Článek
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) po letech zveřejnil výsledky detailního šetření trhu s nealkoholickými nápoji. Analýza vznikla pod tlakem Ministerstva zemědělství v době vysoké inflace. V minulosti už stejný úřad zjišťoval, zda řetězce, potravináři či distributoři nezneužívali situace a nepřifukovali ceny u mléka, mouky, cukru a dalších potravin. Nic skandálního nezjistil a stejné je to i nyní.
„Úřad konstatuje, že v rámci sektorového šetření nebyly shledány výrazné indicie nasvědčující narušení hospodářské soutěže,“ vyplývá ze závěrů šetření. Zkrátka žádné odhalení v podobě kartelů ani zneužití tržní dominance. Zároveň se neukázalo, že by někdo parazitoval na navýšení DPH od ledna 2024 u nealkoholických nápojů, přestože došlo ke zdražení nápojů pro koncové spotřebitele.
Regály zabírá pětice hráčů
Úřad však připouští, že trh je sevřený několika málo nápojáři, kteří mají řádově desítky procent tržního podílu a dohromady prodají až 95 procent objemu nápojů na celém trhu. Ani to není podle hlídače soutěže známkou nezdravého prostředí a konkurence funguje.
Na trhu vládne pět hráčů, kteří vyrábějí širokou paletu nápojových značek: Mattoni, Kofola, Maspex, Veseta a Coca-Cola. Podle ÚOHS společně vygenerují 75 až 85 procent tuzemských příjmů z prodeje nealko nápojů, které v roce 2023 dosáhly přes 22 miliard korun. Objemově pokryjí 85 až 95 procent prodejů v ČR.
Kdo ovládá nealko trh?
- Mattoni: lídr trhu, známý řadou značek včetně Mattoni, Magnesia, Aquila, Dobrá voda, Poděbradka, z licenčních značek také Pepsi, 7Up, Mirinda, Mountain Dew a v džusech třeba Toma nebo Granini.
- Kofola: vedle stejnojmenné limonády má například značky Rajec, Korunní, Ondrášovka, Vinea, Top Topic a Jupík. Vyrábí také čaje Leros.
- Coca-Cola: kromě značek Coca-Cola, Fanta a Sprite vyrábí například džusy Cappy a vody Natura a Glaceau.
- Maspex: je silný hlavně v džusech, ochucených vodách a energetických nápojích. Spotřebitelé si ho spojí hlavně se značkami Relax, Caprio, Kubík a Tiger.
- Veseta: méně známé jméno pro běžného zákazníka, ale důležitý dodavatel privátních značek vod obchodních řetězců.
Z výrobců dominuje především skupina Mattoni, u níž úřad zjistil tržní podíl z hlediska výše tržeb mezi 25 a 35 procenty. Dvojkou a trojkou jsou skupiny Kofola a Coca-Cola s podílem 15 až 25 procent. Skupina Maspex, která stojí například za značkami džusů a sirupů Relax nebo energetickými nápoji Tiger, obhospodařuje 5 až 15 procent trhu. Do pěti procent má Veseta, výrobce vod Bonny.
V jednotlivých produktových kategoriích mají lídři trhu i vysoko nad 50 procenty. Přesto kontrolní úřad neříká, že by velcí výrobci, o jejichž síle mnohdy mluví i supermarkety, soutěž „vypínali“.
Mattoni držela v minerálkách v roce 2020 zhruba 75 až 85 procent trhu a její Magnesia byla z vybraných produktů nejdražší i s nejvyšší přirážkou. Zároveň ale její pozice nebyla nedotknutelná, protože podle úřadu ji část trhu v posledních letech ukusoval dovoz ze Slovenska a v minerálkách její podíl klesl na 65 až 75 procent.
V kategorii energetických nápojů byla jedním z nejsilnějších hráčů na trhu polská společnost Maspex, která je výrobcem a distributorem značky Tiger. Podle objemu je v této kategorii lídrem s tržním podílem 25 až 35 procent. Přesto ÚOHS uvádí, že Maspex prodával za nejnižší ceny, zatímco nejvyšší cenu měl Red Bull. Silná pozice tak sama o sobě neznamenala, že by výrobce tlačil na trh nejvyšší ceny.
Antimonopolní úřad naznačil, že v některých kategoriích může mít lídr potenciálně dominantní postavení, pokud by daná kategorie byla samostatným relevantním trhem. Jenomže zároveň v publikovaném sektorovém šetření tyto trhy nevymezil, ani nedošel k závěru, že by našel výrazné indicie narušení soutěže.
