve středu.

První část rozhovoru s Pavlem Tykačem

Co podle vás je elektřina, kterou vyrábíte? Zboží, nebo veřejný statek? Sám jste řekl, že elektřina je něco jako voda. Něco, bez čeho se neobejdeme.

Já se malinko přikláním k názoru, že je to veřejný statek. Ale mně se v tomhle nechce zaujímat silná stanoviska, mohl bych být obviněn, že něco říkám ve vlastním zájmu.

Pokud je energie zboží, má se s ní obchodovat na volném trhu. Pokud je to veřejný statek, ať s ní nakládají vlády a stát zajišťuje její dostupnost pro všechny. Myslíte, že dnešní krizi evropský volný energetický trh přežije? Je pod čím dál výraznějšími tlaky a regulacemi.

On to už dřív nebyl úplně volný trh, protože minimálně obnovitelné zdroje měly dva druhy dotací. Jednak jim dotace dávaly vlády. A jednak jsou všechny obnovitelné zdroje fatálně zvýhodněny tím, že distribuční společnosti nesmějí nakoupit od výrobců fosilní elektřiny žádnou elektřinu, pokud není spotřebována všechna elektřina obnovitelná. Přednostní přístup do trhu je nejvyšší možná forma dotace.

Neříkám to, abych to kritizoval, ale abych vysvětlil, že čistý trh tu nefungoval. Trh s jistými omezeními, která teď, doufejme, že přechodně, nastávají, funguje stále. Myslím, že ještě několik let fungovat musí, protože je spousta uzavřených kontraktů. Osobně věřím, že během tří let se ceny stabilizují a půjdou trochu níž, než jsou dneska.

Závislost na plynu

Co způsobuje ty extrémní ceny? Někdo říká, že to je důsledek Green Dealu a tlaku na rychlou dekarbonizaci. Někdo říká, že je to Putinova vina, protože Evropu vydírá plynem a připravoval se na válku. Někdo říká, že je to chyba volného trhu.

Příčin je skutečně několik. Jednou z nich je cena povolenky. Závěrnou cenu elektřiny (určující pro tvorbu ceny na burzách, pozn. red.) tvoří po 95 procent času nějaké fosilní palivo. Když stojí povolenka skoro 100 eur, tak to před všemi daněmi dělá 2,50 koruny na každou kilowatthodinu. A se všemi daněmi víc než tři, skoro čtyři koruny. Povolenku v téhle ceně nemá žádná jiná rozvinutá země, ani USA, ani Japonsko či Kanada.

Druhá příčina je samozřejmě vysoká cena plynu. To ale trochu zakrývá skutečnou příčinu, a tou je, že Evropa už 20 let důsledně zavírá všechny řiditelné zdroje a žádné nestaví. Je to výsledkem konkrétních státních politik, kdy některé země nechtěly jádro a většina odmítala uhlí. Nejradikálnější země odmítaly jádro i hnědé i černé uhlí. Jediné, co bylo jakžtakž bráno na milost, je plyn.

Takže problém je velká závislost na jednom palivu pro výrobu energie?

My jsme tu měli před 20, 25 lety mix zdrojů všeho druhu. Když některé palivo cenově uletělo, pestrá nabídka ostatních výrobců ho vytlačila na okraj. Nejdražší zdroje v tu chvíli jely jen omezený počet hodin v roce a měly tím pádem omezený vliv na roční cenu elektřiny. Což je to, co zajímá vás nebo mě jako spotřebitele doma. Tím, že jsme takřka všechny zdroje vypnuli, tak teď naše uhelné elektrárny jsou takzvaně „in the money“. Má smysl, aby vyráběly, protože cena je vyšší, než jsou výrobní náklady, řekl bych přes osm tisíc hodin v roce. K tomu plynové elektrárny jsou „in the money“ nějakých 6,5 tisíce hodin v roce. To způsobuje ten problém.

Problém prostě způsobila divoká přestřelka o to, kdo vypne elektrárny do roku 2030, kdo do roku 2028 a kdo k tomu vypne ještě jaderné elektrárny. Státy se předháněly, kdo byl pomalejší, tak na něj aktivisti křičeli, že dělá ostudu. A ono se to nepotkává s principem povolenky, protože ta měla přesně tohle řešit.

Měla být nástrojem k přirozenému přechodu na čistší zdroje?

