Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřebitelé v průzkumu pro Seznam Zprávy nedávno uvedli, že oblečení figuruje mezi prvními položkami, na kterých začnou šetřit. To se však zatím neděje, Češi dál utrácejí, tvrdí výrobci i prodejci. Zákazníci nakupují prémiovou módu, formální oděvy i lacinou „rychlou módu“ v sítích obchodů nadnárodních značek.
„Momentálně spíše vnímáme chuť zákazníků nakupovat, než že by chtěli na módě šetřit, prodeje jsou velmi dobré,“ uvedl pro SZ Byznys Norbert Scheele, ředitel řetězce C&A pro střední a východní Evropu. Z covidu si firma vzala poučení a nakupuje méně na sklad, aby se vyhnula výprodejům.
„My máme štěstí, že pracujeme v segmentu prémiové módy. Našimi zákazníky jsou lidé s vyššími příjmy, kterých se situace dotýká méně,“ říká bývalý ředitel oděvní značky Gant ve střední Evropě Pavel Polák. Podle něj však útlum retailu přijde a první na ráně budou prodejci rychlé módy, kteří pracují s vysokým objemem a nízkými maržemi.
Majitel outdoorové značky Alpine Pro, jejíž logo mají na dresech olympijští sportovci, hledí s obavami do druhé poloviny roku.
„Obáváme se, že lidé začnou na módě šetřit. Jen zdražení elektřiny společností ČEZ je připraví o 300 miliard korun ročně. Začnou se omezovat. Nevypnou ledničku, nepřestanou jezdit MHD, ale nepojedou na dovolenou a nekoupí si košili a bundu, protože to uběhají ve staré,“ popsal Václav Hrbek.
Nákupní tým teď stojí před docela banální otázkou, která ovšem nemá jednoduchou odpověď. Kolik zboží objednat na jaro 2023?
„Vůbec nevíme, jak nakupovat a jaký kurz zafixovat. Není to veselé. Ve finále zjišťujeme, že covid pro nás možná až takový problém nebyl,“ dodal podnikatel.
Česká armáda šetří
Specifické problémy mají výrobci oblečení. Pavel Koutný, majitel stejnojmenného prostějovského podniku, který vyrábí uniformy například pro armádu, policii, České aerolinie a další firmy, si stěžuje na tvrdé podmínky odběratelů z České republiky.
Koutný odhaduje, že neochota přistoupit na navýšení cen uniforem připraví firmu letos odhadem až o 15 procent zisku. Obrat by měl zůstat zhruba na loňské úrovni, tedy kolem půl miliardy korun.
„Situace je někdy opravdu kritická, pokud jde o přístup státu k zakázkám. Zadavatelé nám u armádních zakázek vůbec nepovolí zvýšit ceny s ohledem na nárůst cen vstupů. Nepřipustí ve smlouvách inflační doložky,“ popsal. „Vstupy včetně energií se navýšily o dvacet procent, ale ceny stojí. Vyrábíte v podstatě za nulu,“ dodal.
Dodávky, které dřív přišly za čtyři měsíce, trvají šest měsíců, ale my musíme oděvy dodat třeba do čtyř měsíců. Za nedodržování termínů si firmy účtují penále. Ještě loni přitom braly ohled.
Je to podle něj české specifikum, protože u zahraničních klientů, jimž také dodává armádní uniformy, se podařilo prosadit zvýšení cen o 17 procent. V Česku ani v zahraničí však zatím armády ve zvýšené míře nenakupují.
Armádní zakázky tvoří kolem deseti procent ročního obratu firmy, tedy asi padesát milionů korun.
Další problém plyne z toho, že není z čeho vyrábět, jenomže odběratelé trvají na plnění smluv a uplatňují smluvní sankce za pozdní dodání zboží.
„Surovina chybí. Nejsou polyesterové příze, polyamidová, bavlněná a vlněná vlákna. Dodávky, které dřív přišly za čtyři měsíce, trvají šest měsíců, ale my musíme oděvy dodat třeba do čtyř měsíců. Za nedodržování termínů si firmy účtují penále. Ještě loni přitom braly ohled,“ uvedl Koutný.
Některé subdodavatelské firmy textilních podniků jsou podle něj pod značným tlakem. „Někteří nejsou schopni promítnout rychlý růst do konečných cen a situaci přestávají zvládat,“ varoval podnikatel.
Na jaře skončil v konkurzu například děčínský výrobce zipů s devadesátiletou tradicí Wico, který dlužil 18 milionů korun. Problémy měl už před válkou kvůli covidu.
Dobře se prodávají také pánské obleky a doplňky. Majitel značky Blažek Ladislav Blažek má prodeje mírně vyšší než v době před pandemií a materiálů má dost, protože prý v minulosti odolal pokušení přesunout výrobu do Asie a vyrábí převážně z italských látek v Evropě.
„Trochu problém je jen v tom, že naši dodavatelé z Itálie začali uplatňovat energetické přirážky pět až osm procent jako letecké společnosti, protože textilní průmysl je velmi energeticky náročný,“ říká. Podzimní kolekce proto zdraží zhruba o pět procent. Dosud se navýšení cen vyhýbal.