„Úřad se možným dominantním postavením soutěžitelů v některých produktových kategoriích v rámci sektorového šetření zabýval velice podrobně, avšak vzhledem k tomu, že jejich podíly v průběhu času klesaly a že v daných kategoriích působí další konkurenti s nezanedbatelnými tržními podíly, dospěl k závěru, že i kdyby dominantní postavení existovalo, tak nedochází k jeho zneužití. Při zneužití dominantního postavení by na trhu nedocházelo k oslabování dominanta, ale k opačnému vývoji,“ vysvětlil redakci mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Prudce zdražily stolní vody
Pandemické a válečné roky představovaly výrazný inflační šok pro spotřebitele. To se podepsalo i na rostoucích cenách nealko nápojů. Šetření zjistilo, že maloobchod v letech 2020 až 2024 zdražil trochu víc než velkoobchod (38 procent vs. 35 procent).
Tento rozdíl je sice poměrně malý, ale v detailech produktů už jsou rozdíly značné. V devíti kategoriích rostly rychleji ceny v maloobchodu, v pěti naopak ve velkoobchodu. Největší rozdíl byl u stolních vod, kde je velká převaha privátních značek: velkoobchodní ceny v daném období vzrostly o 27,8 procenta, zatímco maloobchodní o 61,5 procenta.
Naopak u sportovních nápojů šly velkoobchodní ceny nahoru o 10,5 procenta, ale maloobchodní dokonce o 1,1 procenta klesly. Třeba u minerálních vod byl rozdíl minimální (21,9 procenta vs. 20,3 procenta). Podobně vyšly džusy.
Ani růst koncových cen automaticky neznamenal růst obchodních přirážek. U sledovaných energetických nápojů ceny většinou rostly, ale maloobchodní přirážky zároveň klesaly. Red Bull měl přirážku 29 až 60 procent, Tiger 26 až 70 procent.
Kontrolní úřad zároveň říká, že maloobchodní přirážka obchodních řetězců na všech nealko nápojích za celé sledované období průměrně klesla o 5 procentních bodů, takže zdražení nelze rozhodně chápat tak, že si řetězce přifoukly marže.
„Pokles maloobchodních přirážek o pět procentních bodů při současném růstu cen o 38 procent naznačuje, že řetězce část cenového tlaku spíše absorbovaly. Zároveň je třeba dodat, že ziskové marže výrobců nealko nápojů jsou dlouhodobě přibližně dvojnásobné oproti maržím obchodních řetězců,“ komentoval výsledky šetření Michael Fanta, hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Přesto je nealko segment pro obchodníky poměrně zajímavým zdrojem zisků, vydělávají na něm totiž více než na jiném zboží. „Nealkoholické nápoje jsou prodávány s vyšší obchodní přirážkou, než jaké dosahují obchodní řetězce průměrně při své činnosti,“ popsala analýza.
Český vývoj cen nealko nápojů v daném období spíše kopíroval evropský průměr, přestože zpočátku prodejci nasadili vyšší inflační tempo. V lednu 2023 byly ceny nealka v ČR o téměř 27 procent výš než v lednu 2020, zatímco průměr EU byl 18 procent. Srovnání do roku 2024 ale ukazuje, že se Česko dramaticky „neutrhlo“ od Evropy – zdražilo o 31,7 procenta, zatímco EU o 31 procent.
U limonád je český odskok viditelnější. Tato kategorie v EU zdražila o 37 procent, ale v tuzemsku o 50 procent. Mezi limonády patří například Coca-Cola, Kofola, Pepsi, Fanta, Mirinda, Vinea a další nápoje.
Obchodní přirážky výrobců byly hodně rozkolísané a lišily se podle výrobců, kategorií i konkrétních produktů. Pohybovaly se od záporných hodnot do vyšších desítek procent. Nebylo výjimkou, že některé výrobky se několik měsíců prodávaly se zápornou obchodní přirážkou. Alespoň jeden výrobek se zápornou přirážkou se prodával v téměř každé produktové kategorii.
V analýze ÚOHS jsou obchodní přirážky často začerněné jako obchodní tajemství. Z publikovaných dat se přirážky na velkoobchodní úrovni vyšplhaly do výše až 119 procent u sportovních nápojů. Naopak u stolních vod se pohybovaly okolo dvaceti procent.
Analýza také přináší data, která ukazují, proč jsou pro řetězce tak zajímavé privátní značky. Třebaže jejich cena je nižší, mohou mít pro obchod srovnatelnou, někdy dokonce vyšší obchodní přirážku než známé značky.
Na maloobchodním trhu se až 75 procent nápojů (měřeno v tržbách) prodá v pěti obchodních řetězcích, včetně Albertu, Lidlu, Kauflandu a Penny. Několik málo hráčů má tedy vliv na celý trh. Řetězec Penny v některých kategoriích výrazně posílil. U pramenitých vod se v roce 2024 za rok posunul z tržního podílu 15–25 procent na 25–35 procent, a tím výrazně odskočil ostatním retailerům. Podobně posílil Lidl v ovocných šťávách.