Povolenka měla motivovat k tomu, abychom stavěli zdroje, které neprodukují tolik CO2. Ale kombinace toho, že jsme současně zavedli povolenku a současně vypnuli skoro všechno, co se vypnout dalo, způsobila, že teď už skoro všechno, co zbývá, skoro pořád jede. Navíc elektrárny stárnou.

Ve Francii je 56 jaderných reaktorů, takže vlastně jádro zestárne jen ve Francii každý rok dohromady o 56 let. Francie by tak měla uvádět na trh jeden nový jaderný reaktor ročně jenom pro prostou obnovu. Ale já už si nepamatuji, že by uvedla něco nového do chodu. Totéž u nás. I tady se vypnula spousta zdrojů. Možná jste to nezaznamenali, ale skončilo přes 2 000 MW uhelného výkonu.

Od roku 2010 ale přibylo přes 2 000 megawattů solárních elektráren. Nestačí to?

To je něco úplně jiného. Solár jede 1 100 hodin v roce, uhlí 8 000 hodin v roce. Dohromady se toho vypnulo tolik, že povolenka ztratila význam. Protože když nás potřebujete, tak si od nás elektřinu z uhlí vezmete a my vám jenom cenu té povolenky přičteme k ceně, vy to zaplatíte ve vašem účtu. A i kdyby povolenka stála 500 eur, tak vám ji přičteme a nemůžeme s tím vůbec nic dělat, protože my bez té povolenky nesmíme vyrábět.

Povolenky, hlavní příjem EU

Na rychlejším růstu cen povolenek se do značné míry podílejí finanční investoři, kteří je skupují, přestože neprovozují žádné emisní zdroje. Vy sám jste řekl, že do povolenek investujete. Přežije podle vás povolenkový systém tak, jak je nastavený, do budoucna?

Přežije, o tom není sporu, protože se stal hlavním příjmem Evropské unie. Kdybychom zrušili povolenku a zavedli třeba uhlíkovou daň, bylo by to samozřejmě inteligentnější řešení. Ale naráží to na to, že daně jsou příjmem národních států. A Brusel má příjem z povolenky ve stovkách miliard eur ročně, takže se ho ti úředníci těžko vzdají.

Dám jen malý příklad. Povolenek bylo asi před pěti lety na trhu příliš mnoho a jejich cena byla příliš nízká, tak se zavedl stabilizační systém MSR, do kterého se každý rok část povolenek odvádí. Povolenky prodávají vlády. Systém MSR funguje tak, že když bylo povolenek moc, stahovalo se do něj vládám každý rok nějaké procento z objemu, který smějí prodávat.

Teď si Evropská komise přiznala, že v důsledku války a krize stoupla spotřeba elektřiny z uhlí. A rozhodla se uvolnit na trh asi 200 milionů povolenek. Já bych čekal, že se národním vládám zase zvýší limit, aby mohly prodat povolenky, které jim vzali. Ale Unie rozhodla, že tyhle povolenky navíc prodá z rezerv MSR a příjem z prodeje, asi 25 miliard eur, se stane příjmem EU.

Mně se to asi nelíbí, ale nejsem tu od toho, abych to hodnotil. Jen říkám, že tendence každého úředníka je zvětšovat svoje panství. A jestli už dostali do ruky nástroj a můžou se stamiliardami z povolenek hospodařit, tak si myslím, že neexistuje síla, která by jim ty povolenky vyrvala.

Rusko na válce nekřesťansky vydělává

Evropská unie zavedla protiruské sankce, přestává dovážet ruské uhlí, omezuje dovoz ropy, časem se chce odstřihnout od plynu. Co to udělá s evropskou energetikou?

Teď z Ruska jezdí spousty lodí, protože elektrárny se logicky snaží uhlím předzásobit, dovážet ho smí už jen do 10. srpna. Po 10. srpnu budou lodě s ruským uhlím jezdit přes oceán a prodávat ho jinde. Logicky v Asii – v Indii, Číně, Malajsii, na Filipínách, v Indonésii, Thajsku. A do Evropy budou jezdit lodě z Kolumbie, Austrálie, Indonésie. Prostě ze vzdálenějších lokalit, protože Evropa si nemůže vzít uhlí, které má vedle.

Je to obdobné u sankcí s ropu. Na světě se každý den vytěží a spotřebuje 100 milionů barelů ropy. Když se na vás udělá nějaká sankce, nebudu nakupovat od vás, ale někoho jiného. A vy budete dodávat někomu jinému, protože nemůžete dodávat mně.

