„Část máku zaoráme.“ Zemědělce straší vyprahlá půda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Portál Intersucho.cz hlásí nejhorší stupeň extrémního sucha a druhý nejhorší stupeň výjimečného sucha v části Pardubického kraje, Vysočiny, Olomouckého kraje, Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje.

Situaci zmírnily bouřky z prvního květnového víkendu. Srážky sice některým farmářům zachránily úrodu, byly však lokální.

Jiní mají méně štěstí. „Extrémní problém jsou máky. Drobná semena potřebují více vody než třeba ječmen. Část jich budeme muset zaorávat. Tak málo naposledy pršelo v roce 2018,“ popisuje Josef Čejka, agronom družstva ZD Dolní Újezd, které hospodaří na Svitavsku.

V oblasti napršelo od prvního ledna 80 milimetrů srážek, tedy necelá polovina obvyklého průměru.

Na máku, který se vysévá na jaře, je podle Čejky znát poškození na první pohled. Rostliny jsou nižší, mají méně listů a vzešly nepravidelně. Jsou místa, kde na metr čtvereční roste dvacet rostlin, ale jinde jich je pouze pět. Obecně proto očekává nižší výnos.

Nemyslí si, že by situace zamávala s cenami plodin, protože zemědělci se řídí cenami komodit na burzách a zejména francouzské plodinové burzy Matif.

„Problém bude i u velkoobjemových krmiv, louky a senáže, to znamená krmení pro hospodářská zvířata,“ uvedl. „Myslím, že i u pšenice budou bohužel výnosy nižší,“ dodal. Potíže naopak nečeká u řepky, která si dlouhými kořeny sáhne pro spodní vodu.

Sucho dělá vrásky také zelinářům. „Letošní sezona skutečně patří a zřejmě bude patřit k těm náročnějším. Sucho se v zelinářství neprojevuje jen snížením výnosu, ale i kvalitou, velikostí a vůbec celkovou schopností rostlin reagovat na stres,“ vysvětluje předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská.

Výrazně se podle ní v některých oblastech trápí pěstitelé klasických plodin, jako je salát, špenát a ředkvičky, extrémně náročné na vodu.

Zelinář Petr Hanka tvrdí, že zatím pěstitelé stíhají zalévat. Naprostá většina z nich má úrodu pod závlahou, to však neplatí o cibuli a bramborách, které mohou být při pokračujícím suchém počasí ohroženy.

„Cibule má horší vzcházivost (schopnost prorůst půdou, pozn. red.) a zpomalený růst. Pokud sucha budou pokračovat, bude to mít velké negativní dopady. Možná větší dopady bude mít sucho na brambory, ale to je celoevropský problém. Projevit by se to mohlo na úrodě až na podzim a v zimě s další skladovací sezonou,“ předjímá majitel firmy Hanka Mochov.

Někteří zemědělci tvrdí, že záchranou pro úrodu byly deště, které přišly po Velikonocích. „Během dvou dnů napršelo 40 milimetrů, a to si myslím, že farmáře na Královéhradecku zachránilo,“ říká agronom Tomáš Sojka ze společnosti Rolana, která patří do skupiny JTZE.

Ozimé plodiny ale podle něj nejsou v nejlepší kondici, protože šest týdnů před Velikonocemi nespadla kapka. U pšenice a řepky proto očekává nižší výnos.

Leoš Šťastný hospodaří na Žatecku, ve srážkovém stínu, kde zemědělci sucho pociťují dlouhodobě, ale kvůli klimatické změně se situace dál zhoršuje.

„Máme zde dlouhodobě až o 70 procent nižší úhrn srážek, které se nedají nijak nahradit. Letos to na zaorání není, nějaká vláha byla. Spíš mi vadí, že sucho dlouhodobě žádná vláda neřeší,“ tvrdí.

Vadí mu, že už předešlá Babišova vláda slíbila dopady sucha a ztráty na výnosech kompenzovat z nového fondu, ale dosud se nic nestalo. „Jsme ve srážkovém stínu, potýkáme se s tím už asi od 60. let minulého století. Dřív si vypomáhala JZD. Dnes je problém horší, ale koncepční řešení, aby to bylo spravedlivé, chybí. Naposledy loni ministr slíbil výhodnější přístup k provozním úvěrům, ale stále to nikdo systematicky neřeší,“ stěžuje si.

Výnosy zemědělců na Žatecku jsou podle něj každoročně nižší o 30 až 70 procent oproti celorepublikovému průměru. Snaží se pěstovat více ozimé plodiny, jako jsou řepka a pšenice, které čerpají už ze srážek během zimy, ale kvůli přesně danému osevnímu postupu, jenž točí čtyři plodiny ve čtyřech letech, se nemohou omezit pouze na ozimy.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že má až do roku 2028 připravený a Evropskou komisí notifikovaný Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který pomáhá farmářům vypořádat se se suchem, ale i následky mrazů. O jeho spuštění však při mimořádných událostech rozhoduje vláda, a to vždy až na základě odhadu škod.

Platební agentura Státní zemědělský intervenční fond loňské škody z mrazů kompenzovala zemědělcům částkou 447 milionů korun. Nejvíce, přes 325 milionů, stát vyplatil pěstitelům jablek.