Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dovážejí se sem větší baterie nejen z Polska, ale i z Česka, Slovenska, Německa, Francie a Velké Británie. Linka na recyklaci baterií se v polském Zawiercie otevřela před dvěma lety a zatím nefunguje na 100 procent, což se ale do budoucna změní.
Bez ochranného obleku, ochranných brýlí, helmy a respirátoru nikoho do areálu nepustí, protože se v něm pracuje se škodlivými chemikáliemi. Stejně tak u sebe návštěvníci nemohou mít žádné elektronické zařízení, protože by to bateriím nesvědčilo.
Hned v první výrobní hale čeká na postupnou likvidaci několikasetkilogramová baterie z automobilu s hybridním pohonem. Nejprve se baterie musí vybít, což může trvat několik hodin, ale také i týden. Až poté ji čeká rozebrání.
V Zawiercie se recyklují baterie z elektromobilů, hybridů, elektrokol či elektroskútrů, ale i domácí baterie napojené na fotovoltaiky. „Některé baterie jsou nové hned z výroby, ale kvůli nějakým chybám v kvalitě nemohou být použity v instalacích. Máme tady ale i takové, které jsou už pět nebo šest let staré,“ říká manažer rozvoje obchodu Elemental Strategic Metals Jakub Kolacz.
V prostranství před recyklačními halami se line silný pach elektrolytu, tedy látky, která v bateriích vede elektrický proud. Již vybité bateriové články se totiž skladují ve velkých plastových pytlích naskládaných venku, kde se lesknou na slunci, ale i na regálech v další budově.
Nejvíce specifického pachu však vychází z otevřené brány jedné ze tří hal, v níž probíhá nejdůležitější proces samotné recyklace. Zaměstnanci zde musejí být ve speciálních ochranných oblecích s maskou, aby nevdechovali látky, které se při procesu uvolňují.
Nachází se zde nejhlučnější stroj v celém podniku, který články mění na prášek.
U hromady již vybitých bateriových článků, převážně z elektromobilů, stojí pracovník, který v ochranném obleku vypadá spíš jako kosmonaut než dělník. Články baterií dává do kleští, které unesou až 250 kilogramů. Ty je přemisťují na pás, který je odveze na linku, v níž probíhá rozebírání článků.
Aktuálně může takové zařízení zpracovat dvě tuny baterií za hodinu. Pro představu, baterie do elektromobilu může vážit od stovek kilogramů do několika tun podle modelu.
Zařízení tvoří mnoho trubek, kterými proudí vzduch, s jehož pomocí probíhá separace materiálů. Proudění vzduchu rozlišuje materiály na základě hustoty, velikosti částic a dalších vlastností a následně je odděluje. Nejvíce „odpadu“ tvoří nikl, mangan, kobalt či měď.
Po rozdrcení a kompletním zpracování baterií vzniká jemný či drsnější černý prášek, který se dalšími trubkami již rozdělený podle materiálů sype do již připravených pytlů. Tím se uzavírá celý cyklus recyklace baterií v Elemental Strategic Metals. Odpad v pytlích se posílá do Asie, kde se dále zpracovává.
Baterií k recyklaci není dost
Linka však zatím nejede na sto procent, její kapacita je naplněna jen ze dvou třetin – zatím totiž chybí dostatek materiálu k recyklaci. „Důvodem je nedostatek produktů na trhu, které by mohly být recyklovány. Předpokládáme ale, že až některé gigafactory začnou vyrábět a budou produkovat odpad, produkce baterií k recyklaci se zvýší,“ říká Kolacz.
Podle něj by se mohla produkce recyklační linky zvýšit už v příštím roce. „Možná příští rok dosáhneme 80 procent vytížení,“ popisuje Kolacz.
Baterie totiž budou k recyklaci přicházet postupně, až budou vyřazovány z provozu. „Životnost bude končit v horizontu deseti až 20 let. Německo začalo baterie více využívat už před deseti lety, ale také mají své recyklační linky,“ říká ředitel Asociace pro akumulaci energie Jan Fousek.
Bateriím s končící životností se často dává ještě druhý život, než s nimi bude definitivně skoncováno. Například se vyndají z elektromobilu, který už nesplňuje garantovaný dojezd, a vytvoří se z nich bateriové úložiště třeba k vyrovnávání elektroenergetické sítě.
Podle Fouska se na recyklační linku dostanou dříve baterie z domácích solárních elektráren, jejichž boom už v Česku nastal. Mohlo by se tak stát už za pět až deset let. Naopak větší průmyslové baterie k ukládání elektřiny, například o velikosti téměř jednoho lodního kontejneru, rozmach teprve čeká.
Domácí baterie budou následovat baterie z elektromobilů, ještě před nimi však přijdou na scénu hybridy. „Sázím na to, že první baterie budou z hybridů, protože ty už tady jezdí zhruba 15 let,“ popisuje Fousek.
Podle firmy ECOBAT bylo v roce 2023 uvedeno na trh 1766 tun startovacích baterií a 16 749 tun baterií z FVE, elektrokol a ostatních průmyslových produktů. Odevzdáno k recyklaci bylo 1646 tun startovacích baterií a 650 tun průmyslových baterií. Tyto baterie je potřeba odevzdat na sběrný dvůr či organizaci, která se postará o jejich zpracování. Tato povinnost vyplývá ze zákona, neboť se i baterie brzy zařadí mezi nebezpečný odpad.
„Dříve neexistovala povinnost recyklovat baterie ze zákona, nyní ano,“ říká obchodní ředitelka ECOBAT Kateřina Vránková. U některých baterií jsou větší nároky na bezpečnost, musejí se dodržovat specifické postupy při jejich balení a přepravě, aby se předešlo požáru.
Pak se převážejí k recyklaci do zahraničí, protože v Česku žádná recyklační linka není. „Jediné, co se v Česku zpracovává, je olovo v Kovohutích Příbram. Také sbíráme všechny baterie z aut na startování nebo na pohon a zajišťujeme jejich recyklaci,“ říká Vránková. Baterie odsud vozí do Polska, Francie nebo Německa.
Polsko však recyklační linku potřebuje, protože ve Vratislavi se nachází tzv. gigafactory, tedy výrobna baterií do elektromobilů, jihokorejské společnosti LG. Ambice postavit gigafactory mělo také tuzemsko, ale zatím k tomu nedošlo. Přesto podle Fouska bude i tak vlastní recyklaci baterií Česko potřebovat.
Až budou baterie dosluhovat, bude jich tolik, že se firmám nevyplatí je převážet do okolních zemí. Například Zawiercie je vzdáleno přes 500 kilometrů od Prahy. „Budeme ji potřebovat v nějakém rozumném dosahu. Je to spíš strategická chyba, že ji nemáme. Česká republika na tom mohla vydělávat, mohli jsme být na mapě v něčem progresivním, a zase na ní nejsme,“ říká Fousek.
Linka v Zawiercie zaměstnává 120 lidí a byla vybudována v letech 2021 až 2023. Investiční hodnota činila 600 milionů polských zlotých (3,5 miliardy korun). Firma Elemental Strategic Metals však není jediná, která se stará o recyklaci baterií. Polsko má ještě další dvě podobné linky a v Německu, kde na baterie více spoléhají v dopravě i energetice, jich jsou nižší desítky.