Jaký čekáte další vývoj kolem pro nás nejdůležitější komodity, a to je ten plyn?

Pevně věřím, že plyn k nám bude proudit. Pokud ne, Česká republika bude mít obrovský problém. Na druhou stranu tím, že se snažíme nakupovat plynu z Ruska co nejméně, vycucáváme celosvětový trh se zmraženým plynem, což zvedá cenu.

Pokud má Rusko šanci prodávat své uhlí a ropu jinde, pak na něj tyto sankce podle vás nemají vůbec žádný vliv?

Nevím, jestli vůbec žádný. Ale obecně na světě platí, že čím větší ekonomika, tím méně na ni fungují sankce. Jednak Rusko se sankcemi asi počítalo a jednak vidíme výsledky ruské obchodní bilance za první čtyři měsíce. Jsou rekordní kvůli vysokým cenám, duben je pro Rusko vůbec nejlepší měsíc v jeho historii. Vím, že to nezní populárně, ale Rusko na té válce nekřesťansky vydělává.

Způsobí válka další růst cen energií?

Ne, u plynu bych řekl, že teď příští dva až tři měsíce cena stoupat nebude, ale pak samozřejmě záleží na tom, jak bude probíhat začátek zimy. Pokud válka neskončí do půlky podzimu nebo tak nějak, tak myslím, bude nervozita na trhu s plynem. A i když Evropa bude mít zaplněné zásobníky a bude k nám jezdit hodně LNG plynu, ani zdaleka to nestačí, abychom všichni v klidu přežili zimu. Budeme závislí na plynu z Ruska, okolo něj bude panovat nejistota a nejistota bude zvedat ceny.

Způsobuje to, že vlastníci plynových elektráren dnes nemohou tak jako dřív prodávat elektřinu na příští rok nebo dva dopředu, protože se bojí, že plyn potom nebude. Dělají tu nejrozumnější věc, co můžou – nejdou do trhu a neprodávají. Což žene ceny elektřiny nahoru, protože není nabídka. Uhelné elektrárny, jako jsme my, neprodávají skoro vůbec nebo jenom málo, kvůli problému s marginingem (obří finanční záruky skládané na burzách, pozn. red.). Takže každý den, já to pozoruju na burze už několik měsíců, jde elektřina na roky 2023, 2024, 2025 pomalu, euro za eurem, výš a výš. Těžko říct, jak toto skončí.

Příliš drahý vodík

Evropská komise chce plynovou závislost na Rusku řešit hlavně rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů. Pomůže to, nebo bude třeba se ve větší míře vrátit k uhlí a jádru?

Dá se tím pomoci, ale nedá se tím problém vyřešit. Protože obnovitelné zdroje jsou nepredikovatelné a elektřinu nejde moc skladovat. Lze ji skladovat v nepatrném množství, jde buď o baterie, nebo přečerpávací elektrárny. Ale třeba „přečerpávačka“ Dlouhé Stráně, to je velké jezero a velká elektrárna, ale z hlediska české spotřeby je nicotná, vyrobí nejvýš několik procent spotřeby.

Řešením má být vodík. Vyráběl by se z přebytků solární a větrné elektřiny a spotřebovával v době, kdy obnovitelné zdroje kvůli počasí nejedou.

V to jsem doufal. Ale čím víc do toho pronikáme, tím víc si uvědomujeme, jaký je s vodíkem problém. Kdybyste například chtěla naši elektrárnu ve Chvaleticích nahradit vodíkovou elektrárnou, řeknu k tomu pár čísel. Turbíny a nová elektrárna by stály něco mezi 15 až 20 miliardami. Plocha solárních panelů, které by byly potřeba na dostatečné množství vodíku, by byla 250 km čtverečních, nepředstavitelné číslo. V dnešních pořizovacích cenách by taková solární elektrárna stála okolo 190 miliard korun.

Pak byste potřebovala elektrolyzér, zařízení, které ze solární elektřiny vyrábí vodík. Elektrolyzéry v tomto objemu by stály při současných cenách asi 125 miliard Kč. A pak byste potřebovala ten vodík někde skladovat. Ale vodík je potvora, má hrozně malý atom, který skoro všude proniká. Při skladování vodíku jsou ztráty zhruba tři procenta denně. A druhá věc je, že narušuje a trhá normální ocel a normální materiály, takže potřebujete speciální materiál, speciální ocel. Při současných cenách by zásobník na skladování takového množství vodíku stál 1 150 miliard korun. Asi tolik jako čtyři jaderné bloky.

Nechci hodnotit reálnost vodíku v nejbližší budoucnosti, ale nevidím, že by ceny toho všeho, co jsem vyjmenoval, měly jít dolů. A jestli jsme ochotni nahradit jednu 800megawattovou uhelnou elektrárnu, elektrárnou, která by jela 5 tisíc hodin v roce za tak fantasmagorická čísla, tak u toho bych nechtěl být.

Co z toho plyne pro vaše uhlí? Bude třeba přehodnotit útlumové plány v Česku či v Evropě a těžit víc a déle, než jsme si mysleli?

V Evropě nevím, pochybuji o tom. V České republice to považuji za naprosto vyloučené. Pro soukromého investora je to nesmysl.

Ani při těch rostoucích cenách energetických komodit?

Při jakýchkoliv cenách. Půjdu do jednotlivých faktorů. My jsme v dole ČSA už takřka dotěžili. Abychom mohli pokračovat, museli bychom zbořit dvě vesnice. Nejsem si jist, že je na to společnost připravená. Druhá věc je, že by to stálo ohromné peníze, příprava by stála nejméně 10 let úsilí. Ale potom to uhlí potřebujete v něčem pálit. Všechny stávající elektrárny mají na příštích 20 let uhlí dost, takže byste musela postavit nové. Nevím, jak vám to zní, stavět v Evropě 20. nebo 30. let jednadvacátého století nové uhelné elektrárny. Mně to zní jako naprostá „hámotina“. Takže si myslím, že celý ten projekt je nesmyslný a nic takového se nenastane.

OKD byla lumpárna, rekultivace zaplatíme

Útlum tedy pokračuje, podle původních plánů máte skončit někdy kolem roku 2025. Česká televize nedávno zjistila, že nemáte na rezervním účtu vázaném na rekultivace státem předepsaných 1,5 miliardy korun. Jak chcete rekultivace platit?

Jako v OKD to určitě nedopadne. Přiznám se, že jsem tu reportáž ČT moc nepochopil, my jsme s nimi mluvili a vysvětlovali jsme jim to.

Já jsem to pochopila. Váš manažer, který v pořadu vystupoval, ujišťoval, že ty peníze budete mít a doplatíte. Ale všichni víme, že slibem nikdo neurazí.

Ne, ono je to ještě jinak. Oni těch vysvětlení dostali mnohem víc. Mimo jiné ode mě dostali vysvětlení, že kdyby tam náhodou ty peníze chyběly, což nenastane, tak že je zaplatím osobně já. To tam neodvysílali. Ale zpátky k problému. Když jsem tu společnost asi před 15 lety kupoval, tak na tomto účtu chyběly asi čtyři miliardy korun. Postupně každý rok se to odpracovává a na ten účet přibývá asi 100 nebo 200 milionů tak, jak je to naplánováno a odsouhlaseno Báňským úřadem. Asi dvě třetiny té sumy za těch 15 let už tam jsou, ale ty peníze tam mají být k dispozici až v roce 2030.

Kolik peněz bude potřeba na rekultivaci Podkrušnohoří? O jaké sumě mluvíme?

Teď je ten projekt asi 4 až 4,5 miliardy. Jednak provádíme průběžně rekultivace tak, jak nastávají. Jak se důl posouvá, tak po sobě uklízíme. Takže jednak odpracováváme každý rok část těch peněz, jednak je odvádíme do toho fondu tak, aby tam nebyly zbytečně brzo. Nedává smysl, aby někde peníze ležely o 10 let dřív. Je to nějak naplánováno, báňský úřad si kontroluje, aby se nestala nějaká blbá situace jako v OKD, kde to byla trochu lumpárna. Takže my jsme většinu těch peněz už odpracovali, dodáváme tam každý rok a až tam přestaneme těžit, tak to tam začneme dodávat z našich peněz tak, jak je to Báňským úřadem předepsáno.

Vím, že 1,4 miliardy, které tam chybějí, zní jako hodně peněz. Ale naše skupina odvede za rok do státního rozpočtu asi 30 miliard. Jeden a půl miliardy odvádíme státu každých 14 dní. Je to suma, kterou opravdu u nás nikdo neřeší, my s ní počítáme. Neříkám, že miliardy jsou nicotné. Ale jsou to v tom obrovském objemu asi dvě procenta našeho ročního obratu. Prostě je to úplný nesmysl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované